Zloděj

Ja to taka skoro az dokumentarna studia obycajneho zlodeja, cim mi to pripomenulo pôvodneho Mechanika s Bronsonom. Dalej mi to este dost pripominalo Mannovu klasiku Heat s tym, ze sledujeme cely cas len jednu partu zlodejov na cele s ich sefom bez priestoru pre policajtov a po rezijnej stranke to este nie je tak vymazlene ako neskorsie Mannove filmy. Hlavny hrdina je nastastie dostatocne charizmaticky a zaujimavy, takze mate chut mu cely cas fandit. Ma tu viacero silnych emocnych scen ale najdu sa tu aj hluche miesta, ktore by som najradsej vystrihol. Skoda ze sa to cele skomplikuje az na uplnom konci, co doda filmu poriadnu stavu. Keby sa ta podzapletka rozbehla skôr, tak to mohlo byt ovela napinavejsie, lebo miestami sa film vliekol bez toho, aby sa dialo cokolvek zaujimave. Alebo sa film mohol viac venovat aj dalsim clenom party. Hlavne Belushiho postava by si zasluzila väcsi priestor. Vyzdvihnem este peknu hudbu, ktora mi pripominala Vangelisa a obcas bola tak vyrazna, ze mi neladila k tomu, co sa odohravalo na scene, ale viac by sa hodila k nejakej hypnotickej sci-fi. Takze druhykrat si cielene film urcite nepozriem, ale ak na neho narazim v TV, tak ho bez problemov znova dopozeram. Na doplnenie Mannovej filmografie to za jedno pozretie stoji. 7/10. (29.04.2018)

0/10 Tak ti nevim Mano, ale ja jsem asi videl zcela jiny film nez vschni ostatni tady. Totalni sragora a nuda. Diry ve scenari, banalni repliky hercu jako vystrizene z pornofilmu, prepalena stopaz, nesymapticti a absolutne neverohodni herci - vcetne tupe policije. No hruza. Opravdu neco takovehoto jsem necekal. I kdyz Caana nemam rad a Mann toci jak co, rozhodne bych kohokoli varoval pred timto opravdovym ZLODEJEM CASU. Odpad jak vysity a toto ze bylo v nominaci na Zlatou palmu??? NTP! Kam se to hrabe na podobneho Ridice/Driver (12.12.2011)

„Oldschool je (někdy) zatraceně fajn a sexy :-) Jó to byly „staré dobré (Mannovi) časy“, kdy Michael ještě neexperimentoval s digitální kamerou a vše sázel na jednu kartu v podobě umně vystavěné teskné atmosféry s důrazem na propracovanou a následně rozkrytou psychologii ústřední(ch) postav(y) (viz Manhunter, Heat..). Když měl navíc k sobě po ruce ještě takový (ne)opracovaný klenot, jakým tehdy bezesporu byl (v nejlepších letech a formě) hrající J. Caan coby životem otřískaný (unavený s touhou usadit se a založit rodinu) profesionální zloděj šperků Frank, dostávající se však (po kývnutí na poslední velkou prácičku) čím dál tím těsněji do kleští mezi zkorumpovanou (chicagskou) policii a místní organizovaný zločin vedený mafiánem Leem (R. Prosky) je na nevšední zážitek zaděláno. A věřte, že kořist zahnaná do kouta umí vystrčit drápky a následně pořádně (smrtelně) kousnout, stejně jako vás J. Caan nenechá ani na okamžik na pochybách, že za sebou umí (bez pohnutí brvou) „pálit mosty“. Přičemž, pokud se vám do mysli vkradou myšlenky na určitou podobnost s pozdějším Mannovým majstrštykem HEAT, vězte, že nejde o podobnost čistě náhodnou. V neposlední řadě potěší (alespoň některé z nás :-) T. Weld (coby Frankova osudová žena Jessie). P.s. co se týče zdejších nářků nad syntetizátorovou hudbou, dotazy (stížnosti) obratem směřujte na uživ Gilmour93. Určitě vám to milerád „osvětlí“. Souhlas, k „80´s“ padne jako dětská prdelka na nočník. Ostatně své by k tomu měl(i) jistě co říci i J. Cameron resp. B. Fiedel. Napoprvé za (silné) 4*, napodruhé (i s přihlédnutím k závěrečnému stylovému finále, které jsem si musel ihned po závěrečných titulcích dopřát znovu a překonávající v mých očích „face to face“ (z) HEAT) - 91% Přičemž doporučuji podávat za deštivého večera s panákem tulamorky po ruce. (02.01.2013)

Drsňák Frank přes den prodává auta a po nocích bílí sejfy. Na svou poslední práci si však vybere špatného zaměstnavatele a plánovaná světlá budoucnost musí jít stranou. Mannův styl kriminálek s důrazem na psychologii postav je nezaměnitelný a zde tolik kritizovaná syntezátorová hudba zcela zapadá do koloritu "80´s“. Caan přesvědčivý a ani ho nemusel dabovat Jirka Bartoška. (15.10.2008)

Chápu, že nostalgie je mrška a že mnozí na béčkových žánrovkách z 80. let vyrostli, ale dovolím si natvrdo říct, že z dnešního pohledu je to naprostá ztráta času. Film, který mě opravdu naštval a který považuju za svůj osobní omyl. Žánrově spřízněnému snímku Driver jsem nadělil 3*, a to hraje úplně jinou, několikanásobně kvalitnější ligu. Bezkonkurenčně nejslabší Michael Mann, jakého jsem zatím měl možnost vidět. Měl na to konec konců právo, šlo o jeho filmovou prvotinu, na které si producenti teprve testovali, co je zač. Nedá se vlastně ani říct, že je to Mannovo selhání, protože režie spolu s výkonem Jamese Caana, který hraje v podstatě to, co se od herce jeho formátu očekává, jsou to jediné, co se dá ohodnotit kladně. Zbytek obsazení odpovídá nenáročnému béčku, scénář má logické díry a kvalita dialogů, jak to jen říct, mám pocit, že můj 14letý syn, pokud by měl možnost zhlédnout několik kriminálních žánrovek, by to hůř nenapsal. Vůbec jsem měl po většinu času pocit, že ty dialogy a chování filmových postav jsou nějak nepatřičné. Psychologie filmových hrdinů je každopádně hodně odbytá. Tam, kde má film gradovat, naopak selhává, protože právě v akčních scénách se projevují ta nejhorší a nejprofláknutější filmová klišé 80. let. Celkový dojem: 25 %. (01.08.2016)