The Haunting - Záhadné sídlo Bly

Chtěla jsem se bát a být posrána až za ušima stejně jako u první serie. No strašení se moc nedělo, bylo tam, ale spíš jen tak aby se neřeklo. Ale celá serie si s námi hraje jako kotě s klubíčkem, jen proto, aby nám na závěr naservírovala emotivní rozuzlení. Za mě osobně asi i lepší než řada první... (15.10.2020)

Seriál „The Haunting of Bly Manor“ je rozhodně originální horor, to se mu musí nechat, jenže já jsem měl problém v tom, že vlastně vůbec nešlo o horor, ale o romantické drama s nadpřirozenými prvky, což pravda relativně zapadá do žánru ghost stories, které měly především atmosféru, nemusely nutně být děsivé. Ale u moderního seriálu mi to prostě nesedlo. (09.11.2020)

V relativně krátké době je to třetí adaptace Jamesova románu, kterou jsem měl možnost vidět a podle očekávání je to ta nejlepší. Nicméně ani tak mě Flanagan neušetřil mírného zklamání. Stejně jako v první sérii i tady ukázal, že dokáže s přehledem ukročit mimo svůj erbovní žánr, ale zatímco v Hill House dokázal prvoligově strašit, tady se víc soustředí na vztahy a jednotlivé milostné linky. Ano, duchové jsou všudypřítomní, ale tvoří spíš jen kulisu. Nicméně jako gotická romantika funguje druhá série na výbornou a příběh, byť se někomu může během těch mnoha skoků zdát matoucí, na mě působil přehledně a promyšleně. S chutí jsem přistoupil i na hru na schovávanou, kterou Flanagan s divákem hraje a stejně tak mě oslovila mytologie skrývající se v minulosti sídla. Postavy, podobně jako v první řadě, byly napsány na jedničku a stejně tak i zahrány. Zejména děti byly fantastické a nezklamala ani Victoria Pedretti. Líbilo, ale doufám, že s dalším příběhem Flanagan zase trochu přitvrdí. 80% (17.10.2020)

// Tak jo, na začátku jsem trochu váhal, kolem třetí epizody se to ale konečně rozjelo a jakmile došlo na pátou a šestou, už jsem se regulérně topil v jezírku. Flanaganovi sázka na staré tváře v kombinaci s několika novými vyšla na jedničku a musím říct, že to obsazení bylo až na děti parádní. Dokud hrály sebe, tak to ještě jakž takž šlo, jakmile se ale přepnuly - no, zkrátka narazily na své limity. Což ale nic nemění na tom, že se Hauntingu opět povedlo proměnit obyčejný horor v něco daleko víc. Místo příběhu o rodině jsme tentokrát dostal příběh o lásce, a to hned v několika podobách a ze všech možných perspektiv, což mě na tom vlastně fascinovalo nejvíc. Režijně to bohužel nedosáhlo na level geniality předchozí série, ovšem emocema se to minimálně vyrovnalo, takže za mě jeden z nejlepších letošních počinů a už se moc těším, až si to někdy zase bingnu celé znova. P. S. Victoria Pedretti je zlatíčko. <3 8/10 (17.10.2020)

Čo sa týka hororových prvkov, tak sa Flanagan moc nepredviedol, ale natočené je to pekne. Po obsahovej stránke je to dosť nevyrovnané a miestami trochu zbytočne komplikované, no záver celkom fajn ulahodí romantickým dušiam. Vzhľadom k tomu, že sa Flanaganovi podarilo natočiť iba dve solídne záležitosť (ostatné samé hovadiny), tak tento počin nie je vôbec zlý. 60/100 (20.02.2021)