Bloudění orientačního běžce

Tenhle film jsem viděl před více než dvaceti lety a tenkrát se mi opravdu hodně líbil. V těch třinácti letech pro měl byl, podobně jako podobně laděný film se symptomatickým názvem "Outsider", velmi důležitý, neboť jsem tehdy v mnoha situacích prožíval outsiderství velmi podobné... Po dnešním shlédnutí tohoto filmu cítím mírné rozpaky, neboť už úvodní píseň v podání tehdejší superstar, několikanásobného zlatého slavíka a miláčka dětí - Dalibora Jandy, nás neúprosně vtahuje do sychravé atmosféry reálného socialismu, přičemž tuhle podivnou, mimořádně pitomou dobu neopustíme po celých 78 minut filmu. Příběh sám je nesmírně schématický a plný neuvěřitelných klišé. Také herectví všech zúčastněných je neskutečně mátožné a ochotnické. Snaha vytvořit "výchovný film", "předávající dnešnímu mladému, často pasivitou dospělých zmatenému a demotivovanému člověku důležité základní pozitivní hodnoty " (to necituji, ale takhle nějak to bylo tehdy určitě zformulováno), kouká z příběhu jako sláma z bot. Přesto nehodlám tento "filmový opus" jen tak bez milosti popravit. Jistě v tom bude i kus nostalgie, protože na mě tenhle výchovný film rozhodně zafungoval a skutečně mě motivoval, ale ne jen ta... Především disponuje až překvapivě kvalitní a vynalézavou kamerou, dále je místy poměrně vtipná (občas pravda není úplně jasné, byl-li to záměr, nebo jen "kouzlo nechtěného"), v neposlední řadě je i až nečekaně věrným dokumentem tehdejšího období, včetně takových detailů, jako je dobové vybavení bytů, tehdejší oblečení, podivná, dobově příznačná společenská apatie a uzavírání se do sebe, či trefná reflexe názorů a postojů tehdejších teenagerů. Přitom se zdá, že ten zdánlivě nezúčastněný pohled tvůrců na jejich tehdejší současnost, v sobě skrývá určitý osten nepřiznané společenské kritiky, která sice vyznívá spíše v tepání jednotlivých zlořádů, ale může být pochopena i jako kritika samotného systému... Celkový dojem: 55% PS: Pokud ti mladší netuší, co že to byla ta Spartakiáda, tak tady to jasně a zřetelně pochopí ;o) PPS: Orientační běh je vážně moc fajn sport! (07.03.2009)

Orientační běh jsem dělal asi 10let,takže ten sport znám docela dobře.Ve filmu ho sice moc není,ale při jeho shlédnutí jsem si vzpomněl na svá bloudění,na lumpárny které jsme ve vesnicích severních Čech,kde se závody konali,prováděli.Na ta ranní vstávání,která mě připravovala o Studia Kamarád...Co je však na tomto filmu doslova děsivé,jsou herecké výkony.Nejen "naturščiků",ale i profíků (Pyško).Tolik frází a nepřesvědčivých ztvárnění jednotlivých postav, aby jeden pohledal....Snad jen Ivana Chýlková v té socialistické variantě účesu "afro" nemá chybu...To myslím samozřejmě hóódně ironicky :-) (15.01.2011)

Z filmu si pamatuj hlavně poslední scénu, kdy ,,to" Radek vyběhl a pak také jak hlučně cvičil ve sklepě činkou a fackovací vlak a vlatně si ho pamatuju docela dost dobře....celkem mě naplnil nadějí, že když člověk chce, tak to aspon trochu jde...( je fakt, že mi bylo 12 :-), ale film mě pozitivně ovlivnil a to se cení. (15.03.2011)

Jo tyhle orieňtáky známe, to jsou svinstva první kategorie. Já na rozdíl tady od Radka nebloudil, to by mě mohli milovat abych pobíhal někde po lese jenom z mapou a buzulou, by se taky mohlo stát že bych skončil někde v Maďarsku. Jsem si vždycky lehnul do borůvčí papal borůvky a čekal až mě začnou táborový vedoucí hledat, pak jsem rozkřáp o pařez buzolu nasadil výraz umírajícího buvola a šel vstříc volajícím hlasům s tím, že jsem upad na buzulu a já se dezorientoval, ale Radek to pojímal úplně opačně. Vůbec mě fascinovalo jak si lůsr jako on dělal nárok na největší kočku ze třídy. Stejně balit holku na dvě popadaný jabka :-) Zkuste to dneska chlapci a holky vám ty jabka narvou do prdele dřív než se stačíte citově vyjádřit. Nevěřím tomu, že Radek a jeho otec jsou herci, přišli mě jako realnej syn a táta, navíc teda značně obroušený i když hláškování jim šlo na jedničku, hlavně Ráďa trousil perlu za perlou. Jinak to mám s tímhle filmem na chlup stejně jako kolega dobytek. (17.01.2011)

V prvním momentech filmu, jsem zvažoval, zda se vůbec dívat. Z počátku mně film připadal takový fádní. Spolužáci se Chaloupkovi posmívají a ono mu to celkem ani nijak nevadí. Na první pohled to vypadá tak, že mu to je snad i jedno. Jako zlomový okamžik filmu mi přičel okamžik, kdy Chaloupku nevzali požárníci (pro ty mladší - hasiči) na krajský přebor. V Chaloupkovi se cosi zlomilo, konečně získal tu správnou motivaci a dostal chuť se sebou něco dělat. Celkově lze říct, že se nejedná o žádný trhák a film s hlubším obsahem, Troufám si tvrdit, že by se nejedni mladí při sledování tohoto filmu s nějakou postavou ztotožnili. Jsem rád, že jsem si vzpomněl jak se jmenoval onen v závěru zmiňovaný film, kdy lidi na nástupišti fackovali mávající lidi vykloněné z okna. Italský film s toutou fackovací scénou jsem viděl, jmenuje se: http://www.csfd.cz/film/31970-moji-pratele-amici-miei/. (neděle 30.08.2009) (30.08.2009)