Černá roucha

Pravděpodobně nejslabší film, který jsem od Almodovara viděl. Vůbec nevím, co tím chtěl básník říct. Nedávno jsem četl, že to má být výsměch církvi, spíš bych ale řekl, že tady Pedro jeptišky polidštil, než že by je chtěl nějak shodit. Pokud by je chtěl zesměšnit, tak mohl přitlačit na pilu, tady je podle mě celkem šetřil. Ale ten film vznikl už před 30-ti lety. Je pravda, že jeptišky šňupající herák mohly být v té době hotový zjevení, dneska už to se mnou ale prakticky ani nehlo. Hlavně mi tady ale chyběl příběh, dřív, než se nějaký objevil, tak to skončilo. Vážně slabší kus. (16.06.2013)

Vyloženě bizarní podívaná, kterou musel Almodóvar natočit dokonale sjetej. Nejlepší způsob, jak si k tomuhle výstřednímu filmu najít cestu, bych viděl taky skrze nějakou tu lajničku před projekcí. Třemi hvězdami hodnotím při vědomí uměleckých kvalit, k nimž se Almodóvar propracoval až později - zde je k nim zatím jen nesměle našlápnuto. Příšerný český dabing, v němž jsem film viděl, bohužel výslednému dojmu taky dvakrát nepřidal. (14.03.2013)

Muj 16. celovecerni film, ktery jsem od Almodovara videl musim hodnotit bohuzel jako zatim jeho nejslabsi pocin. Uz v rane tvorbe Pedro ukazuje, jakym smerem se jeho filmy budou ubirat. Namet opet velmi absurdni, vystredni a pro mnohe i poburujici, presto velmi zabavny! Hodnoceni hereckych vykonu trochu stizi zahalenost hlavnich predstavitelek, ale Chus Lampreave v roli naruzive spisovatelky je vyborna, sel jsem do kolen hned, jak zacala mluvit:-). Almodovarovy filmy me vedle zpracovani vzdy bavi diky vybornym scenarum a ten Cernemu rouchu jeste chybi. (02.11.2013)

Můj první osmdesátkový Almodóvar, s puncovanou retro-atmosférou skoro jako od Ferreriho. Proč poživačník podnikl exkurz za zdi kláštera? Nejspíš proto, aby ukázal, že ženský jsou prostě ženský a žádná instituce ani stav s tím nic nenadělá. Pozorovat matku představenou, kterak si před nitrožilní aplikaci heroinu zaškrcuje hadicí paži, je ve filmu jiného autora * bez erupcí smíchu čistě hysterického * nemyslitelné. Čtyři-pět řádových sester se v ničem neliší od hrdinek * dejme tomu, prašť jako uhoď * Žen na pokraji nervového zhroucení, snad jsou jen o něco divočejší - to kvůli potěše z kontrastu z hábitů. Muži hrají ve filmu opět jen okrajovou úlohu (sebe)destruktivních monster (o něž se ženy musí starat) resp. indiferentních bačkor (o něž se musí starat rovněž). Až jednoho zamrzí, že realita nekopíruje Almodóvarovy filmy [víc]. (12.05.2013)

Vždycky jsem si klášter představovala jako studené a nevlídné místo, kde jeho osazenstvo čte pořád dokola jednu knihu a kolena má otlačená od modlení. Místo, kterému je třeba se vyhnout. Ale v Madridu to neplatí a právě tady našla azyl zpěvačka Yolanda, kterou sestry nadšeně ubytují a heroinem přivítají i o kokain se rozdělí (měkké drogy neuznávají), vždyť právě ona by mohla být příslibem lepších časů. „ Už brzy bude palác plný vražedkyň, narkomanek a prostitutek jako v dávných dobách. – Kéž tě Bůh vyslyší“. Určitě to není nejlepší Almodóvarův film, ale kdybych ho neviděla měla bych dodnes zkreslené představy o tom jak to u jeptišek chodí :- )). Žila bych v bludu. Jen pár věcí odpovídalo mé představě. „ Co to děláte matko představená? - Pálím knihy jako v dobách inkvizice“. (30.08.2006)