Nelítostný souboj

Mistrovský, zcela jedinečný a dokonalý "Souboj titánů." Dva z nejlepších herců historie a nejgeniálnějších gangsteřů filmového plátna konečně spolu a zároveň proti sobě. Dva odlišní muži, v mnohém však zcela stejní. Cílevědomí, tvrdí a nelítostní, oba nejlepší v tom, co dělají, zcela oddaní své profesi, která je odcizuje od možných vztahů a způsobuje problémy v osobním životě, stojící proti sobě na opačných stranách zákona. Každý z nich však s respektem a úctou k osobě toho druhého. Nejspíš by byli perfektní parťáci a kámoši. Ovšem, kdyby jeden z nich nebyl zapálený polda a ten druhý drsný gangster. Společná konfrontace těchto "bossů" v kavárně je naprosto fenomenální, stejně jako závěr filmu s krásnou hudbou, který mě vždy dojme a "obdaří" slzami. (31.07.2011)

Stokrát prověřené téma, formou i obsahem se vesměs přidržující zajetých kolejí bohatě stačí na to, aby nám nabídlo bezesporu jednu z hvězd ve svém oboru - filmech o soubojích "bankovních lupičů" s policajty. Díky charizmatům obou představitelů hlavních hrdinů si mohl film dovolit obě postavy takřka vyrovnat a smazat tak většinu hranic mezi "tím dobrým" a "tím zlým", což může být jen ku prospěchu věci. Proto si dovolím přirovnat oťukávací rozhovor De Nira s Al Pacinem snad i k tomu nejkrásnějšímu, jaký kdy byl na plátně předveden, totiž k tomu mezi donem Corleone a jeho synem Michaelem těsně před donovou smrtí. Ne že by byly tak podobné obsahem či významem, avšak celý rozhovor a především jeho protagonisté jsou tu zkrátka neodolatelní a podle mého názoru tento rozhovor zastiňuje všechna ostatní, třeba i mnohem více efektní, místa nádherně plynulého, gradujícího, napínavého a atmosferického filmu. (01.01.2005)

Arcidílo. Každý záběr je geniální, každý do posledního - jak inscenačně, tak opticky. ____ Domnívám se, že za kvalitu a specifičnost filmu můžou především uměle prodlužované záběry, konzervující v sobě dění jako mouchu v jantaru. Mann nechává kupř. po každé replice ještě chvíli běžet čas a občas počká, než dá druhé postavě příležitost zareagovat. Jako by film neustále meditoval a běžel v nepřiznaném spirituálním módu. Dopomáhá tomu i zvolený OST. ____ S Heat se vážou mj. mazaný přechody mezi scénami. Kupříkladu (i) hrdina odchází z letiště – střih – záběr na jeho boty – střih – hrdina vchází do budovy vzdálené od letiště desítky kilometrů. Nebo (ii) hrdina odchází po dialogu a nasedá do auta – střih – záběr na auto – střih – v autě sedí někdo jiný a rozvíjí se zas další scéna. Nebo (iii) zlomení vazu – střih – otvírání flašky. Později tyhle mazaný přechody vymizí, jelikož příběh už je částečně vybudován a zmonolitněn. Ale je to zkrátka zajímavější než tuctový řetězení scén. ____ Dále mi v hlavě uvízlo kočkování u kontejnerů na konci, kde se přepíná mezi hledisky obou postav. Chvíli sledujeme dění očima De Nira, chvíli očima Pacina. Ono totiž Mann divákovi neposkytne celkový pohled na situaci, a stejně jako nevědí oba hrdinové, kde je s bouchačkou ukrytý jejich sok, neví to ani divák. Přitom na scéně je všehovšudy pět kontejnerů, není to prostorová hádanka. (24.05.2008)

Tenhle film mě nijak nechytil. Za prvé je až příliš dlouhý a z toho následně nezáživný, vlastně se tam skoro nic neděje, všichni jen kecají a kde nic tu nic. Za druhý se mi mnohem víc zalíbil jeho originál Přepadení v LA od stejného režiséra, protože herci tam nejsou okoukaní a i když by dokázali těžko konkurovat kapacitám jako DeNiro a Pacino, jsou v těch rolích přesto mnohem přesvědčivější. DeNiro a Pacino totiž hrají úplně stejnej typ chlápků, jako už hráli spoustykrát dřív a taky to je proto pořád o tom samým. Ne že by to bylo špatný, ale jako tříhodinovej film je to nuda k ukousání a rozdělený na dvě části v televizi si to zas člověk nezapamatuje, o co tam vlastně šlo. Kdybych neviděl tu starší lepší verzi, nepamatoval bych si to dodnes. (27.12.2005)

„Súcit bol na programe včera. Dnes ma už len oberáš o čas.“ Pôvodne som chcel dať "len" 4*, ale – je to príliš dobré. Dvojnásobne ak Horúčavu porovnáme s Mannovým predchádzajúcim slávnym filmom, dobrodružnou milostnou freskou Posledný mohykán, kde príbeh mimo strhujúcich akčných scén mierne stagnoval, ba až nudil. V opulentnom kriminálnom epose Horúčava nič také nehrozí. Aj mimo skvelo naaranžovaných akčných scén (legendárny masaker na preľudnenej ulici po nevydarenom prepade banky sa stal vzorom dokonalej, dlhej a intenzívnej akčnej sekvencie, ktorú neskôr opajcovali filmy Temný rytier alebo Sanitka od Baya) si snímka udržuje výborné tempo podmaľované dokonalou hudbou, občas haprujúcim strihom (postavy sa tvária inak alebo sa nachádzajú v jemne inej polohe, ako pred sekundou) a krásnou kamerou (tá scéna z terasy s vysvieteným LA!). Scenár je veľmi silný. Pojednáva o dvoch inteligentných, zrelých chlapoch na opačnej strane zákona (nezabudnuteľná pasáž posedenia nad kávou na tému „Ja s tým neprestanem.“ – „Ani ja.“). Tí sú v podaní veteránov Pacina (KRSTNÝ OTEC) a De Nira (KRSTNÝ OTEC 2) vierohodné, ľudsky funkčné figúry. Kam by sa však podeli bez svojich tímov! Tie pozostávajú zo spoľahlivých pardálskych „ksichtov“ ako Wes Studi, Danny Trejo (ktorý sa tu volá Trejo, úplne beštiálny nápad), bad boy Val Kilmer, Ted Levine alebo Tom Sizemore (kuriózne je, že Kilmer a Sizemore sa stretli o 5 rokov neskôr v prepadáku Červená planéta, kde sa neznášali do takej miery, že mnohé ich spoločné scény musel režisér natočiť oddelene a potom to dodatočne "nejako" zostrihať). A to ešte vo vyložene podporných rolách excelujú minimálne ešte Jon Voight, Natalie Portman a jediný muž, ktorý v tomto paradoxne veľmi čestnom súboji nehrá čistú hru a to William Fichtner (ktorý paradoxne neskôr hral v prológu Temného rytiera v bankovej scéne, wtf)). Strhujúci a pôsobivý atmosférický príbeh o tvrdohlavosti, mužskej zaťatosti, posadnutosti, drahých oblekoch a čistých priestreloch lebiek. Rozpočet adekvátny a vzhľadom na kasting a monštruóznu akciu v podstate až prekvapivo nízky (60 miliónov), celosvetová tržba neoslnivá, ale asi to mohlo byť aj horšie (12O). (11.01.2009)