The Haunting

1. série The Haunting of Hill House je seriál, který jsem nevěděl, že chci, ale jsem rád, že jsem ho dostal. Dobré horory jsou nedostatkové zboží a dobré seriálové horory jsou ještě mnohem vzácnější. A hlavně proto Hill House tolik vyčnívá. Knihu neznám a původní film jsem neviděl, takže jsem nevěděl, co čekat. Ale nadšené ohlasy mě donutily, abych se do toho těsně před Halloweenem pustil a rozhodně nelituji. Ba naopak a to i přes to, že duchové nejsou mými hororovými oblíbenci. Seriál má vlastně všechno, co od takového hororu očekáváte. Má velkou záhadu, která se pomalu rozplétá. Má zajímavé postavy, ve kterých si najdete tu svojí. Má mrazivou atmosféru, která vás udrží ve střehu a nutí dívat dál. Má nezapomenutelné scény a to hlavně ty strašidelné (Bent-neck lady, auto). Má povedené zakončení a uspokojivé vysvětlení. Je to působivě napsané, skvěle zahrané a výborně natočené. A jako bonus to má duchy a to nejen ty, kteří hlavní hrdiny straší, ale hlavně ty, kteří jen stojí opodál a dělají to ještě mnohem strašidelnější. V okamžiku, kdy se to uvědomíte, tak víte, že tohle bylo natočené tak, aby jste se podívali znovu... 2. série Dlouho jsem se rozmýšlet, jak hodnotit Haunting of Bly Manor, protože z předchozího Haunting of Hill House jsem byl docela nadšenej a tím pádem bylo moje očekávání hodně vysoké. Je vážně těžké to neporovnávat a nejspíš i proto se u mě nekoná takové nadšení jako předtím. Baví mě, že se několik herců vrátilo v jiných rolích a žádný z nich mi nepřipomínal svou verzi z minulého příběhu. Jak je správně řečeno v závěru, tohle není ghostory, ale lovestory. Nějaké to strašení a tajemná atmosféra tam sice je, ale vyznění je tentokrát jiné. Pokud se chcete bát, tak budete nejspíš zklamaní, pokud si chcete v závěru pobrečet, tak je to slušná volba. (02.11.2018)

Jedna z nejlepsich ducharin vubec. Ten serialovy format, kde mate 10 hodin prostoru na rozbor vsech charakteru v kazdem dile je proste luxus, ktery si filmy dovolit nemuzou. Uplne finale sice neni takova pecka, kterou bych cekal, ale jinak je to naprosto konzistentni ducharska kvalita, ktera je dostatecne intenzivni i realna zaroven. Nenapada me lepsi hororovy serial. 9/10 (03.01.2019)

Nešířit se kolem takovej buzz, možná nepřekoušu víc, než první dvě epizody. Těch hororových klišé je na prvních hodinách stopáže trochu moc a přes Stevův charakter "sbírám cizí strašidla a pak píšu knihy" jsem skoro nepřelezl. Kolikrát ještě? Nicméně časová investice a trpělivost se vyplatí. Hill House má, co nabídnout a stupňuje, jak zvědavost z jedný strany obrazovky, tak kvalitu a především tahá nové, zajímavější postavy za současného dokreslování starých. Málokterá série stojící na odhalování tajemství nakonec ustojí samotné odhalení. Ač za to většinou můžu já, co se natěším tak, že mě vlastně žádný závěrečný rozmotání nemůže naplnit. Hill House tenhle úkol zmáknul. Rozmotává průběžně, současně pořád zvládá překvapovat a jako celek drží pohromadě. Žádný z členů rodiny tam nakonec není v pozici panáka, co tupě posouvá příběh nebo se jen veze. Soustředění na hloubku postav funguje, ač teda zrovna ten Steve z toho stejně vyleze dost nejpodivnějš a všechno to zvládne ke konci přišerně vykoupat v kýči. Svlíkněte z toho nálepky o "nejlepším seriálu roku" a je to výbornej zážitek. (06.01.2019)

"I've lived with ghosts since i was a kid. Since before I knew they were even there. Ghosts are guilt, ghosts are secrets, ghosts are regrets and failings. But most times....most times ghost is a wish." Když jsem jako malý capart viděl Blair Witch a Kruh, řekl jsem si, že ta traumata za to prostě nestojí a nebudu se dívat na duchařiny. Míjel jsem za ta léta spoustu údajně hustejch filmů a hodně mě to jako filmovýho maniaka mrzelo. Pak přišly Dušičky '14 a já se hrdě postavil jednom ze svých největších strachů - strachu z duchů - a pustil jsem si po sobě několik tvrdých duchařin. Té noci jsem málem umřel, ale teď tu hrdě píšu komentář jako jediný přeživší Dušiček '14 #goodtimes. Přesně jak se říkalo v tomhle seriálu - "Svému strachu se můžete buď poddat anebo s ním bojovat". Já bojoval a vyhrál. To nás dostává k dnešku. K Dušičkám '18. V prvé řadě posílám thoughts and prayers všem, kteří už tu s námi nekráčí. V druhé řadě bych chtěl říct, že tohle dílko od Netflixu je jako celek kurva strašně krásný. Je to život. Strach. Bolest. Nenaplněné sny. Minulost. Démoni v nás. To není o strašidlech. To je o nás. Tohle musíš milovat. Tohle musíš vidět. Místy až nebeská hudba, zrovna poslouchám soundtrack a kolabuji (Beginning of the End Movement I je TOP shit pro všechny uplakánky jako já). A ta závěrečná skladba? Tož to drbu ty vole. Dneska jsem brečel. A jdu pokračovat. A tuším, že dnes uvidím ducha. Ještě však nevím v jaké podobě. Budu vás informovat. Love y'all. Sincerely, Jakub! <3 (02.11.2018)