Kramerová versus Kramer

Opět úchvatná a nepřekonatelná česko - americká herecká excelence v podání Dustina Hoffmana a jeho dvorního dabéra Jiřího Prágra. Nedokážu si představit, že by Dustina v českém znění mluvil někdo jiný. Jinak tolik zde vychvalovaná Meryl Streep mě svým výkonem příliš neuzemnila. Ztvárnila svou postavu nestálé ženy a matky výborně, ale žádného ohromení se mi nedostalo. Snímku pro mě absolutně vévodil Dustin v roli workoholického chlapíka velmi hektické a impulsivní povahy. (06.10.2010)

Netušil som, že po tridsiatich rokoch bude všetko trochu inakšie. Knihy sa to netýka. Doteraz tróni medzi stovkou mojich najobľúbenejších. Len film nahlodal zub času. Poznajúc príbeh, sústredil som sa na jeho vyznenie vo filme, ktorý som si už príliš nepamätal. A cez to lákavé, dojímavé pozlátko už presvitali aj falošnejšie tóny, účelové scény a ťah na Oscara. A na dabingu tiež nebolo treba šetriť. Zámerne som sa nevenoval kladom filmu. Tie sú nesporné a štyri hviezdičky vyjadrujú môj výsledný dojem. Asi je užitočné pripomenúť, že to znamená vynikajúci film. (05.10.2010)

Mimo mísu... . . . - - - P.S. Tak jsem si chtěl dát po nějakých třiceti letech repete na >jiném prostoru< a po třiceti minutách jsem to zase zabalil a začal psát tuhle filigiku... . . . Protože ignorantští magoři z >čéesertévé< znovu a znovu fakt perlí. Naordinovali stádu další zrůdnost jako důsledek diletantsky debilního přístupu k uvádění (nejen) starší zahraniční filmové produkce. Takže diváček >intelektuálně(?)< - sic! - zaměřeného druhého programu dostane svou dávku filmového (oscarového!) umění s unylým umělohmotným (s oblibou říkávám "kuchyňským") českým dabingem (hlavně to kvákání a pištění a ňuhňání jakéhosi čudláckého smrada /Ha! Při závěrečných titulcích jsme se dozvěděli, že to byl mladý KOTEK - model 2000!!! Svatá prostoto.../ - mi tedy otvíralo pověstný nožík v kapse), vyráběným jakýmisi diletanty bez schopnosti namixovat výsledek aspoň vzdáleně podobný originální zvukové stopě, bez většiny reálných ruchů - a jako bonus navíc pak v ořezaném obrazu, kde z původního formátu 1,85:1 vidíte jakýsi vertikálně i horizontálně zpatlaný výřez (důsledek to opět debilního myšlení zodpovědných ignorantů, kteří kdysi stádu (dle tvrzení jednoho nedávného >veřejnováckého< kulturního impotenta) nechtěli v televizi 4:3 pouštět černé pruhy nahoře a dole a dnes po přechodu televize na formát 16:9 jsou nuceni s touto >filozofií< přístupu k uměleckému dílu obraz ořezávat znovu, takže výsledkem je jakýsi rozostřený paskvil místy s doočíbijící podivnou kompozicí obrazu, dobrý tak leda pro protekční debily, technicky parazitující na takto jen trochu náročnějšímu diváku nepochopitelně nastavených pravidlech hry... . . . Docela je mi pak líto zejména mladších diváků, kteří díky nezkušenosti si tuhle praxi od všech stanic napříč tušašským televizáckým spektrem (zde konkrétně od té, kterou si nuceně! platí) neuvědomují a deformuje se tak jejich pohled na světovou kinematografii (že by i to byl záměr?), majíce pak pocit, že všechny ty sračky co (zde) naše >televize veřejné služby< uvádí (i ve vztahu k vlastní tvorbě) jsou standardem a normální! . . . A docela se i divím, že ani těm >profesionálně kritickým< hlavám našim publicistickým stále toto nevadí. Jojo, byznys je byznys, že! Živí se těmito sračkami valná část prostonárodní čudlárny... Ejhle stav té naší kulturně-televizácko-mediální žumpy - jedenáctý rok jednadvacátého století... Sráči! - - - - - (Nekomentář zde znechuceně otrávený jako dvěstědvacátý - 20.9.2011) (20.09.2011)

Trautenberk kdysi prohlásil, že to kyselo je moc kyselý, a já stejně kategoricky prohlašuji, že tohle melodrama je moc melodramatický a při vší snaze zároveň mělký. Že má závažné téma rozpadu rodiny a konfliktu kolem výchovy dítěte, o tom žádná, stejně jako je fakt, že ve snímku účinkovali v hlavních rolích nejvýznamnější herci své generace. Jenže mám prostě pocit, že jde o plochý film, kterému ve skutečnosti schází syrovost a který se bojí ukázat konflikt v celé své složitosti a bezvýchodnosti. Osobně znám řadu případů, kdy bolestná realita daleko překonala hollywoodský scénář. Tenhle film hezky manipuluje s divákovými city a nedá se mu upřít zručnost, ale žádnou citovou katarzi ve mně nevyvolal. Celkový dojem: 65 %. (20.06.2011)

Skvělý film, u kterého se myslím povedla ta výjimečná věc, že je autentickou zprávou své doby (aniž by jí byl neblaze poznamenán, jak se často říká o českých filmech ze stejné doby), a přitom je nadčasový a nestárnoucí. Film si mě získal již od prvních záběrů a nepustil až do velmi působivého konce. Jako vynikající hodnotím herecké výkony obou představitelů titulních rolí, režii, kameru, hudbu i střih. Jediné, co mě trochu mrzelo, byl zmatek kolem motivace odchodu Joanny Kramer od rodiny. Tady se sice píše něco o ženské emancipaci, ale mně to spíše přišlo jako psychická labilita hraničící s hysterií - ta postava mi byla skoro protivná, a v reálném životě bych se s někým takovým asi setkat nechtěl (natož s ním mít nedejbože dítě). Příliš sympatií ve mě nevyvolalo ani to jejich děcko, jehož věčnou ufňukanost a depresivní obličej jsem shledal téměř nesnesitelným. Naopak Ted Kramer je po mém soudu vysloveně sympaťák, který se neleká nečekaných výzev a který i ve vypjatých situacích vždy chladnokrevně najde nejlepší řešení. Skoro jako bych v něm viděl mladého Bena Braddocka, kterého si Hoffman zahrál o 12 let dříve ve svém debutu ABSOLVENT. Jak moc nemusím filmy ze 70. let ani tu éru jako takovou, tento si mě získal na celé čáře - za mě jasných 5 *. (10.12.2013)