Nebojsa

Temná atmosféra je opravdu tak lahůdková jak se tvrdí. A ještě lepší než se na první pohled zdá. Unikátní je díky citlivé ruce režiséra a charakterům obou hrdinů. Dřevorubec Ondra s nadhledem a pragmatičností řeší jednu situaci za druhou, a tam kde by v hororu přišla lekací scéna, přijde v pohádce uvolňující moment. A když se nebojí hlavní hrdina, proč by se bál divák. Naopak podle někoho zbabělý, podle mě vrcholně praktický Ferka dodává potřebný humor. Vetchý možná trochu přehrával, a občas působil jako z úplně jiné a mnohem bezstarostnější pohádky, jenže do jeho role se to zkrátka hodí. Co se naopak nehodí do děje, je romantická linie. Princezna mi přišla tuctová, nezajímavá a celé citové vzplanutí křečovité a zkratkovitě podané. Chápu, že dřevorubec je celé dny v lese a tam asi o pořádnou ženskou nezavadí jak je rok dlouhý, ale ani tak by se nemusel upnout hned k té první co potká. Protivník byl také nevýrazný, bez charakteru a strach z něho nešel. Ondra ho měl porazit, dát princezně košem a vrátit se do své dědiny za místní pasačkou hus, kterou stejně vždycky chtěl. (02.01.2018)

Slušná rozprávka, do ktorej sa podarilo zakomponovať atmosféru i kvázi hororové prvky, je cítiť, že sa už blížil koniec socializmu. Valaškár Kroner sa nebál a kto vie, či tú odvahu nezískal aj vďaka pohostinnosti ľudí na južnej Morave, kde sa film natáčal. Počas sparného leta sa tam vraj nalievala slivovica potokmi. Mám podozrenie, že tam potom v štábe muselo byť aj za tucet nebojsov. (24.12.2022)

Trochu víc strašidelná pohádka, kde Vetchý naprosto nepřetržitě řve. Což je mimochodem trochu otravné. A ještě bych tomu vytkla dabing, například stařenky, které Ondra opravuje střechu. Ale je to napínavá hezká pohádka, u které jsem se jako malá hodně bála Václava Knopa jakožto zlého čaroděje, kterého jsem v roli opravdu nepoznala :-D (29.12.2011)

"Nebojsa" je jedna z těch pohádek, které oscilují na hraně hororu. Některé pasáže jsou tak temné a děsivé (pohřební vůz tažený černými koni, v hospodě, ples plný "zombie"), že leckterý horor (zvláště ty dnešní, kde lítají končetiny, stříká krev, ale tajemno a napětí se ani na moment neobjeví) jimi absentuje. Herci jsou skvělí, Ján Króner je sympaťák a ve své roli velice příjemný, to samé by se nechalo říci i o Ondrovi Vetchém. Václava Knopa bych v masce čaroděje nepoznal. Tajemná, ponurá pohádka a tím právě silnější zážitek. (10.05.2007)

Pred rokmi som spolu s kamarátom Braňom Šmídom (dnes slovutným slovenským jaskyniarom, skúmajúcim napr. obrovské jaskyne v stolových horách venezuelskej Roraimy), objavil jaskyňu. Kvôli spôsobu jej objavenia, kedy bolo potrebné prekonať bez lana veľmi strmý stvrdnutý kamenný svah s minimom záchytných kríkov alebo stromov, sme ju nazvali "Trochu strachu". Predseda speleologickej oblastnej skupiny však názov neschválil, lebo vraj jaskyňu nemožno nazvať podľa pocitov. Myslím však, že prístup k jaskyni Trochu strachu by mohol pomôcť hrdinovi filmu, drevorubačovi Ondrovi v nájdení vytúženého cieľa: naučiť sa báť. Určite by to teda pre mňa bolo zaujímavejšie, než sledovať málo emočný, plochý príbeh o mierne natvrdlom hrdinovi, jeho zbabelom a zradnom "pomocníkovi", neveľmi pôvabnej princezke a celkom podarenom čarodejovi. (04.04.2021)