Balada o Busteru Scruggsovi

Po více než dvě hodiny tohoto ostře snímaného bijáku jsem nepřestal mít pocit, že se zde nějaký reklamní textař učí vyprávět. A tak, kde se zdála věta řádně rozvíjet, obrazy začínaly rytmicky plynout, přišel zákonitě křiklavý detail, který vše dosavadní popřel, a kde by se slušelo pohlédnout do nitra, rozřinčel se alarm pointy. Režiséři vyjímají z westernové mytologie to zdánlivě nejgrotesknější a v ironickém odstupu z toho skládají panoptikální obraz, který postrádá cokoliv, co může prostý zrak vtáhnout natolik, aby se začal na scéně rozhlížet. A to neozbrojen. Zpívající pistolník v první povídce jen otravuje atmosféru jako jakýkoliv kinetický designový výrobek a nejvíc mu přitěžuje ta pochopitelně nezáměrná, ale přesto neodbytná asociace na nejslavnějšího českého střelce, který při tom všem zpěvu a neuvěřitelně vyvážené distanci zasáhl (často najednou) bránici, srdce i mozek. Hned na začátku jsem tedy začal celou tu krásnou westernovou scénu přeloženou do nestravitelného airbrushového nevkusu, která se postupně ředila do stále interiérovějších kulis, poměřovat svou rozrůstající se zkušeností s Brdečkovým (sebe)ironickým westernem s duší. A netrvalo to dlouho a všechnu tu vykonstruovanost přehlušovala hobousárna Made in Pade, která snad ještě dokonaleji ztvárnila noční můry Divokého Západu nemocného zlatou horečkou. A došlo na třetí povídku, jejíž překomponovanou expozici mířící k rychlé závěrečné reklamní elipse mi zatemnily myšlenky na Člověka krve a Severní nástupiště, jejichž písně odhalují onu generacemi trampů hledanou všední romantiku severoamerických scestí v prostých skvrnách středoevropské špíny. Pakliže předešlé dvě povídky vyloučily emoce, pak ty ryzí pocity, které oba ústřední herci třetí povídky tak skvěle vyjadřují, jsou rámcem filmu zesměšněny. Zajímalo by mě, co si asi myslela ta tvůrčí dvojice, co cítili ti Coen & Coen Company (spíše než bratři Coeni, jak jejich český ekvivalent zní), když do tmy propagačních hesel a neonů včlenili tu nadčasovou, sebe stravující lidskou beznaděj… Snad pro ně byla jen dalším celuloidovým gestem – a to stejně jako poslední tři epizody. Právě kvůli Tomovi Waitsovi, jsem se na tento film podíval a nestačil jsem se divit, jak se i zde naplňuje stejné vyčerpávající reklamní schéma, a nic jiného nepřinesla ani závěrečná konverzační povídka. Ta předposlední, s největším potenciálem, jen exploatovala. Neschopnost tzv. režisérů/scénáristů porozumět síle kontextu, který spoluutváří celek tím, že vede k jeho určitému porozumění, až šokuje. Jejich starší výtvory neznám, ale předpokládám, že se v dnešním meziválečném světě výborně uplatňují. (15.03.2019)

Prikláňam sa k väčšine užívateľov, ktorí tvrdia, že prvé dve poviedky sú najlepšie. V tom konzumnom slova zmysle určite áno - viac akcie, menej rečí. Z tých ďalších poviedok bola ešte výborná tá so Zoe Kazan - asi jediná poviedka (okrem tých prvých dvoch), ktorá ma príjemne prekvapila aj svojou myšlienkou a finálnym rozuzlením. Tie ostatné mi prišli v tomto smere akési nedoriešené. Len veľa rečí, ktoré vlastne nikam neviedli. Poviedka s dostavníkom napríklad bola z tohto pohľadu naozaj strašná. Na druhú stranu však natočené to bolo perfektne, bezchybná réžia a nádherná kamera. Na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 (11.12.2018)

