Kramerová versus Kramer

Opět úchvatná a nepřekonatelná česko - americká herecká excelence v podání Dustina Hoffmana a jeho dvorního dabéra Jiřího Prágra. Nedokážu si představit, že by Dustina v českém znění mluvil někdo jiný. Jinak tolik zde vychvalovaná Meryl Streep mě svým výkonem příliš neuzemnila. Ztvárnila svou postavu nestálé ženy a matky výborně, ale žádného ohromení se mi nedostalo. Snímku pro mě absolutně vévodil Dustin v roli workoholického chlapíka velmi hektické a impulsivní povahy. (06.10.2010)

Chtělo by se napsat, že uživatel Oskar to vystihl perfektně a vlastně nic víc není potřeba říct. Jenže mně to nedá. Tenhle film je jednoduše geniální. A co si budeme povídat, hlavní zásluhu na tom mají všichni tři herci v hlavních rolích. Sledovat Dustina a Meryl v jednom filmu, bylo pro mě jako sledovat naše hokejisty na MS 2010 - občas dosti dramatické, ale na konci nevycházíte z úžasu, co všechno dokázali. Stejně jako Jane Alexander podal (na svůj věk) hodně přesvědčivý výkon. Scénář je vybroušený jako ten nejjasnější diamant, který nikomu nenadržuje, on jen vyloží karty na stůl a hraj si s nimi, diváku, jak chceš. Takže nikdy se nedozvíme absolutní pravdu, zda má být po rozvodu dítě s matkou či otcem, zde záleží na sympatiích. Určitě si tento film seženu v originálním znění (i když byl dabing dobrý, přeci jen mi Kretschmerová k Meryl moc neseděla) a rozhodně se těším na další zhlédnutí. Jasných 100 %. P. S. Mimochodem, tento film mě ovlivnil natolik, že od této chvíle v Dustinovi nebudu vidět Rain Mana, ale Kramera a Meryl už pro mě nebude Sophií, ale Kramerová. A to se mi tak často opravdu nestává… (06.10.2010)

Řekl bych, že tvůrci tenkrát spojili to nejlepší, co spojit mohli a až tak moc si věřili, že to nejlepší z tehdejší doby zakomponovali do rodinného dramatu, které je zakončeno, pro mě nenáviděnými, soudními procesy. Výsledek nakonec ale naštěstí není tak zlý a to především proto, že Dustin Hoffman a Meryl Streep předvádí své klasické maximum. (15.04.2016)

Herecký koncert Hoffmana a Streepové. Jestliže od dramatu očekávám, že mě nějak citově osloví (jakože já očekávám), tak u tohoto se to podařilo dvojím způsobem, protože jsem byl na konci filmu zároveň rozhořčený, ale také dojatý, a to se mi tak často nestává. Ano, je dost logické, že ženská část publika bude fandit Joanně a ta mužská Tedovi, ale tvůrcům filmu šlo o to, aby obě skupiny dokázaly pochopit (alespoň trochu) tu opoziční, což se (řekl bych) podařilo. Opravdu výborný snímek, který vřele doporučuju a jsem si téměř jistý, že ještě dlouho po jeho skončení budete o dané problematice přemýšlet. Zajímavý komentář: Oskar (22.07.2009)

Mimo mísu... . . . - - - P.S. Tak jsem si chtěl dát po nějakých třiceti letech repete na >jiném prostoru< a po třiceti minutách jsem to zase zabalil a začal psát tuhle filigiku... . . . Protože ignorantští magoři z >čéesertévé< znovu a znovu fakt perlí. Naordinovali stádu další zrůdnost jako důsledek diletantsky debilního přístupu k uvádění (nejen) starší zahraniční filmové produkce. Takže diváček >intelektuálně(?)< - sic! - zaměřeného druhého programu dostane svou dávku filmového (oscarového!) umění s unylým umělohmotným (s oblibou říkávám "kuchyňským") českým dabingem (hlavně to kvákání a pištění a ňuhňání jakéhosi čudláckého smrada /Ha! Při závěrečných titulcích jsme se dozvěděli, že to byl mladý KOTEK - model 2000!!! Svatá prostoto.../ - mi tedy otvíralo pověstný nožík v kapse), vyráběným jakýmisi diletanty bez schopnosti namixovat výsledek aspoň vzdáleně podobný originální zvukové stopě, bez většiny reálných ruchů - a jako bonus navíc pak v ořezaném obrazu, kde z původního formátu 1,85:1 vidíte jakýsi vertikálně i horizontálně zpatlaný výřez (důsledek to opět debilního myšlení zodpovědných ignorantů, kteří kdysi stádu (dle tvrzení jednoho nedávného >veřejnováckého< kulturního impotenta) nechtěli v televizi 4:3 pouštět černé pruhy nahoře a dole a dnes po přechodu televize na formát 16:9 jsou nuceni s touto >filozofií< přístupu k uměleckému dílu obraz ořezávat znovu, takže výsledkem je jakýsi rozostřený paskvil místy s doočíbijící podivnou kompozicí obrazu, dobrý tak leda pro protekční debily, technicky parazitující na takto jen trochu náročnějšímu diváku nepochopitelně nastavených pravidlech hry... . . . Docela je mi pak líto zejména mladších diváků, kteří díky nezkušenosti si tuhle praxi od všech stanic napříč tušašským televizáckým spektrem (zde konkrétně od té, kterou si nuceně! platí) neuvědomují a deformuje se tak jejich pohled na světovou kinematografii (že by i to byl záměr?), majíce pak pocit, že všechny ty sračky co (zde) naše >televize veřejné služby< uvádí (i ve vztahu k vlastní tvorbě) jsou standardem a normální! . . . A docela se i divím, že ani těm >profesionálně kritickým< hlavám našim publicistickým stále toto nevadí. Jojo, byznys je byznys, že! Živí se těmito sračkami valná část prostonárodní čudlárny... Ejhle stav té naší kulturně-televizácko-mediální žumpy - jedenáctý rok jednadvacátého století... Sráči! - - - - - (Nekomentář zde znechuceně otrávený jako dvěstědvacátý - 20.9.2011) (20.09.2011)