Reklama

Reklama

Amnestie

Trailer 2

Obsahy(1)

Sametová revoluce v roce 1989 přinesla většině lidí svobodu, někomu ale přinesla i problémy, a někomu jinému zase příležitost a kariéru. Z bývalých prominentů se stávají vězni, z bývalých disidentů a vězňů se přes noc stávají politici a lidé s vlivem. Už za socialismu se začíná odvíjet příběh, který revoluce zrychlí a který vyvrcholí během krvavých událostí největší vězeňské vzpoury u nás. Rozsáhlé amnestie prezidenta Václava Havla ze zimy 1990 se řady těžkých zločinců v leopoldovské věznici netýkaly. Ti se proto vzbouřili a na téměř dva týdny celou věznici obsadili. Oblast věznice se změnila na válečnou zónu a ukončit ji musela až policie a speciální jednotky s využitím vojenské techniky. Nesmlouvavý a tvrdý zásah část veřejnosti ocenila, jiná část poukazovala na jeho přílišnou brutalitu. Emotivní thriller Amnestie o manipulaci, násilí a zradě přináší na plátna největší vzpouru ve vězeňské historii Československa. A spolu s ní i příběh tří párů, jejichž životy se prolínají na pozadí obrovských a rychlých revolučních změn v roce 1989. (Bontonfilm)

(více)

Videa (5)

Trailer 2

Recenze (187)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

I když se mi Kandidát líbil více, musím uznat, že tenhle film si také nebere servítky. Bez příkras líčí období konce osmdesátých let v Československu, nedělá z disidentů modly, ale ponechává jim zcela normální lidské vlastnosti. Film se snaží o objektivní náhled a dlužno dodat, že se mu to dosti daří. Geislerová je skvělá, chladná, manipulativní, cílevědomá i pragmatická. Největším castingovým průšvihem je Majeský, příště by mohl vyniknout v loutkovém filmu, tam jsou všichni ze dřeva, zapadne. ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Sice fiktivní postavy (občas s jemnou podobností se skutečnými) i fiktivní příběh (na pozadí skutečných událostí), ale dobová realita se slovenským tvůrcům povedla zachytit skvěle. A hlavně se nebáli podívat se bez růžových brýlí do zákulisí onoho sametového listopadového pseudorevolučního divadýlka, což by u nás v Česku mohlo leckomu zavánět téměř svatokrádeží. Až na jánošíkovsko-mirkodušínovského mukla-karatistu mě bavily všechny hlavní postavy, které byly mnohdy i nadprůměrně dobře zahrané (třeba vulgární kurvoidní maskérka, vskutku impozantní svině). A mimochodem když jsem ke konci slyšel několik desítek nekonečných vteřin blekotat jistého od reality odtrženého slavného pozérského "humanistu", naplival bych si nejradši do xichtu za to, že jsem toho šaška tenkrát v blbých nácti nosil na placce. ()

