Tiché místo: Část II

Skoro stejně jednoduché a přímočaré, jen s výživnějšími a více over-the-top momenty, které jedničce povětšinou chyběly a nebo se nesly v trochu jiném, více komorním duchu. Některé věci jsou zajímavě vyobrazené (ostrov, přístavní vyvrhlové), ale trestuhodně opomenuté je jakékoliv vysvětlení "kde, jak, proč". Stejně tak se vlastně nedozvíme nic o emzácích. Je to zase jenom survival s rodinnými hodnotami. Avšak velmi suverénně natočené s několika senzačními kamerovými prostocviky bez střihu, které to přece jen strhávají směrem vzhůru. (07.07.2021)

No, ten pocit novosti je pryč a zbývá docela tradiční postapokalyptický horror, který ale popravdě už není tolik děsivý. Krasinski tu trochu chybí, Murphy ho nenahradí, jeho postava není ani tak zajímavá, ani sympatická. Emily a mimčo jsou tu většinu času do počtu. Film je hlavně o dvou starších dětech, které se v druhém díle konečně naučí bojovat samy za sebe. Stačí to? Mě ne. Třetí díl by to opravdu chtělo něčím novým opepřit. (09.07.2021)

Tak jsme se po roce konečně dočkali. Film navazuje přesně tam, kde ten minulý končí. Naše rodinka se vydává hledat bezpečné útočiště. V depu narazí na starého známého. Ten jim ale moc nechce pomoct. Dozvíme se i, jak probíhal začátek invaze. Svítá naděje na záchranu lidstva skrz ono naslouchátko, a tak se skupina musí rozdělit. Podíváme se na mnoho nových míst a celý svět se tím dost rozšíří. Lidé jsou poznamenání apokalypsou, a proto si i na ně hrdinové musí dávat pozor. Naděje ale neumírá a pořád je tu šance na záchranu. Film opět skvěle pracuje se zvukem a díky triku s naslouchátkem mohou s monstry konečně efektivně bojovat. Určitě toto rozšíření světa vítám a nebál bych se ani dalšího pokračování. "Šli jste za signálem." (09.07.2021)

,,NENÍ TO PÍSNIČKA… JE TO SIGNÁL! ŘÍKAJÍ NÁM, KDE MÁME HLEDAT...“   Začínáme krásným prequelem… ale nejhorší na tom je, že na konci je člověk zklamanej, protože je konec a vlastně není… Prostě chybí pokračování! Jinak je to fajn, často se něco děje na víc místech najednou. Napětí je taky solidní. Sice to není taková mrda jako jednička, ale třeba to „trojka“ vynahradí!     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) (ne)Vadí mi, když se ve filmu mlčí. 2.) Nevím, jak miminku zavřít hubu. /// Thx za titule „Petr Zenkl“ a „wasabi“.                PŘÍBĚH ***  HUMOR  ne  AKCE  **  NAPĚTÍ  ** (19.08.2021)

Dvojka "Tichého místa" už nevyhnutelně nemůže znovu vstoupit do stejné řeky jako fenomenální jednička. Tvůrci to moc dobře vědí a ani se o to nepokouší. Sequel dějově vychází z toho, co ustanovil první díl, a dále na tom staví. Jednička bravurně pracovala s omezeným prostorem, důmyslně představovala svět a jeho zákonitosti a hlavně pracovala se zvukem jako prostředkem expresivním, dramatickým, vyprávěcím i dramaturgickým. Dvojka sice stále v souladu se základním konceptem série využívá zvuk k budování napětí v rámci jednotlivých scén, ale roli ústředního formálního prostředku, od nějž se odvíjí dramaturgie a vyprávění filmu, přebírá střih. Krasinski v celé druhé půlce filmu udržuje napětí vlastně výhradně prostřednictvím paralelních montáží, ale také střih využívá k postupnému otevírání postapokalyptického světa. Střih, potažmo v širším významu skladba filmu a toho, co divákům ukazuje, co vynechává i ponechává k domyšlení, ukazuje Krasinského nejen jako filmaře perfektně ovládajícího řemeslo, ale také autora schopného uvažovat filmovou formou. Právě tyto schopnosti povyšují jeho filmy nad klasický žánrový standard a situují je po bok nejlepších hororů nového tisíciletí. Většina ostatních výrazných žánrových tvůrců jako Ari Aster, Robert Eggers či Jordan Peele staví svou osobitost na vizuální stylizaci či síle scénáře. U Krasinského vidíme unikátní symbiózu originálního high conceptu a užití esenciálních filmových postupů k jeho vytěžení a maximálnímu efektu. Krasinského metoda řemeslně šponovaného napětí naplno vyzní pouze v kině - s prostorovým zvukem, velkým plátnem a okolní temnotou, ve které 130 lidí ani nedutá se i sequel ukazuje jako výjimečně efektní stroj na fyzicky intenzivní pocity (byť už postrádající wow efekt a prostorovou i koncepční kondenzovanost jedničky). O to více si člověk uvědomí, jak skromně vlastně tvůrci pracují s lekačkami a naopak spoléhají především na pečlivě připravované a gradující situace vycházející z hitchcockovsky promyšlené výstavby vyprávění a scénografie. Ačkoli sequelům obecně nefandím, protože pouze výjimečně nabízejí něco originálního, v případě série "Tiché místo" vlastně doufám, že trojka vznikne. Chci vidět, jak Krasinski vlastní hozenou rukavici zvedne tentokrát a jaký filmový výrazový prostředek si zvolí jako svou weapon-of-choice. (12.06.2021)