Červený drak

Co k tomu napsat? Prostě Mann, to mluví za vše. HUDBA: The Reds, Michel Rubini - úchvatný osmdesátkový zvuk zvukových ploch! Atmosférické rozzvučelé klávesy (Klaus Schulze), občas s elektronickými perkusemi, sem tam nějaký song. Mannův soundtrack jak má být! (14.08.2009)

Červený drak má vcelku slušně našlápnuto na to, být dobrým thrillerem, v tom ho však dost viditelně brzdí množství pomalu plynoucích a nezáživných scén. William L. Petetersen je sympaťák a Brian Cox jako Lecter byl taktéž poměrně přesvědčivý, ale jeho postavě bylo věnováno minimum prostoru, což je dost škoda. Zajímavá je též hudba, které se během filmu vystřídá spousta různých melodií. Zvláště závěrečná píseň od Iron Butterfly se k dotyčné scéně příjemně hodila. Pokud bych měla srovnat s novější verzí Červeného draka, tak lepšího zpracování se dostalo, a víc na mne zapůsobila právě tato z roku 2002. Co jsem však u Lovce lidí uvítala, byl, sice nijaký, ale zato nehollywoodský konec bez známého klišé "on se vrátil", které je obsaženo v remaku. Po celou dobu sledování mi vrtalo hlavou, odkud znám hereckého představitele onoho šíleného vraha, Toma Noonana. A pak, najednou mi to blesklo hlavou. Z krátkometrážního snímku The Moving Finger, podle krátké povídky mistra hororu Stephena Kinga. Zde ztvárnil postavu muže, jež se musí vypořádat s nezvaným hostem z koupelnové výlevky:) (23.03.2010)

Jako bych koukal na jiný film, než většina hodnotících. To, co tady víceméně všichni odsuzují, se mi právě líbilo. Namátkou: hudba, Coxův Hannibal (i když Hopkinsův je bezesporu lepší), napětí, atmosféra, slizký hlavní záporák. Vadil mi jenom příliš předvídatelný konec. I když na druhou stranu jsem to tomu poldovi docela přál... (23.03.2010)

Tak tohle tak úplně nevyšlo. Počátky geniálního filmaře Michaela Manna jsou alespoň v Lovci lidí oproti jeho současným projektům silně neatmosférické. Utahaná kriminálka s mizerným napětím sleduje agenta FBI Willa Grahama, který se vydává po stopách rituálního vraha likvidujícího za úplňku celé rodiny a k dopadení mu má pomoci jiná hyena – za katrem sedící labužník Hannibal Lecter. Pokud dnes leckdo Mannovi vyčítá, že své filmy „přerežírovává“, tak tady jakoby usnul na vavřínech. Tísnivý thriller podle slavného stejnojmenného románu Thomase Harrise má alespoň nálepku, že vznikl jako první, jenže třeba oscarové Mlčení jehňátek je úplně jiná liga, i rutinér Ratner se v remaku (2002) s látkou vypořádal mnohem lépe. (16.05.2010)

Nemám rád porovnávania, ale musím povedať, že tri hviezdy pre Manna a tri hviezdy pre rutinného Rattnera sú v tomto prípade veľký rozdiel. Mann ponúka niekoľko skvelých, mrazivých scén, svojskú atmosféru a vydarené uvedenie budúcej kultovej postavy Hannibala Lectera na scénu. Za tri je to ale preto, že mám z filmu dojem, že príliš rýchlo za štvrťstoročie zostarol a nie je teda náhoda, že sa nestal klasikou a málokto ho pozná. (19.06.2012)