Jackie

Bohaty, mnohovrstevnatý film, který nahlíží slavnou historickou událost z jiného úhlu, a tak nám umožňuje diskutovat o tom, co je veřejné a co soukromé, jak se to ovlivňuje a jak v konečném důsledku může mít i vliv na podobu dějin. Do toho režisér Pablo Larraín zušlechťuje svůj filmařský styl trénovaný na neméně skvělém chilském snímku NO a dosahuje maximální autenticity volbou filmařské techniky i téměř nepostřehnutelnou kombinací nových záběrů s archivními materiály, přičemž tentokrát mnohem nápaditěji využívá možnosti montáže, takže místo lineárního historického filmu dostává skutečně umělecké dílo, které kombinací časových rovin může akcentovat vybraný motiv, rozšířit emoci a v úplném konci působivě gradovat. Kdo se chtěl dozvědět víc o Jackie, musí dávat dobrý pozor, protože film v tomhle ohledu není popisný, mnohem víc chce zachytit žal a šok, které se mísí po tragické smrti (skvostné drobné momenty jako brzká přísaha nového prezidenta, zatímco bývalá první dáma stojí v šatech potřísněných krví mrtvého manžela, nebo bloudění bez útěchy prázdnými pokoji Bílého domu) a do kterého vstupuje potřeba správným způsobem naložit s odkazem, aby Kennedyho Kamelot žil dál. Díky zábleskům chvil strávených s knězem se pak do filmu vkrádá i téma smrti a smyslu života, které je na omezeném prostoru pozoruhodnější než celé dvě a půl hodiny Scorseseho Mlčení. Natalie Portman pak neměla snadnou úlohu, ale neobyčejně dobře zvládá souznít s tématem střetu veřejného a soukromého, které se odráží na její dikci i hlasovém projevu. Překvapivě skvostní jsou ale mnozí herci ve vedlejších úlohách - výrazní jsou Peter Sarsgaard a John Hurt, ale i menší role Richarda E. Granta nebo Maxe Caselly. Abych ale nebyl jenom optimistický, do úvodu by se hodila živější scéna, která by diváka dokázala hned zaháčkovat. Rozhovor s novinářem je sice rámcem pro film, ale ten nemusel být úplně obloukový. (11.02.2017)

Nejhorší na tom všem je, že já to věděl. Jackie není rozhodně pro mě. Každoročně máme na Oscarech nějakou tu dobovou strojenou nudu. Letos to je příběh Jackie Kennedy, tedy vdovy po zesnulém prezidentu J.F. Kennedym, kterému ukončil život Dallaský atentát. Problém je ten, že samotná Jackie je pro většinu světa naprosto nezajímavou postavou (nevím, jak tomu je v USA) a tedy snímek stojící především na hlavní představitelce tohoto ražení, nebude pro většinu diváků tolik atraktivní. Natalie Portman si jde tvrdě pro svou nominaci a dikce, kterou mluví (a pravděpodobně tak věrně kopíruje zmíněnou Jackie), je tak strašlivě otravná, že mě už dlouho něco ve filmu tak neiritovalo. Strojená prázdná nuda. (24.02.2017)

Když se růžový sen v krvavý /o/sten mění. Klín prvního domu osamní. Od slavných slz, co to dalo, ždímaný kapesník. (16.09.2019)

Na film jsem se tesil. Neveril jsem, ze by mohl byt tak spatny, jako naznacuje zdejsi hodnoceni. Ale po zhlednuti se musim pridat k vetsine divaku. Potencial zustal zcela nevyuzity, zklamala predevsim rezie a herecke vykony, v cele s Portman. Nezazivna podivana. (03.07.2021)

Bolest koncentrovaná v jediném interview ... bolest, která se vzdaluje a zase vrací - spolu se všemi vzpomínkami, ke kterým může dohlédnout. Podléhá sebekontrole, přesto je velice hluboká a upřímná, když hledá sílu a důvod žít dál ... poté, co ji narychlo a nevybíravě - společně s její nositelkou - vypakovali z Bílého domu. Protože vysoká politika má docela jiné starosti než pocity bývalé první dámy ... tak to vždycky bylo a vždycky bude. (21.01.2022)

