Kamera:
Miloš PetrolínHudba:
Petr HapkaHrají:
Ilja Prachař, Antonie Hegerlíková, Helga Čočková, Zdena Studenková, Vladimír Černý, Jiří Hálek, Blanka Waleská, Bohumil Šmída, Václav Mareš, Gustav Heverle (více)Obsahy(1)
Povídkový film zachycující tři různé tváře zločinu. V povídce "Víkend" zabije Karas ženu, kterou před časem znásilnil, aby ji umlčel. Omylem však zabil jinou ženu. V "Rukojmích" terorizuje narkoman Čaban nemocniční operační tým, ale rozvážní lékaři složitou situaci zvládnou. V "Kapsáři" se zloděj Benda hned po propuštění chce vrátit k řemeslu, ale jeho pokus končí tragicky... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (72)
Myslim, ze se jedna o zdarile povidky. Prvni povidka zaujme predevsim dobrym scenarem, napjatou atmosferou, krasnou Studenkovou a vybornym Iljou Pracharem. Ve druhe povidce Rukojmi, ktera je podle me nejlepe zrezirovana doslova dominuje Jiri Halek jako zavislak na morfium. Treti povidka dost pokulhava za celkem vysoce postavenou latkou prvnich dvou povidek. ()
Vždycky jsem měl za to, že česká detektivka se proslavila především poctivou detektivní prací, smyčkou stahující se kolem pachatele, a k tomu charizmatickým hlavním vyšetřovatelem. V tomto povídkovém filmu se logicky nedočkáme posledního atributu, ale co je horší, ani ten první není divákovi dopřán, což je obzvlášť markantní u dějství prvého. A nezachrání to ani mladinká Zdena Studenková v proklatě krátkých minišatech s kravatkou;) O těch deset procent nad průměr se Motiv Pro Vraždu vytáhne jen díky skvělému psychotizujícímu narkomanovi Jiřího Hálka a v některých scénách slušné atmosféře, na které má lví podíl Petr Hapka. 60% ()
Vcelku zaujimava normalizacna ceskoslovenska detektivka, v ktorej je vyborny najma Ilja Prachar /Kladivo na Carodejnice/ a Blanka Waleska /Kladivo na Carodejnice/. Prvy pribeh bol spracovanim dobra detektivka, herecky na urovni, druhy pribeh sa mi nepacil az tak a treti bol opat na urovni. celkovo vsak len priemer : 65 % ()
„Zprznil krásku v ořeší, pohrabáč to vyřeší.“ Povídkové sockrimi s výchovným aspektem, který tenkrát zafungoval. Po zhlédnutí, ještě na základce, jsem si předsevzal, že nikdy nebudu krást, fetovat ani brát stopařky. Zatím dobrý. Ale stopnout si mě náctiletá Studénková v kraťounké sukénce... ZAMŘÍŽOVANÉ OKÉNKO: [][] § 1) Kdepak Prachař. V kategorii sexuální agresor následně vrahem kraluje Perepeczko ve Smrti stopařek, z toho mrazilo. § 2) Zfetovaný vyšilující Hálek klouzal po šikmé ploše přesvědčivě, zasloužil by vlastní film. § 3) Opuštěná dětská duše vs. milosrdné lži. Tatínek není kriminálník, jen (ne)šikovný kouzelník, který zmizel. Btw, kníže temných postav Petr Čepek, s jeho ďábelsky uhrančivýma očima, vytahuje nůž... ale lidi se mu jen smějí nebo ho rovnou fackují. Hodně divné. [][] A chudák Studénková, krásná holka, ale takový pech na chlapy! Tady ji v lese zalehnul funící Trautenberk, pak v zámeckém parku znetvořený baleťák a nakonec skončila v nevěstinci. Sice luxusním, ale na csfd hanebně podhodnoceném. ()
Škoda že tento povídkový krimifilm nepůsobí více uceleně (ať už z hlediska námětu povídek či způsobu filmového vyprávění). Přeci jen je hodně znát, že každá povídka má jiného režiséra. I tak má ale každá povídka něco do sebe. U Víkendu vedle krásné Zdeňky Studénkové zaujme až překvapivě idylická hudba Petra Hapky, v Rukojmích je sice hudby pomálu, za to zde v roli narkomana exceluje Jiří Hájek. A Kapsář je hodně o Petru Čepkovi v celku typické roli "smutného hrdiny". Zaujala mě mj. jeho interakce s malým Filipem Renčem coby jeho filmovým synem. ()
Reklama