Deník princezny

Na tehle film jsem alergickej. Je to stašně debilní příběh o nepopulární holce, co zjistí, že je vlastně princezna. Následuje snůška trapnejch situací a ještě trapnějších situací. A ničeho jinýho jsem se prostě nedočkáte. Mj. kdybych měl vybrat TOP 10 nejodpornějších herečer, určitě by se do něj vešla Heather Matarazzo. (18.11.2007)

Marshall mě velice nenadchl s Pretty Woman a o pár let přišel s podobnou sračkou, při jejímž sledování jsem takřka cítil, jak mi klesá (už tak nízké) IQ. Usmál jsem se jednou, když princezna rozmlátila skleničku, ale zbytek filmu jsem jenom oněměle trpěl. Zpětně si nedovedu představit, proč jsem si kurva pouštěl dvojku. Ta už hraničila s eutanazií. 15% (25.11.2016)

"Pane polní maršále, poslušně hlásím, že desátník Marshall se dostavit k exekuci. Co mu mám odříznout, nohu, ruku nebo hlavu?" Odpověď zní: "Desátníku Marsallovi uříznout nohy od režisérských štaflí a objektiv kamery, pokud to nezabere, navrhuji přesídlit se urychleně na planetku 951 Gaspra, než natočí něco podobného." Nehodnotím hvězdičkami kvůli nedostačující stupnici za nulou směrem doleva. (10.01.2010)

Sladký, moc sladký. Garry Marshall, pokušitel diabetiků celého světa a za důchodce dobře maskovaný teenager, omezil svou tvůrčí potenci na jediný filmový žánr. Kéž bych mohl říct, že se ve svém počínání stal mistrem, ale bohužel, jeho kulinářské speciality typu neustále reprízované Pretty Woman (1990) a nudně okopírované Nevěsty na útěku (1999), se mi už zajídají. The Princess Diaries je typická hollywoodská pohádka o tom, že se s outsidera stává spanilá krásna a z lidí co jí přehlíželi slávu chtivé hyeny. A já bych řekl, že mnohem větší práci než adaptace knížky pro mladé dívčiny od Meg Cabotové dalo udělat z celkově poměrně krásné Anne Hathaway nulu s obočím ala Brežněv. Co se hereckého spolku týče, rozhodně nemohl chybět Marshallův dvorní „kůň“ Hector Elizondo, který jako jeden z mála alespoň disponuje nějakým charisma a citem pro humor. Vtipné to není, spíš úsměvné a to ještě zamířené na určitý druh publika. Tomu odpovídá i hudba a doráží spolek okolo Mandy Moore, kde stěžejním tématem všedních dnů jest kvalita laku na nehtech. S hrůzou jsem zjistil, že po těch téměř dvou hodinách dvojhlasně zívám a jediné co mi brání usnout je lesknoucí se nádobí z krásně naaranžovaných dekorací. Dal bych klidně i 3 hvězdičky, ale to pouze a jedině v tom případě, že Deník princezny by byl jediným Marshallovým filmem, co bych kdy viděl. Jenže to bohužel není a tak nechť vezme za vděk sladkou dietou v podobě hvězdiček dvou. Kupa umělotiny co se tváří jako příběh ze života a 80% ztráta času k tomu. [4/10] (18.04.2005)

Osobně bych se na tento film sám od sebe nikdy nepodíval (už jsem ho znal dřív, ale to jsem vždy viděl jen nějakou část), ale byl jsem u babičky a tohle tam bylo, tak proč ne. Celé je to hrozně podprůměrné a není tam něco zajímavého, nečekaného, extra vtipného nebo dramatického nebo něco pohádkově hezkého. Padání ze židle mě ihned poprvé omrzelo, ale ještě jich ve filmu bylo tak pět. Nemyslím si, že když tohle režiséra na konkurzu oslnilo, že to sem musel tolik cpát. Nejvtipnější je za mě scéna se zmrzlinou. Konec je taky čekaný. To mi je samozřejmě jasné, ale když z již vyjmenovaných výtek zde není ani jedna, tak je to špatně. Vyhodnocení: Radši ji k tý židli někdo přivažte (10.06.2021)