A teď babo raď ! O samotný příběh s výčtem reálií tady zrovna nejde, o vývoj hlavní postavy asi taky ne ( i když potenciál proměny z veřejné ženy ve vleku své role na hrdinku sledující vnitřní hlas byl asi největší), zápas s nejistotou je pro mě na rozdíl od osobnostního afektu herecky nepřesvědčivý a nepomáhá mu ani polovičaté zvládání hereckých akcí, hudba je samostatnou "kvalitou" - neustále zcizujícím prvkem upoutávajícím pozornost na svou povrchnost, kamera hledá vizuální styl ve strnulých obrazech a občasné snaze ozvláštnit nahodilou kvalitou prostřihu. Ambivalenci reprezentační užitkovosti vnějších symbolů americké státnosti se jinde pro různorodé cíle podařilo využít lépe, nástup Lyndona mohl mít také dramatičtěji využitý dopad, někdejší rozhovor kněze se Salierim (Amadeus) je proti rozhovoru novináře s vdovou nejen vnějškově, ale především dramaticky ve prospěch celku proti zdejší odtažitosti o řády jinde. Amerika to nejspíš JE, výsledek je pro mě přes všechny pochybnosti zajímavější než třeba Hořící keř, Livie to ale po atentátu na našeho prezidenta určitě na obranu svého hocha z Kamelotu rozbalila jinak. (15.02.2017)

Nesnesitelně ubrečená rekonstrukce prvních dní, o které Jackie přežila Jacka. Snaha o pedantskou autenticitu nezadržitelně padá do propasti patetické hysterie. Pro mě zklamání na n-tou: z Natálky i námětu. Pokud si nelibujete ve slaných koupelích a terapii nudou, vyhněte se téhle fake Jackie obloukem. (09.03.2018)

NATÁLIE se mi znechutila jako buřtguláš třikrát v týdnu. Úděsný herecký výkon v kombinaci s nezajímavým scénářem diváka zdrtí. odpad! (01.03.2017)

Mám s tímhle filmem trochu problém. Na jednu stranu je fajn, že se někdo zhostil příběhu první dámy, ale způsob, jakým se k tomu postavil, mě osobně vůbec neoslovil. Samozřejmě chápu, že tvůrci chtěli zobrazit noční můru, kterou si Jacqueline Kennedy prošla a její vnitřní drama, což Natalie Portman zahrála bravurně a její oscarové nominaci se nikdo nemůže divit. Ale upřímně… ta postava byla fakt otravná. Tak otravná, že už mě po nějakých dvaceti minutách vyloženě vytáčela, a to, že měla kameru neustále strčenou do obličeje, ten efekt snad ještě znásobilo. Filmoví kritici možná z tohoto psychologicky intimního snímku vrní blahem, ale já říkám, že pro obyčejného diváka je to až příliš umělecké. (02.02.2017)

(39/2017) / Jackie má ako film dve hlavné slabiny. Vybral si ten najmenej atraktívny spôsob stvárnenia Jackie Kennedy ako filmovej postavy (hlavne zamrzí poriadne osekaný výber z dlhej časti jej zaujímavého verejného života). Za druhé je to bohužial Natalie Portman, ktorá inak nepochopitelne nominovaná na Oscara, by neprekvapila skôr nomináciou na zlatú malinu. V tomto prípade asi dosť zavážil výber atraktívnej témy nie reálne kvality filmu. (4/10) (13.02.2017)

Portmanka v troch polohách : všetko v klídku, polovyšinutá, tvárme sa, že je všetko v klídku. Nejak takto sa útočí na sošku! Lebo ono neni ľahké byť Prvou dámou a zároveň aj vdovou. Konečne dobrý námet, ktorý je aj poučný, len je tak spracovaný a tak podaný, že ubodanie sa plastovou vidličkou je lepší nápad. 2 z 5 (04.03.2017)

Na Natalie Portman se sice velmi dobře kouká, o jejích hereckých kvalitách už od dob Leona nepochybuji, ale Jackie jejím hereckým koncertem rozhodně není. Fádní deklamování textu s obličejem okleštěným po většinu času od výraznější mimiky mne vůbec neoslovilo. Děj nezaujme, některé scény jsou rádoby artově natahované, nezáživné. Pro mě absolutně sterilní film. (14.03.2017)

Otřesně zrežírovaná věc. Pardon, měl jsem napsat osobitý film. Uff. (21.01.2022)

