Režie:
Václav MatějkaKamera:
Andrej BarlaHudba:
Luboš FišerHrají:
Jana Gýrová, Petr Čepek, Zuzana Kocúriková, Rudolf Jelínek, Tomáš Muchka, Jarmila Krulišová, Josef Somr, Jana Dítětová, Bohuš Záhorský, Jan Vostrčil (více)Obsahy(1)
Václav Matějka se ve svých prvních filmech snažil zkoumat protikladné lidské povahy, s větší či menší urputností hledajících své štěstí. V tomto filmu se dotýká sebenaplnění u lidí, kteří přesáhli třicítku a mají pocit, že život jim uniká mezi prsty. Krize rodinné soudržnosti i morálních hodnot se tu však ozývá dosti tezovitě. Dějová zápletka je vystavěna na kontrastu životních osudů dvou kdysi si blízkých lidí, nyní rozvedených manželů. Zatímco ona, povoláním zdravotní sestra, se lépe adaptuje, on, nespolehlivý a věčně improvizující, marně hledá svůj záchytný bod, dokonce se pokouší vrátit se k bývalé ženě... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Není to špatná sonda do různorodých "karakterů"..odráží život v jeho obyčejnosti...a myslím že prázdnota vztahů a beznaděj je zobrazována v nenápadné souvislosti s dobou po-okupační..nebo jinak : když má na sebe člověk očekávání která není schopen realizovat, nevychází sám se sebou (nemá se rád) pak nedokáže mít rád ani blízké kolem sebe... Skvostná smutná,melancholická ale ne beznadějná Fišerova hudba... ()
,,Život už je někdy takovej, že mine tu pravou chvíli." Režiséra Václava Matějku minula "pravá chvíle" obrovského tvůrčího rozkvětu nové filmové vlny 60. let. Jeho pozdní autorská prvotina Nahota (1970) mne ale nesmírně zaujala a měla pro mne prakticky všechno, co od vynikajícího a působivého psychologického dramatu očekávám. V Návratech na svůj debut Matějka navazuje nejen obsazením Petra Čepka do hlavní role a výběrem hudebního skladatele, ale i řadou výrazných motivů návratu a opětovného odloučení v životě hlavní mužské postavy. Příběh muže, který se po nehodě své mladé partnerky vrací ke své bývalé ženě, nabízí spoustu působivých scén, v dramatické či jindy poetické atmosféře podtržené právě Fišerovou hudbou. Přesto mne Návraty zdaleka neoslovily tolik, jako Matějkův zmiňovaný debut a nepřipadají mi ničím osobité, výjimečné. Možná proto, že zde se již z intimní roviny často přechází i do roviny celospolečenské, která se ve filmu snaží na počátku normalizace zachytit jakási "morální selhání" lidí zúčastněných na Pražském jaru '68. Byť film tak činí bez tlačení na pílu v podobě násilného propagování ideologie a zaměřuje se na psychologii protagonistů, celý tenhle aspekt příběhu klouže hodně po povrchu a příliš mne neoslovil. Co mne naopak vedle hudby Luboše Fišera hodně oslovilo, byla pravidelná povídání mladé sestřičky se starým, životem zkušeným doktorem v podání Bohouška Záhorského. 60% ()
Normalizační návrat k osvědčeným hodnotám aneb Soudruzi, intelektuální rozkolísanost u nás nemá místo. 1) Rozvláčný pokus o psychologický film kazí normalizační estetika, která předstírá, že je vše v pořádku. Ale není. Paralela s právě probíhajícími čistkami je nabíledni._____ 2) K dojmu normalizačního díla přispívá i hudba jakoby vystřižená z dobových sovětských vztahových filmů._____ 3) Přesný komentář: fragre***. ()
V nějakym dokumentu o Josefu Šebánkovi jsem viděl ukázku z tohoto filmu. To jsem teda netušil, že ta krátká ukázka bude v podstatě skoro celá jeho role. Kdybych to věděl, tak bych se na to asi nedíval. Jako nebyl to vyloženě špatnej film, ale kromě tý krátký epizody, kdy Šebánek slaví narozeniny, tam nebylo nic jinýho, co by mě nějak zaujalo. 40% ()
"Člověk si má vždy ukrojit ten správný krajíc, ani míň ani víc..." Psychologické filmy s Petrem Čepkem mají vždy něco do sebe. V porovnání se svoji prvotinou Nahota (v níž Čepek též ztvárnil hlavní roli) mám ale pocit, že si Václav Matějka tentokrát ukrojil trošku větší krajíc, než na jaký stačil. Děj mi místy přišel nesourodý a střih (minimálně v jedné dosti zásadní scéně - smrtelná havárie milenky hlavního hrdiny po níž následuje jeho dočasný návrat ke své bývalé ženě) poněkud přehnaně ostrý. V čem se naopak Návraty silně podobají jeho filmové prvotině, je hudba Luboš Fišer, která výborně podkresluje melancholicko-poetickou i dramatickou atmosféru filmu (viz zejména hlavní motiv). ()
Reklama