Bez jištění na El Capitan

Jasně, přelomová věc, kus filmařiny, super všechno... ale paradoxně se mi víc líbil Dawn Wall, a může za to asi hlavně hrdina. Zatímco Tommy z Down Wallu je vlastně normální kluk co má jen bizár osud, a tím pádem mu tak nějak přejete, aby lezením překonal svoje traumata -- tak tady je Alex prostě blázen jedné polohy, který fuckuje na všechny a všechno, háže suchý hlášky a leze. Je těžké si k němu najít cestu. A když zároveň víte, že to není film o tom, jak spadl a zabil se, tak to trochu obrousí i to vzrušení z toho, že leze bez jištění. (29.03.2019)

Doslova dechberoucí záběry a podivný kluk s nepochopitelnou vášní. Kromě lezení se dokument soustředí na psychologický portrét, který se ze vzpomínek, starých fotek, rozhovorů i současnosti poskládá s velkou přesností. Možná až příliš. Přece jenom, točili to jeho kamarádi a horolezec je sice zvláštní brouk, ale hloupý není. Takže zvažuji, nakolik do těchto intimnějších částí pustili stylizaci a předem promyšlený záměr. Když vypráví, jak se v jeho rodině lidé neobjímají, on se to tedy musel naučit až v dospělosti a podkresové fotografie z dětství ukazují jeho jako okatýho kluka, který s láskou objímá svého otce…. Každopádně měl velké štěstí. Za slečnu, kterou si překvapivě našel, by měl děkovat. Tak hezké, milé, tolerantní a laskavé stvoření se nevidí. Otázkou, jestli pro ni je on ta nejlepší možná volba. SHRNUTÍ: Asi jeden z nejúžasnějších výkonů, co jsem kdy viděla. Ale na vlastní oči bych ho vidět nechtěla. (21.05.2019)

Alex je tak trochu sociopat s retardovanou amygdalou, tudíž má kompletně v piči, jestli se zítra rozplajzne o skálu po pádu z kilometrové výšky. Alex je ale také naprosto fenomenální hajzlový pavouk, skromný, simplicitní sympaťák a dodávkovkový squatter, který to zjevně nedělá pro prachy a slávu, nýbrž jen z důvodu psychické poruchy. Sympaťák, co se na jednom prstu dva dny udrží na téměř hladké, kolmé stěně v milimetrové spáře pět set metrů nad zemí, přičemž druhou rukou v klidu vyřizuje na mobilu emaily a nohama jen tak cvičně šlape vodu, aby mu neatrofovaly břišáky. No, co na to jen říct? Lidé se prostě s oblibou dívají, jak se někdo urputně snaží zabít, navíc v úchvatném a solidně zachyceném prostředí monumentálních josemitských skalisek. Čili nezbývá, než před Alexem hluboce smeknout! Ovšem Alex má také přítelkyni, která je totálně nesnesitelná a iritující piča! Takový ten typ přechytřelé batikované krávy z neziskovky, feminismem zušlechtěné eticko - enviromentální veganky a za všech okolností prudce angažované soudružky, co zásadně nepije, a kdo ví, jestli kouří, zato však s oblibou chytračí kýčovitými frazeologismy, aniž by si viděla na špičku klitorisu, a neustále xmrti ráda tu svou stolici analyzuje, notabene v televizi. Alex má sice v piči i ji, dokonce jí před kamerami s bohorovným klidem vmete, že kdyby se měl rozhodnou mezi macatou skálou a její maličkostí, tak okamžitě pude, avšak loktem ji za ty kecy ani jednou nepřimrdal a v dokumentu o hajzlových pavoucích měla na můj vkus až trochu moc prostoru, když bohatě stačil žádný. (25.09.2022)

Alex Honnold vypadá ako taký typický vedľajší hrdina z nízkorozpočtových indie filmov odohrávajúcich sa v New Yorku. Jeho frajerka by perfektne zase zapasovala do role takej tej raw vegánky, ktorá nepracuje, bloguje a vedie kurzy jogy. Samotný dokument ma emočne však rozsekal. Totálny brutáááááál! V závere som ani nedýchal!! Niektoré dialogy borcov z filmového štábu vyvolávali pekelné stavy mysle a predstavy. (16.01.2020)

Vynikající horolezecký dokument mapující strhující sólo výstup na věhlasnou stěnu El Capitano v podání Alexe Honnolda. Stopáž filmu je dostačující na to zdokumentovat přípravy na výstup, vlastní výstup (skvělé záběry v režii jeho horolezeckých přátel), ale současně i objasňování pohnutek, které hlavního hrdinu vedou k uskutečňování cílů nad hranicemi lidských možností. Při extrémním lezení bez jištění se samozřejmě žádná chybička neodpouští a těch pomníčků skvělých lezců, kteří absolvovali mnoho extrémních výstupů, bohužel rovněž přibývá. Pevně věřím, že nové přítelkyni se úspěšně podaří "vyvážit" Alexovy priority horolezecké, osobní i třeba budoucí rodinné bez toho, aby znásilňovala jeho motivace a adrenalinové touhy, a že další pomníček nepřibude. Třeba Alex s přibývajícím věkem zjistí, že všechny naplánované adrenalinové touhy už si splnil a je na čase se věnovat těm méně nebezpečným, ale třeba podstatně příjemnějším a život vyplňujícím radostem. Ona ta relativita, cíle i priority se v průběhu času dost často mění. (02.01.2021)