Poslední Mohykán

Na můj vkus si to knihu příliš přizpůsobuje obrazu svému a vybírá z ní jen to, co se hodí, to vše pro to, abychom si mohli odplivnout nad hanebností koloniální nadvlády a ocenit prostotu, statečnost a jiné vlastnosti osadníků. Kromě toho bych dodal, že generál Montcalm se ve skutečnosti snažil celý masakr zastavit a pak vynaložil nemalé prostředky na vykoupení přeživších Angličanů - svých bývalých nepřátel - z indiánského zajetí. Veleschopný generál (mimo jiné porazil čtyřikrát silnější anglickou armádu v bitvě u Cariollonu roku 1758) a pravý kavalír své doby, který by si zasloužil zpracování svého osudu. Když to ovšem člověk vyignoruje, zůstává parádní závěrečná pasáž. Záběr, ve kterém proti sobě stojí Magua a Čingačgůk, navíc podtržený padnoucí hudbou, je jedinečný. (25.11.2005)

Tak v rámci opakování starých klasik ke kterým doplňuji komentáře jsem se dostal i k tomuto kousku, který patřil mezi moje dětské srdcovky a musím říct, že nezestárnul v mých očích ani o den. Možná by to měli dnešním filmařům dávat jako vzor jak natočit pořádný dobrodružný film. Nádherná příroda peckovní hudba a skvěle a přirozeně zahrané postavy ke kterým si vytvoříte vztah. Navíc z toho Mann neudělal pohádku a nebál se ani drsnějších scén a tak stvořil svůj nejlepší film. Tragické finále při kterém polovina hlavních postav zemře mě pak i po letech dostalo. Při tom famózním hudebním doprovodu jsem zamáčknul slzu za každého padlého hrdinu fakt neskutečně emotivní. Jo a Wes Studi a jeho Magua je ďábel i když na konci dopadne neslavně.95% (02.02.2018)

Mann je režisérským intelektuálem s jedinečným darem pobavit nejširší masy. Nad kompozicí obraz/hudba zůstává rozum i smysly stát a geniální zručnost v budování jemných vztahů mezi postavami vdechuje filmu život. Jenže Poslední mohykán je, při vší úctě, pouze dokonale načančanou indiánkou, která ve mně, díky své jednoduché prvoplánovistoti, po celou dobu budila dojem dokonalé sterility. Jakékoliv rozvinutí nitek divácké empatie k osudové lásce drolí válečné zápolení a naopak. Po skončení jsem měl pocit zpola uspokojeného libida a toužil jsem po minimálně půlhodině navíc. PS: A známý ústřední motiv ještě nedělá automaticky geniálním celý soundtrack. (05.10.2007)

Nejlepsi film Michaela Manna a to z jednoho prostyho duvodu, tohle je jeho jedinej film, u kteryho jsem se ani na chvili nenudil. Mozna by mel Mann zase natocit nejakej dobrodruznej snimek a netocit jen kriminalky. Pribeh filmu je docela zajimavej a umi zaujmout, ale prislo mi, ze je misty krapet uspechanej. Najednou je Lewis strasne zamilovanej, najednou je pevnost dobyta atd., ale zas na druhou stranu, aspon se film nikde moc nezdrzuje a diky slusny dylce tu nejsou slaby chvilky. Samozrejme film nema tak vysokou kvalitu porad, kdyz mohykani utoci, tak je to proste vrchol a takovejhle scen by tu mohlo bejt klidne vic. Ale v druhy polovine filmu je to fakt jizda. K tomu tu je jeste skvelej Daniel Day-Lewis a Wes Studi a uchvatna hudba, i kdyz uz jsem slysel lepsi. Neni to na cistejch 5*, ale jak jsem rek, je to Mannuv nej film, takze tech 5* dam. (25.01.2007)

Já jsem byla tímhle filmem hodně zklamaná. Kamera, výprava a hlavně hudba jsou sice naprosto fantastické, herci také nejsou zrovna k zahození, ale nějak mi tu pokulhává lepší vyprávění příběhu, plynulost a asi bude něco špatně i se scénářem. Některé pasáže mě docela nadchly, proto mě mrzí, že celkový dojem byl tolik mdlý a vcelku nudný. (04.07.2004)