Přes prsty

Petr Kolečko UMÍ psát vtipy, ale bohužel neumí moc dobře režírovat. Není náhodou, že nejlépe jeho scénáře fungují pod režijní taktovkou Jana Prušinovského. Mám takový pocit, že sám Kolečko se nedokáže krotit a má pocit, že každá jím napsaná "hláška" je darem lidstvu, která musí mermomocí na světlo světa. Bohužel čtyři z pěti takový na sílu tlačených hlášek působí neskutečně trapně. OVŠEM ta jedna, která funguje, stále převyšuje naše sterilní komediální prostředí o několik délek (zde např. legová terminologie). Neuvěřitelně přestřelený film. Hvězdičku navíc dávám za odvahu natočit v dnešní době tak neskutečně šovinistickou komedii. Jako protiklad hyperkorektní době to funguje překvapivě dobře. (04.01.2022)

V seriálových počinech scenáristy Petra Kolečka alespoň často figuruje Jan Prušinovský coby tvůrčí autorita revidující jeho scénáře a dodávající jim dramaturgicky pevnější a věrohodnější tvar, zatímco v Kolečkově filmové tvorbě tato autorita znatelně chybí a výsledkem je mnohdy nevtipný, sexistický a hloupý blábol (viz též Bajkeři či Padesátka). Komedie Přes prsty není výjimkou, přičemž Kolečko ji i režíroval (což původně nebylo v plánu, šlo o nouzové řešení) a ku prospěchu věci to není. Děj filmu je otřesný a šovinistický a kromě toho má snímek zásadní problémy i s vypravěčským tempem, nepřesvědčivými dialogy, prkennou a neobratnou realizací mnohých scén i s křečovitou či v lepším případě rozpačitou prací s humorem. Ženy tu hrají roli iracionálně uvažujících fyzických objektů určených zejména pro vizuální a sexuální potěchu, a to včetně dvojice hlavních hrdinek, které jsou předurčeny skončit v posteli i s chlapem, kterého ještě před pár hodinami považovaly za starého, odporného úchyla (ale pak se pousmály jeho poznámce týkající se jejich pozadí). Muži se chovají jako hovada, ale nejsou za to nijak postihováni ani káráni, ženy jim i tak bez okolků podléhají a každou špatnost okamžitě odpouštějí. Langmajerova postava je vykreslena jako zkušený svůdník, který nakonec udolá každou, aniž by se musel nějak moc snažit, ale přitom jde zároveň o zhuleného manipulativního povaleče, který bez vyžádání předvádí své přirození na veřejnosti a je přesvědčen, že s ženami spí pro jejich vlastní dobro. Když se pak žena ohradí, je to považováno za hysteričnost a přehnanou reakci (viz bizarní scéna, v níž je naštvané hrdince nabídnuta sklenice džusu a ona ji, protože je volejbalistka, namísto afektovaného shození ze stolu rozplácne dlaní, takže si pořeže šlachy). K příjemné letní oddychové zábavě to má daleko. (27.08.2019)

Přišlo mi to prázdnější, než by mi bylo milé. Petra Hřebíčkový začíná být hodně fajn a sympatická, Langmajer je přesný (když začal zpívat Lucii, málem jsem si smíchy ustříkl) a dost hlásí (škoda, že se o komičnost filmu postará, místy poměrně křečovitě, jen jeho role), Dyk pořád ne/herecké poleno, když on, to už může před kameru fakt každý. Ale čekal jsem více. A tak největším potěšením a radostí filmu zůstává nesmrtelné a stále silné: Kapkama se proplétám, co rytmem samby zní... (19.01.2020)

Vyletněná komedie z atraktivního prostředí beach volejbalu stojící na chemii ústřední trojice, která funguje téměř bezchybně. O smích se tu stará především Langmajer v roli stárnoucího seladona, který mě několikrát dostal do kolen, Nesvačilová je tu za tu roztomilou a Petře Hřebíčková to tady sedlo jako už mnohokrát předtím. Samozřejmě že se film nevyvaruje určitých klišé a Kolečkovi občas zahapruje i samotná režie, ale to vlastně k podobným filmům patří. Bavil jsem se víc, než jsem čekal. 75% (06.05.2021)

Při sledování filmu jsem si připadal jako na horské dráze. Úvod mě fakt pobavil a rozesmál, přeparkování traktoru psalo, takže jsem si myslel, že by to mohlo vyjít, jenže... Příběh se po chvíli změnil v podivnou nablblost, děj byl chvílemi opravdu hloupý a nezabral na mě ani pokus o českého Big Lebowskiho. (25.02.2020)