Poslední Mohykán

Nádherný film podkreslený geniální hudbou s velkolepými bitevními scénami. Román od Jamese Fenimora Coopera jsem četl. Celý. Všechny části. Kdyby se měl celý beze zbytku zfilmovat, musel by zabrat minimálně desetidílný seriál. Ale Michael Mann vybral z této románové ságy nádherný příběh o odvaze, lásce a cti. Celý film je neskutečně napínavý, zvláště na konci filmu tuhne krev v žilách. Závěr není příliš happyend, je to téměř Shakespeare. Na filmu jsou silné rovněž herecké výkony Daniela Dey Lewise, Madeleine Stoweové, Russela Meanse a Wese Studiho. Jeho Magua je ten nejlepší indiánský záporák ve filmových dějinách. Nebývá zvykem, že by western, natočený v devadesátých letech byl dokonalým filmem a klasikou. "Poslední Mohykán" to dokázal. (18.02.2005)

To co činí z tohohle filmu zážitek je zejména opravdu silná ústřední skladba, která je posluchačsky vděčná. Stačí aby se rozezněl hrdinský hudební motiv a vše funguje jak má. Ale ani ostatní složky nezaostávají. Závěr filmu je opravdu napínavý. Mannovi se podařilo knižní předlohu přetvořit v krásný plnohodnotný film. (21.11.2004)

"Posledný Mohykán" - dobrodružný, vojnový, romantický western na ktorý si vždy spomeniem, keď počujem rovnomennú skladbu od legendárnej slovenskej, punkovej kapely Zóna A: "Nikto už neodporuje, nikto sa nevzpiera vláde, nikto sa nesnaží byť sám sebou - prečo? Nikto už neprovokuje, každý radšej pochoduje a drží krok s módou z televízie. Posledný rebel, posledný mohykán. On nemá žiadne idoly, pozná len vlastné zákony, nemení názory zo dňa na deň - jak ty! Hore sú z neho zhrození a chcú ho vidieť pri zemi, ako sa plazí a prosí o milosť. Posledný rebel, "Posledný Mohykán". http://www.youtube.com/watch?v=dVGQJJFWCKw *** (21.02.2012)

Mann je režisérským intelektuálem s jedinečným darem pobavit nejširší masy. Nad kompozicí obraz/hudba zůstává rozum i smysly stát a geniální zručnost v budování jemných vztahů mezi postavami vdechuje filmu život. Jenže Poslední mohykán je, při vší úctě, pouze dokonale načančanou indiánkou, která ve mně, díky své jednoduché prvoplánovistoti, po celou dobu budila dojem dokonalé sterility. Jakékoliv rozvinutí nitek divácké empatie k osudové lásce drolí válečné zápolení a naopak. Po skončení jsem měl pocit zpola uspokojeného libida a toužil jsem po minimálně půlhodině navíc. PS: A známý ústřední motiv ještě nedělá automaticky geniálním celý soundtrack. (05.10.2007)

Když jde o moje oblíbené knihy, jsem velmi přísná vůči tomu, co filmaři udělají s postavami, které zbožňuji a s kterými dýchám během jejich literární cesty každé písmenko. V tomto případě si (ne)mám na co stěžovat - z knihy nezůstalo nic, jen pár jmen, jejichž používání je v mých očích hříchem vůči překrásné knižní předloze. Dějové změny odsunují indiány na vedlejší kolej a ve středu je zase bělošská láska, zkrátka že tomu Hollywoodu občas není hanba. Plus klasická pompézní hudba, která mě nebaví. (29.11.2008)