Natalie Portman je skvělá herečka - dokáže se do svých rolí ponořit opravdu hodně hluboko...To ano - nebudu tu vyprávět o tom, že to je její nejlepší výkon - to není můj názor...Je skvělá - to ano...možná i toho Oscara za to dostane. A nezlobila bych se. Ale celý ten film - já Vám nevím. Sobota či neděle odpoledne - pěkně klídek a pohoda a ČT1 či ČT2 u kávičky a bábovky...Je to krásné, je to smutné (slzy byly) a je to zároveň i děsivé...Ten fofr, který nastal po zastřelení prezidenta USA - to si nikdo nedokázal ani představit....Dobové znázornění - nádherné, Billy Crudup - od dob Na pokraji slávy - hmmmm ;) ;) ale co bylo pro mě fakt utrpení - ta hudba!! Ta byla fakt příšerná :) :) Byl to podle mě spíš takový polodokument...Asi jsem to neprocítila, tak jak bych měla...Ale i tak to byla síla, ale zároveň nic moc...Ta její "zmatenost" a honem honem situace...ale jo- bylo to krásné :) (11.02.2017)

Hodne cigaret. (20.02.2017)

Jackie Kennedy je kontroverzní ikona novodobých dějin.. Na toto téma se dá podívat z mnoha úhlů a rozebrat z mnoha pohledů.. Bohužel si tvůrci vybrali asi tu nejnudnější verzi.. Raději nic nevypráví, aby si s nikým nic nerozházeli.. Nezaměřují se na šuškandu z kuloárů, nezaměřují se na historické události samotného atentátu.. Bohužel se jedná pouze o změť pravděpodobných pocitů první dámy, která přišla za tragických okolností o svůj mandát.. Ukazuje zoufalství ženy, která během jedné jízdy přišla náhle o svou dokonalou masku a dokonalý život a to nikoho nezajímá.. Natalie Portman svůj herecký talent drží na uzdě, aby nechala vyniknout kontrolou posedlou vyfabulovanou ikonu 60. let 20. století.. Jediné čisté emoce se projevují v jejím legendárním pláči.. Film "Jackie" je afektovaná, kostnatá a chladná záležitost, která si zakládá na artovém pojetí, aby byla jenom trošku zajímavá.. Snad se tohle téma neodloží na další pár let k ledu, ale rozebere se i z jiného úhlu pohledu.. (15.04.2017)

Svého času prý v Americe dokázal každý říct, kde byl když zabili Kennedyho. Chápu tedy jejich posedlost po prozkoumání tohohle národního traumatu ze všech stan. S jistým nadhledem bych přešel i jejich iluzi, že šlo o nejvýznamnější atentát v dějinách (Caesar a František Ferdinand d'Este prominou). Ovšem proč o něm musí pojednávat takhle prázdný a nudný film, to mi hlava nebere. Z nekonečné nicoty vyčnívá jen afektované herectví Natalie Portman a slušná, i když trochu necitlivě používaná hudba. Považuju ji za výbornou herečku, ale její přehrávaní mě iritovalo od úvodních po závěrečné titulky. Zbytek postav je kupodivu ztvárněn velice dobře. Billy Crudup zahrál dokonce skvěle. Možná jde dobře režírovaný špatný film, ovšem pořád jde o špatný film. (02.09.2017)

Nudný hraný dokument (nikoli celovečerní film), který vám neřekne téměř vůbec nic o Jacqueline Kennedyové, vyjma toho, jak zařizovala pohřeb svého manžela. (08.08.2022)

Ukázkový příklad toho, jak i s dechberoucím tématem a prvotřídní herečkou v hlavní roli natočit nebetyčnou nudu. Velká škoda, mohl to být skvostný film. Jackie Kennedy by si takový zasloužila… (07.02.2017)

Jeden z nejméně využitých potenciálů. Hlavně je zajímavé že i Moana má delší minutáž než tento film. A na jednu stranu jsem za to rád. Protože u Moany jsem si nechtěl vyrvat všechny vlasy. Problémem je vliv "chilské" a "magicko-realistické" filmografie nebo jak to nazvat. Film působí příjemně jako záběry z psychiatrické léčebny a přirozeně jako svíčková se zmrzlinou. Asi chápu záměr filmu, aby tak vypadal, ale na mě to dělá hrozně umělý a nedořešený dojem. Natalie hlavně spíše působí jako psychopat a nebo Olga Hepnarová. Ale tak... vyberte si že? To je škody, to je škody. (20.02.2017)