Hodinářův učeň

"Tak si nevěř !! Však uvěříš, až uslyšíš svatební zvony s ozvěnou vlastního umíráčku.." Pravděpodobně dost překvapivý vítěz každoročního boje o nejlepší vánoční pohádku.. Veskrze skvostný kus, jímž Rudolfová pomrkává znalému diváku odkazujíc se takřka mistrně, doplácí na hrstku nedostatků, přičemž zásadně zejména na špatné tempo a obligátní polopatističnost.. Velmi zajímavý a skvostně odehraný autorský filmeček.. (25.12.2020)

Nové české pohádky mají u diváků vždycky těžkou pozici, protože je automaticky srovnáváme s klenoty, které byly natočeny od 50. do 80. let. Většina nových titulů bohužel neobstojí (o štědrovečerních televizních pohádkách ani nemluvím), najdou se ale světlé výjimky - Strachův "Anděl Páně" nebo "Sedmero krkavců" Alice Nellis. Jsem moc ráda, že "Hodinářova učně" můžeme zařadit k těm lepším kouskům. Funguje v něm totiž skvěle vážná i komediální rovina, romantickou dvojici ztvárňují dvě neznámé, přesto sympatické tváře, mnohem důležitější roli ale mají vedlejší postavy: trojice sourozenců - sudiček a zlý hodinář v podání dokonalého Viktora Preisse. Základní zápletka není složitá - mladík musí do světa, aby si zasloužil svou milou - nabalují se na ni ale originální motivy spočívající hlavně v hrátkách s časem a s tenkou hranicí mezi životem a smrtí. Velmi pěkná je i výprava a hudba. Budu se těšit na televizní reprízy. (25.08.2019)

Velmi podařené dílko - dobří herci, vypointované scény, ucházející námět, supr výprava a dokonce, což je téměř vánoční zázrak, propracovaný scénář i charaktery některých postav. Příběh si pohrává s motivem času a jeho plynutím: hodinky, které ohlašují smrt (zas, ale, k čemu ti to je, když víš kdy přijde? Obranu ti ty hodinky nezajistí - ale nebuďme hnidopiši), časová smyčka v hospodě, časový zámek …. Motiv života jako motýlka a smrti jako smrtihlava fungoval, scény se smrtihlavy působily dokonce strašidelně. …… Milenecký pár byl hezký, ale poněkud mdlý - jen dva mladí hezcí lidé, co se mají rádi, protože.....? No, jednoduše se mají rádi, asi že spolu vyrůstali. Dobře napsaný byl ale lakotný hodinář. I když typizovaná postava, Viktor Preiss mu dokázal vdechnout hrabivost a bezohlednost, aniž by se musel uchýlit ke karikatuře. Skvělá byla i postava jeho manželky - poddajná, neodporující, submisivní - zajímavá figura v pohádce. Dvojpostava Moreny a Živy - dobrý nápad, jen v kostýmu Živy ta dívka vypadala trochu jako trans. Dva bratři-sudičky věčně se škorpící ale fungující jako tandem děj posouvali. Jednoznačné vítězství si však odnesla Jana Plodková jako umanutá a cynická temná sudička. Byla vtipná, rázná a ukoptěná, šla si za svým a trousila nihilistické hlášky. ____ Pohádka má celkově uvolněnou atmosféru a je přesvědčivá. Jen ten kompars by snad nemusel tolik působit jako kompars, dát do davu aspoň jednoho, dva herce, kteří zahrajou víc než jen: Teď nám rejža řekl, že musíme tímhle směrem běžet s vidlemi. SHRNUTÍ. Bylo na čase natočit slušnou pohádku. (03.01.2021)

Nesmierne ma potešil temný nádych, ktorý znamená návrat k prapodstate rozprávok. Bratia Grimmovci aj Charles Perrault by iste nadšene tlieskali. Ďalšími pozitívami sú aj referencie na starú slovanskú mytológiu (Morana/Živa), absolútne dokonalý vizuál a hudba. Pre mňa osobne najlepšia rozprávka za posledných minimálne desať rokov. (07.01.2021)

Jedna z těch lepších vánočních pohádek. Předně díky skvělému harpagonovskému Preissovi, na jehož záporáka jsem se výtečně těšil. Pak dalším plusem je o něco vážnější ladění tohoto příběhu, který se nevyhýbá i tématice smrti, kterou nelze vzít zpět. Jitka Rudolfová používá osvědčené pohádkové postupy ze staré školy, přičemž vždy se soustředí na své hlavní postavy a jejich aktivitu dosáhnout svých cílů. Díky tomu - a oproti pasivní vánoční pohádce O vánoční hvězdě - celý příběh nemá čas nudit, naopak odsýpá, s postavami soucítíme, fandíme jim, chápeme je a doufáme, že - i když jde o pohádku - šťastně skončí. Za mě velký palec nahoru. 75% (26.12.2020)