Aniara

Má to prvky z rôznych sci-fi filmov a kníh (Aldissov Nonstop, Voyagers: Vesmírna misia), ale inak je to plus-mínus samo sebou. Čo je fajn. Už menej fajn je, že herci mi pripadali veľmi nesympatickí, postavy detto a ono je síce pekné, že sa to odohráva vo vesmírnej lodi, čo je niečo, pre čo mám od detstva slabosť, ale v 99% prípadoch sledujeme interiér, ktorý vyzerá ako bežná budova/miestnosť. Takže po chvíli zabudnete, že sa dej odohráva vo vesmíre. Zo začiatku ma Aniara nebavila, ale s pribúdajúcimi minútami sa situácia vylepšovala a posledné minúty boli „krásne“ depresívne. (16.02.2024)

Za mě osobně absolutně promrhaný potenciál. Ženy, ze kterých jsou dílem osudu vězenkyně, se najednou zničehonic stávají pomalu hlavními "osobnostmi" celé lodě. Do toho pak následují nesmyslné orgie. Prohlubující se depresivní stav jedné z protagonistek v konfrontaci s nadšením té druhé poté vypadal už jen jako čirý diletanství, i slepá by to snad viděla! A ještě ke všemu je to točený v nějakým hotelu s kasínem, což dojem z filmu hází ještě níž, interiéry údajný sci-fi lodi jsou tím pádem bohužel otřesný. Všechno výše vyjmenovaný bych nakonec snesl, i když je to nesmyslně natažený na hodinu a půl ... Ale že potažmo ty nejzajímavější roky vývoje rozkladu společnosti, na které trpělivě čekáš a čekáš se poté scvrknou na směšně krátké poslední 2 minuty filmu, to už tě prostě dokonale n*s*r*. Události, které by byly na filmu jednoznačně tím nejzajímavějším - myšlen ten totální rozklad společnosti, když je jasné, že "obrat" nikdy nebude - jsou totiž úplně pohřbený. Normálně lidi přece nejsou zavřený v plechovce ve vesmíru deset a víc let, a přesně z  toho měli tvůrci vytřískat mnohem víc, právě proto měl být ten film mnohem temnější a jít pořádně do hloubky. Aby nás mrazilo z té vize, co by se PAK těm lidem na lodi mohlo stát. Místo toho pozorujeme vlastně jen klasický noční život ve Stockholmu. Všichni tam buď jen souložej, hrajou na bednách, trsaj na diskotéce a berou drogy, nebo se modlí a chodí do práce.  Takže prostě jen to, co dělaj normálně nejen o víkendu v reálných životech :-) (18.02.2024)

Tenhle film je jedna velká depka. Cestující meziplanetární lodě jsou uvězněni v jejích prostorách, a mají jen velmi chabé naděje na nějakou záchranu. Během postupujících let v nekonečném kosmu jsme svědky různých proměn komunity, kdy i přes všechny možné berličky, co si lidi vytváří, postupně všichni propadají v naprosté zoufalství. Zvlášť když loď prolétne hypotetickým Oortovým oblakem, a tím defakto opustí sluneční soustavu. Pro uvědomění si, jak malincí vlastně jsme, a jak moc je důležité chránit naši vlastní planetu (protože to je, a ještě hodně hodně dlouho bude naše jediné místo pro život), splnil film svůj účel bez jakýchkoliv výhrad. (08.02.2020)

Space opera pripominajici,ze jsme navzajen svazani.Take mi to pripomina soucasnou koronavirovou pandemickou karantenu.Neni to moc originalni,za to studene a krute sci-fi.Ma to fascinujici okamziky.Konec se nemusi zdat uspokojivy. Toto sci-fi drama založeno hlavně sociologicky. Tvůrci sledují, jak se společenské vazby na lodi postupně uvolňují a rozkládají, jak narůstá frustrace a pocit beznaděje a jak se lidé uchylují k čím dál zoufalejším útěchám. Pozorování obyvatel tvůrci je strohé až kruté. Je to taková metafora rozkládající se lidské civilizace, (17.05.2020)

Aniara je vesmírná loď převážející tisíce kolonizátorů směrem na Mars. Po nehodě však přijde o palivo a kvůli vychýlení z kurzu nevratně namíří přímo do hlubin vesmíru. Malá pravděpodobnost návratu existuje, avšak cesta se z několika dnů protahuje na roky. Nudu a depresi si tedy pasažéři léčí ve speciální místnosti „MIMA“, kde díky zvláštní technologii s umělou inteligencí mohou oživovat své vzpomínky ze Země, čímž se dostávají do euforického transu. Jakmile však přetížená „MIMA“ začne stávkovat, začíná se společnost na lodi rozpadat a měnit. Instantní švédská existencialistická deprese s mnoha silnými momenty bohužel kvůli větším dějovým skokům v druhé polovině mírně postrádá gradaci. A některé otázky zůstávají na konci nezodpovězeny. Celkově jde však o velmi silný počin s nesmířlivým závěrem. Takhle nějak by vypadali Pasažéři, kdyby v Hollywoodu měli koule. [Sitges 2018] (22.10.2018)