Černá roucha

Vždycky jsem si klášter představovala jako studené a nevlídné místo, kde jeho osazenstvo čte pořád dokola jednu knihu a kolena má otlačená od modlení. Místo, kterému je třeba se vyhnout. Ale v Madridu to neplatí a právě tady našla azyl zpěvačka Yolanda, kterou sestry nadšeně ubytují a heroinem přivítají i o kokain se rozdělí (měkké drogy neuznávají), vždyť právě ona by mohla být příslibem lepších časů. „ Už brzy bude palác plný vražedkyň, narkomanek a prostitutek jako v dávných dobách. – Kéž tě Bůh vyslyší“. Určitě to není nejlepší Almodóvarův film, ale kdybych ho neviděla měla bych dodnes zkreslené představy o tom jak to u jeptišek chodí :- )). Žila bych v bludu. Jen pár věcí odpovídalo mé představě. „ Co to děláte matko představená? - Pálím knihy jako v dobách inkvizice“. (30.08.2006)

Pravděpodobně nejslabší film, který jsem od Almodovara viděl. Vůbec nevím, co tím chtěl básník říct. Nedávno jsem četl, že to má být výsměch církvi, spíš bych ale řekl, že tady Pedro jeptišky polidštil, než že by je chtěl nějak shodit. Pokud by je chtěl zesměšnit, tak mohl přitlačit na pilu, tady je podle mě celkem šetřil. Ale ten film vznikl už před 30-ti lety. Je pravda, že jeptišky šňupající herák mohly být v té době hotový zjevení, dneska už to se mnou ale prakticky ani nehlo. Hlavně mi tady ale chyběl příběh, dřív, než se nějaký objevil, tak to skončilo. Vážně slabší kus. (16.06.2013)

K tomu se dá říct jediné: OOOuu maj gááááááááád !!!!! Tomu říkám svatá trojice: Zamilovanej farář-poměrně silný kuřák, matka představená-lesbická vyděračka, závislá na heráku, která rozprodala půlku kostela, jen aby měla na fet a stádo jeptišek-sestra Močka, sestra Špína, sestra Krysa a spol, který si sem tam dají LSD...A nesmím zapomenout na tygra, kterýho tam odmalička chovali jako domácího mazlíčka...Matka představená vysvětluje kurvě význam Ježíšovy smrti a přitom si rovná lajnu Háčka, aby jí vzápětí vdechla svejma křesťanskejma nozdrama a zbytek si prstama otřela o zuby, jak to dělají zkušený smažky. Almodóvar mě opět šokoval a musím opakovat, je to BŮH (nebo ďábel?)... (05.01.2010)

Páči sa mi Almodovarova kontroverznosť i to, ako dokáže na najrôznejších sociálnych javiskách karikovať svet do svojej bizardnej a predsa realistickej podoby. Niekomu sa tento film môže zdať istotne kontroverzným, ale je to len Almodovarov pohľad, jeho vlastná optika, to ako on sám vidí tento svet - ako jedno veľké divadelné javisko, kde sa skutočné prelína s fiktívnym - Almodovar vidí všetko inak než väčšina - ani miesto ako je kláštor nevidí ako idylické miesto, v ktorom sa ženy oddávajú motlitbám, ale práve ako miesto hriechu, kde každej jednej postave dáva dole hábit a ukazuje ju nahú vo svojej najs(y)urovejšej podobe. Ostrý film, ale Pedro má aj ostrejšie. 4* (16.09.2012)

Můj první osmdesátkový Almodóvar, s puncovanou retro-atmosférou skoro jako od Ferreriho. Proč poživačník podnikl exkurz za zdi kláštera? Nejspíš proto, aby ukázal, že ženský jsou prostě ženský a žádná instituce ani stav s tím nic nenadělá. Pozorovat matku představenou, kterak si před nitrožilní aplikaci heroinu zaškrcuje hadicí paži, je ve filmu jiného autora * bez erupcí smíchu čistě hysterického * nemyslitelné. Čtyři-pět řádových sester se v ničem neliší od hrdinek * dejme tomu, prašť jako uhoď * Žen na pokraji nervového zhroucení, snad jsou jen o něco divočejší - to kvůli potěše z kontrastu z hábitů. Muži hrají ve filmu opět jen okrajovou úlohu (sebe)destruktivních monster (o něž se ženy musí starat) resp. indiferentních bačkor (o něž se musí starat rovněž). Až jednoho zamrzí, že realita nekopíruje Almodóvarovy filmy [víc]. (12.05.2013)