Reklama

marhoul 

všechny recenze uživatele

Můj komentář se odvíjí především od kamery, která mně osobně nesedla. Nelíbí se mi "epileptické pojetí" a v kombinaci s rychlým střihem mě to rušilo. Toto je o vkusu jednotlivce, čili nic, co by mělo odradit další diváky. Mně vadily permanentní roztřesené záběry alias dokumentární či investigativní repo. Ve scénách vězeňské vzpoury takový styl seděl parádně, mělo to super švih, ale ve zbytku filmu nikoli. Navíc ty scény vzpoury mohly dostat více prostoru. Čech mluvící mizerně slovensky a Slovák mluvící mizerně česky. Jako potomek obou národností a osoba, která se neustále pohybuje na obou březích řeky Moravy, chyby v akcentu vnímám silně, navíc nechápu jejich smysl. Pan Vašut je jazykově nadaný, přesto mi jeho řeč tahala uši. Kdy nastane doba, kdy v československém nebo slovenskočeském snímku budou Češi mluvit česky a Slováci slovensky? Zvláště když tam Aňa česky mluví. Jednak si rozumíme a autentický hlas a řeč je pořád nejvíc. První vlaštovka už vyletěla ve slovenské verzi pohádky Hodinářův učeň. Pan Viktor Preiss v ní česky hovořil a nevím o nikom, koho by to pohoršilo. Škoda, že se v takovém trendu nepokračuje. Dále: koukat se celý film na zuřivě žvýkající nesympatické tele, to je taky něco. Existuje celá škála hereckých výrazových prostředků, domnívám se, že žvýkačky pro vykreslení charakteru postavy zapotřebí opravdu není. Ale jinak obsazení pochválím, Juraj Bača "seděl" příkladně, zbytek muklů taky neměl chybu, kde ty ksichty vyhrabali, je mi záhadou. Klobouk dolů, bylo se na co koukat, Aňa tradičně dobrá, Ján Jackuliak výborný, příběh mě zaujal, téma atraktivní, provokativní, zamyšlení se hodné, záběry ze vzpoury v Leopoldově znám z fotek Tibora Huszára, síla! Šílené! Konečně se toto téma dočkalo zpracování, film však hodnotím průměrně. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Sametovou revoluci pamatuji. Ne nebyl jsem zmlácený na Národní pořádkovými silami, ani mne nespláchlo vodní dělo a ani mne radlicí ke zdi domu nepřimáčkl VB transportér. A většina těch co tvrdí, že to zažila věřte, že nejspíše ne a kecá. Připomínají mi tak trochu ty desetitisíce partyzánů po válce, ze kterých v součtu mohla být nejedna divize co by Němcům zle zatopila, ale oni byli všichni tajní a ukrytí v lesích, kde škodili nacistům :-)... Pamatuji uzavřené ulice, houkající antony, cajty se štíty a obušky, prolhané reportážena ČST i v rádiu, poslechy Svobodné Evropy i to jak se to potom celé začalo pomalu ale jistě skládat k zemi... Co se dělo v jiných městech ČSSR jsem vnímal jen okrajově, spíše s lehkým ujištěním, že tam se to také kácí po vzoru Prahy. A co se děje na Slovensku, to už pro mne bylo skoro daleko až moc abych to sledoval, nebo si pamatoval nějaká jména tamních sametových revolucionářů. Proto jsem docela se zájmem kdesi četl rozhovor Marka Vašuta o novém filmu Amnestie a dnes ho i dal. Myslím, že co se týče dobové autenticity se film podařil na jedničku. Vše bylo takové správně socialistické, tedy olezlé, zanedbané, šedivé... Bylo celkem zajímavé sledovat, co se asi dělo na Slovensku. Jenže film je o amnestii a tak si nejsem úplně jist co vlastně tvůrci chtěli točit. Zda ta hoďka a půl je ántré té půlhodinové vzpouře v Leopoldově aby byl divák v obraze, nebo o co tu vlastně jde... Vzpoura sama byla docela dobře udělána, ale mohlo se trochu více tlačit na pilu hlavně při zásahu speciálních jednotek. Doporučuji kouknout na ytb na zhruba 8 minutové video - 1990: Útok Československé armády a policie na Leopoldov. To je akčnější než celá vzpoura v tomhle filmu. Ten závěr byl taky dobře zpracován... V tatrovkách soudruhů si záhy si vozí zadky noví papaláši nového režimu. Super byl zvolený soundtrack a dobové písničky. Za zmínku určitě stojí spolupráce filmařů s Depeche Mode, kteří povolili své skladby ve filmu. Depešáci a jejich koncert , to je pro pamětníky také přelom osmdesátek a devadesátek, takže to tam sedlo jak hrnec na prdel jak se říká! Závěrečné spojení Kryla a Vltavy v Pasážové revoltě taky super. Trochu rozporuplné dojmy mám ze slovensky hovořícícho Marka vašuta. Byť ho mám rád, tady jsem mu toho Slováka moc nevěřil... Super byl tradičně Ján Jackuliak v roli poručíka vězeňské služby. Dávám tedy 3 molotovy a jsem docela rád, že jsme tenhle film viděl. Havlova amnestie byl nezodpovědný akt idealisty... Měli být puštěni političtí vězni, některé případy měly být přezkoumány... To co se dostalo ven byla leckdy svoloč co neměla opustit brány krymu ať už padl režim nebo ne. Mám na to také osobní vzpomínku. Vysněného Favorita 136 l, na kterého otec stál den a noc před obchodním domem Kotva nám ukradl jakýsi zloděj z Mototechny když nám na něm v rámci pravidelné prohlídky cosi seřizovali. Kriminalisté jej tenkrát velmi rychle i díky jiné trestné činnosti chytli a byl záhy odsouzen. Auto se našlo, nabourané... Chlapec měl uhradit plnou škodu. Ale přišla amnestie, chlapec byl protuštěn a zmizel... Ne, tihle šmejdi měli zůstat v chládku ideály neideály Vašku Havle ! . * * * () (méně) (více)

klukluka 

všechny recenze uživatele

Poctivá filmařina div ne hollywoodského střihu. Bohužel včetně vylhaného příběhu vězně hrdiny, zasazeného do “historické” rekonstrukce skutečné vězeňské vzpoury, jejíž dramatický průběh dostal ve filmu deset minut. Vězeň hrdina byl od začátku do konce vážně smolař. Obyčejný lupič, jemuž se Havlova amnestie bůhvíproč vyhla a stal se tak (pro klukaluku poněkud nepochopitelně) součástí vzpoury těch nejhorších muklů. P.S.: Žádnej Čapek neměl na počátku devadesátek hodnotu miliónů, už vůbec ne portrét dědečka paní disidentky. To by se spláchlo jednotkami tisíc. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (14)

  • V maskérně hraje „Take On Me“ od A-Ha. V kavárně hraje „Chráň svoje bláznovstvá“ od Petera Nagyho. V autě hraje „Tlaková níž“ od Richarda Müllera. Při postelové scéně hraje „Spandau Ballet“ od True. (Duoscop)
  • Aktéry vzpoury čekaly tvrdé tresty. Během jednoho roku soud v Bratislavě udělil 61 obžalovaným tresty v celkové výši 345 let a deset měsíců vězení. Nejdelší trest za vzpouru byl 14,5 roku odnětí svobody. Ostatní vězni dostali většinou osmileté vězení, pět obžalovaných senát osvobodil a šest jich vyloučil k samostatnému soudnímu jednání. [Zdroj: iDnes.cz] (Duoscop)
  • Pro snížení nákladů šili kostýmy leopoldovských věznů reální vězni z východoslovenského vězeňského zařízení v Šaci. (Teres)

Reklama

Reklama