Stále som čakal na tú parádu a ono to neprišlo. Keď už poviedky, tak nech sú všetky zaujímavé ako latinské Divoké historky, kde sa proste nemáte šancu nudiť. Lenže tento súbor je úplne iný. Prvé dve sa ešte dali, priniesli aj úsmevné momenty. Odvtedy akoby uťalo. Vizuálne pekné, áno je tu super westernové prostredie, pekná príroda, západy slnka, ale dejovo to má tendenciu klesať stále nižšie, prichádzajú hluché momenty a tie sú vypĺňané napríklad tým, že si postava pospevuje a takto prejdú kľudne aj dve minúty. Slabšie tri hviezdy. (24.08.2020)

Ne nadarmo mám bráchy Coeny zařazený na čsfd v kolonce "nejoblíbenější scénáristé." Ti chlapíci to prostě s perem umí naprosto parádně. Jejich nejnovější netflixový dílo si, onou typickou coenovskou podmanivostí, dělá srandu z klasických westernovek, přičemž diváka může překvapit i povídkové podání, který jsem třeba já vůbec nečekal. První půlka na jednoznačných pět hvězdiček. Škoda jen, že v druhé půlce tomu krapánek docházel dech. I tak ale hrozně příjemná, vtipná a skvěle natočená podívaná, která člověku dokáže, že Coen brothers neztrácí svůj talent ani po šedesátce. Lepší 4* (29.11.2018)

Povídkový western bratří Coenů nabízí šest vzájemně nesouvisejících segmentů, z nichž rozhodně každý stojí za zmínku, ale náladové skoky mezi nimi mohou někoho mírně zdeptat (stejně jako digitální kamera, na níž je potřeba si chvíli zvykat). Avšak abych to vzal od začátku - The Ballad of Buster Scruggs: Bláznivá a překvapivě krvavá komedie se zpívajícím pistolníkem (Tim Blake Nelson), která baví brutálním humorem i dobře napsanými průpovídkami a písněmi hlavní postavy. Uteče možná až příliš rychle - 70%. Near Algodones: James Franco jako lupič-břídil, jehož komické utíkání před oprátkou bych si nechal líbit klidně na ploše celovečerní komedie se spletitějším dějem. Pánvičkami ověšený bankovní úředník je highlightem filmu - 70%. Meal Ticket: Je škoda a tak trochu šok, že prvními dvěma povídkami Coenovci zmlsali diváky humorem a poté na ně bez varování navalili poměrně depresivní neveselé drama, jež se dá číst jako metafora o smrti opravdového umění a jeho nahrazení laciným šarlatánstvím, co se lépe prodává. Zajímavé, ale chvílemi dost repetitivní a svou náladou to ke zbytku snímku vůbec nepasuje - 50%. All Gold Canyon: Jednoduchý, ale srdcem vyprávěný příběh jednoho zlatokopa, stojící na výkonu zarostlého Toma Waitse a nádherné přírodní scenérii. Jack London je z toho cítit na sto honů - 65%. The Gal Who Got Rattled: Troufám si říct, že příběhově nejzajímavější a nejcoenovštější segment, který se sice rozjíždí pomalu a tvoří dlouhou expozici postav, ale za to ke konci jako jeden z mála svým nečekaným závěrem opravdu zapůsobí - 75%. The Mortal Remains: Filozofická konverzačka na konec. Na papíře to možná vypadalo jako nejlepší možné zakončení filmu, ale reálně to diváka spíše dost unaví. Zamrzel mě docela nevyužitý Brendan Gleeson - 55%. Celkově vzato to byly příjemně strávené dvě hodiny a rozhodně žádné zklamání (jakým byl předchozí snímek bratří Coenů, Ave, Caesar!). Mohlo to však dopadnout daleko líp, kdyby komický ráz dvou prvních segmentů byl držen po celý film. (29.11.2018)