Spravedlnost pro mou dceru

Silné nosné téma automaticky nezapomenutelný film neudělá. Povrchně zpracované, zkratkovité, s podivně zvoleným hl. hereckým představitelem (nic proti Auteuilovi). Je prostě divné, když herec, kterému je 66 let (8-10 mu lze ubrat) hraje otce šestileté dívenky (později 14leté dívky, na konci ženy, které by bylo 44 let) a během příběhu vyjma pár šedin navíc téměř nestárne - stále stejně zachovalý muž v roce 2010 jako na počátku let sedmdesátých. Film se odehrává na prostoru 38 let. Jako "hraný dokument" pro informační hodnotu přínosné, jako film bohužel zcela zbytečné a nefunkční. Vše korunuje stopáž, necelých devadesát minut. [FFF 2016] (29.11.2016)

Áno, toto je typ filmov, aké sa musia neustále nakrúcať a pre ktoré bol vlastne celuloid vyrobený. To bez ohľadu na ich objektívnu kvalitu, pretože obsah tu zohráva rozhodujúcu úlohu. Je potom škoda, že ak nejaký scenárista vyhrabe podobný prípad z nejakého archívu, tak nevznikne aj skutočne dokonalý film. Spravodlivosť má sotva hodinu a pol a dovolím si povedať, že pri takýchto obrovských časových skokoch je to dosť málo a kľudne by som zvládol aj ďalšiu hodinu, ktorá by viacero vecí viac objasnila, pretože film je veľmi skratkovitý a mohol o európskej byrokracii toho povedať ešte viac. Takto kriticky sme nemali nemecké, a ďalej francúzske a aj rakúske, orgány vykreslené snáď nikde okrem diel z DSV, ale tak hodili francúzskym filmárom rukavicu. Holt sme si rovní a rovnejší a na tom sa bohužiaľ asi nikdy nič nezmení. Ale ani na tom, že najväčšou zbraňou pravdy je čas. (18.05.2018)

André Bamberski je můj nový hrdina ... chlap, který obětoval celou polovinu života, aby dostál spravedlnosti pro svou dceru, která byla znásilněna a zabita doktorem Krombachem ... milencem Bamberskiho ženy. Jinými slovy, nic z toho by se nestalo, kdyby někdo neměl potřebu roztáhnout nohy cizímu chlapovi ... o to odpornější na celé situaci bylo to, že matka Kalinky Krombacha po celou dobu bránila, i přesto, že byl Krombach několikrát odsouzen za znásilnění svých nezletilých pacientek. Realita je občas velmi smutná. (16.11.2019)

Je obrovská škoda, keď tvorcovia disponujúci v rukách tak neuveriteľne silnými kartami, "odbijú" takúto "wrong story" nejakou slabšou hodinkou a pól, miesto toho, aby po emocionálnej stránke, zašli viac do hĺbky. Ja sa absolútne nesťažujem (!!), lebo "Au nom de ma fille" dokáže pomerne slušne "rozhnevať" či znechutiť, no mám dojem, že sa zo samotného, veľmi, veľmi smutného príbehu, dalo predsa len vyťažiť viac. Na "neprávo", páchané na hocijakom človeku, by sa totiž v žiadnom prípade nemalo zabúdať. Ba práve naopak ... (09.06.2017)

I když je příběh podle skutečné události, je to příběh silný a tvůrcům se podařilo sílu tohoto příběhu přenést do filmu. Jasně, líbí se mi to proto, že je to vlastně revenge movie, i když vše v rámci nijak zásadního překročení spravedlnosti ze strany mstícího se. Jít za spravedlností se ale někdy přece jen vyplatí, i když to může trvat skoro 30 let. (24.08.2017)