Noční můry z temnot

(50%) SCARY STORIES TO TELL IN THE DARK mě trailery moc neuchvátil. Takže jsem se na to v srpnu do kina nakonec nevypravil (a to chodím opravdu často). Nyní jsem to viděl stažené z pohodlí domova. Ve výsledku nejsem ani překvapený, že to dopadlo dle mého gusta čistě průměrně. Věděl jsem, že mi to moc nesedne a i objektivně musím konstatovat, že to žádnou velkou díru do filmového světa neudělá. Hororů se v současné době točí přehnaně moc. Především ty duchařské typy, které jsem bral všemi deseti především od Jamese Wana jako je V zajetí démonů, Insidious apod. Tohle dílko ale není jen bezduchý brak, soustředící se na lekačky, duchy apod. Určitá snaha a nástřel originality zde je, ale opravdu jen nepatrně. Navíc je tohle celé tak nevyrovnané, že to nefunguje jako celek. Tím chci říci, že určité pasáže mě baví, další vůbec ne, poté je tu nástřel nějakého děje a myšlenky, která ale nakonec nedává smysl a opět se to ubírá jinam. Tohle mi opravdu vadilo. Zpočátku mě postavy moc nebavily, ale poté jsem si na ně už zvykl a v posledních cca 20 min jsem si hlavní hrdinku neskutečně oblíbil. Technická stránka, efekty, kamera apod. – to je zde docela slušné. Najde se tu i pár dobrých nápadů. Jenže hororových prvků je zde ale málo. Především ta strašidelnost zde působí tak na půl. V první části možná trochu, pak už vůbec. A to, že to není Rko mě až tak netrápilo. Hudba od Beltramiho je dobrá. Sice se zde poslouchat jen zde, ale co už. Celkově je nápad s čtením knihy, která předurčuje osud postav, dobrý. Jen ten potenciál nebyl využit naplno a celý příběh mohl být srozumitelněji a zajímavěji podán. Takto jsem se chvílemi docela nudil. Mám z toho opravdu rozporuplné pocity, takže z toho poctivě shledám rovný průměr. A 3* dávám s odřenýma ušima. Špatně se mi to popisuje. (27.10.2019)

Protože navzdory mohutnému strašení a středoškolským hrdinům nese příběh, na jehož scénáři i produkci se podílel Guillermo del Toro, vypravěčský půdorys dětské detektivky s příměsí pohádek bratří Grimmů. Noční můry z temnot trpí jistou schizofrenií v tom, že chtějí fungovat jako uzavřený samostatný film a zároveň coby potenciální první část série několika snímků. Výsledkem je, že sledujeme příběhy v příběhu a je toho zkrátka moc. Sledujeme dvě linky:historky v knize, kterou objeví parta teenagerů a mají za úkol prokletí zastavit, a tu o strašidelných historkách samotných. Tato druhá je zajímavější, poutavější, estetičtější, divácky lákavější a vlastně by vůbec nevadilo, kdyby byl celý film jen mozaikou bizarních, temně fantaskních příběhů. Z předlohy Alvina Schwartze Scary Stories to Tell in the Dark, což je sbírka hrůzostrašného amerického folkloru, vyplyne série roztodivných útoků na hraně děsu a smíchu, od strašáka s vidlemi přes nebožtíkův palec v omáčce až po vřídek na tváři školní krásky, z nějž se vylíhne triková armáda pavouků. Režisérův narativ je tu hodně navíc. Starosvětská nálada městečka o Halloweenu roku 1968, kdy se v letním kině promítá Noc oživlých mrtvol, připomene nádech „sedmdesátek“ ve filmu Super 8. Na mě nejvíce zabralo právě pátrání kamarádů po kořenech kletby, takže jako dětská detektivka stál zážitek nad hororem. (06.10.2019)

Moc mě to nenadchlo. Čekal jsem něco trošku jiného než celovečerní Stranger Things. Ona záhada kolem tajemné knihy mě nechávala zcela chladným a celou dobu jsem tak nějak tušil že závěr být skutečným závěrem vůbec nemusí. Parta dětí mohla být obsazena trošku lépe. Další teenage horor, u kterého se divák nemusí obávat krvavých cákanců. Přístupnost od 12 let hovoří myslím za vše. 40% (25.10.2019)

Na Noční můry jsem se těšil, ne že ne. Výsledek se mi líbí. Srovnání s IT (2017) a Stranger Things (2016) se tu přímo nabízí. Šedesátá léta, atmosféra a skupinka teenagerů, které vyvolají zlo. Tentokrát v podobě knihy, která zhmotňuje vaše obavy a nejhorší zlé sny. Masky monster jsou báječné a animace některých z nich dobrá. Ovšem mnozí zde píší o sníženém ratingu. Ačkoliv krev nebo gore chybí, tak přesto jsem se dočkal několika vypečených scén. Navíc atmosféru má film skutečně dobrou. Další plus na filmu, co chválím jsou herci. Neznámé hvězdy jsou sympatické a jejich hraní obzvlášť. Jediné, co zbývá vytknout je absence strachu a lekaček. Což u hororu nelze aby chybělo že. Lekaček je několik, ale všechny jsou stylem zvýšeného zvuku na maximum. Takhle se dnes už lekce málokdo a hlavně to působí lacině a absence snažení tvůrců o poctivý zážitek. Přesto díky maskám jsou monstra obstojným hororovým zážitkem. Za mě lehký nadprůměr a možná si film promítnu znovu. Předkrm tedy sněden. Čekáme na hlavní chod v podobě TO a jeho druhé kapitoly. [8. Filmový Víkend ČSFD] (70 %) (11.08.2019)

Vizuálně nápaditá hororová jednohubka, která ale bohužel v budování atmosféry či v množství intenzivnějších scén končí trestuhodně na půl cesty. Scary Stories to Tell in the Dark tedy zaujme pouze nápaditým designem příšer a sympatickými hlavními postavami. A to je v i rámci tohoto žánru na nějaký dobrý počin vážně hodně málo. Škoda. (24.10.2019)