The Haunting - Záhadné sídlo Bly

Skoro až ostuda nazvat tuhle řadu hororem. Hororové byly první dva díly, kdy jsem byla opravdu posraná strachy při několika scénách (šatník, půda) a pak jakoby si tvůrci řekli, že na namotání publika to stačilo a konec. Děcka otravné a většina dospělých postav na tom nebyla o moc líp. Polovina příběhů a zápletek vyšumí úplně do prázdna. Tak u 6. dílů už jsem se začínala modlit, ať už to skončí. První řada skvěle skloubila horor a tragický rodinný příběh, který držel pohromadě. Tato řada nedokáže udržet pohromadě ani roztodivné stárnutí postav v posledním díle. Což o to, že konec byl svým způsobem nádherně tragický, když tak nezasloužený. Obrovské zklamání. (22.10.2020)

Perfectly splendid except when it isn´t. K Bly Manor jsem se dostal až po Hill House a excelentní Midnight Mass a překvapivě jsem se hodně nudil. Příběh je klasicky netflixovsky roztahaný (nechybí ředidlo typu flashbackový díl) a dílo trpí snahou udělat něco jako byl velmi úspěšný Hill House. Flanagan si umí napsat dobrý scénář, postavy a dát tomu pomalou atmosférou, ale tady se nějak vymkly z kontroly šíleně dlouhé rozhovory (spíše tedy monology, které nějaká postava ve sterilním prostředí předříkává druhé), které nijak neobohacují zábavu nebo děj.  Obsazení (až na otravného Olivera Jacksona-Cohena) je ok, ale seriál je hrozná nuda, anglický přízvuk je nuda, nebylo se čeho bát a díky nudě mě ani nedojala ani jedna z milostných linií. Jedna postava na konci říká, že se to jmenuje špatně, že je to milostný příběh a ne duchařina - nemohl bych to říct lépe, tak proč radši Flanagan neudělal tři milostné příběhy tak do 3-4 epizod max. a mučil nás přechytralými dětmi a příslibem duchů? Chápu, úkol z Netflixu. (Nakonec jsem to přežil jen díky tomu, že mi sympatická hospodyně Hannah připomínala mého kamaráda a měl jsem komu fandit, za to dávám třetí hvězdičku.) (31.01.2022)

Překvapivě jiné než první série - kde byl Hill House o strašení a potlačených traumatech, tak tam je Bly Manor gotickou romancí. Seriál sám to na konci řekne, ale je dobré to vědět už před sledováním téhle série. Není totiž moc děsivá. Je tu napětí, jsou tu duchové a občas se asi budete bát. Důchové Bly Manor ale nejsou ve své podstatě zlí (narozdíl od Hill House), jejich příběh je spíš smutný. Stejně jako romance v téhle sérii. Je jich tu hned několik a ani jedna neskončí dobře. Ale to tak u gotických romancí bývá. Série (i díky umístění do 80. let) je prodchnutá melancholií a pocitem lítosti nad tím, co se stalo a co se mohlo stát. To vše zabalené v až pohádkovém vyprávění Carly Gugino. Bly Manor je (hlavně co se týče kostry vyprávění) horší než Hill House, ale narozdíl od něj má silnější konec. Uvědomíte si u něj totiž, že Flanagan je prostě romantik a klíčem k jeho seriálu je láska. K dětem, k partnerovi, nenaplněná, nezdravá... Mike se do toho nebojí jít. Mám ale jednu výhradu - zásadní pro sérii je osmá epizoda se dozvíme důležité informace o jednom z duchů, který se ale předtím nezdá tak důležitý a tolik se v dílech neobjevuje. Z vypravěčského hlediska zásadní chyba. Ale ten osmý díl je zase luxusní. (18.10.2020)

Mike Flanagan, který mě minulý rok neskutečně potěšil kvalitní adaptací Kingova románu Doktor Spánek, protentokrát neznámo proč přepl do módu Ryana Murphyho - takže takový chujoviny jako naivita, patos, šablonovitý příběh, papundeklový vizuál, či vykastrovaný charaktery bez jakýkoliv sebereflexe, jsou zde regulérní standard - a vznikl z toho dost žalostný debakl.... jakožto rádoby 'cinefilní' divák, který byl z první řady fakt nadšenej, musím přiznat, že jsem jenom zklamanej. Škoda. (14.10.2020)

// Tak jo, na začátku jsem trochu váhal, kolem třetí epizody se to ale konečně rozjelo a jakmile došlo na pátou a šestou, už jsem se regulérně topil v jezírku. Flanaganovi sázka na staré tváře v kombinaci s několika novými vyšla na jedničku a musím říct, že to obsazení bylo až na děti parádní. Dokud hrály sebe, tak to ještě jakž takž šlo, jakmile se ale přepnuly - no, zkrátka narazily na své limity. Což ale nic nemění na tom, že se Hauntingu opět povedlo proměnit obyčejný horor v něco daleko víc. Místo příběhu o rodině jsme tentokrát dostal příběh o lásce, a to hned v několika podobách a ze všech možných perspektiv, což mě na tom vlastně fascinovalo nejvíc. Režijně to bohužel nedosáhlo na level geniality předchozí série, ovšem emocema se to minimálně vyrovnalo, takže za mě jeden z nejlepších letošních počinů a už se moc těším, až si to někdy zase bingnu celé znova. P. S. Victoria Pedretti je zlatíčko. <3 8/10 (17.10.2020)