Záhadná bouře

Tak jsem se zase jednou dočkal příjemného překvapení. Thrilleroidní drama plné bouřky, střetů dvou časových rovin a snahy o dosažení spravedlnosti se extrémně povedlo a po celé dvě hodiny jsem neodtrhl oči od obrazovky. Výborné herecké výkony, skvěle propracovaný scénář a fantastická režie stály za tím, že mě tento film tak mocně bavil. Tady jsem jinak hodnotit ani nemohl. (28.10.2019)

O problematiku cestování časem jsem se začal intenzivněji zajímat již na základní škole, kdy se mi dostala do rukou Hawkingova populárně-naučná A Brief History of Time. Jakožto zdejší hororový expert zároveň dobře vím, že rozpracování tohoto tématu do logicky koherentní podoby představuje mnohdy velkou výzvu i pro ty nejdůvtipnější scénáristy. Oriol Paulo se daného úkolu zhostil na jedničku, přestože zápletka vyvolává až přílišné reminiscence na snímek Frequency z roku 2000 a inteligentní pozorovatel navíc rychle vytuší, jak se věci ve skutečnosti mají. Zde se však nejspíše jednalo o režisérův záměr, jenž po celých 128 minut vystupuje zejména jako nadmíru zdatný vypravěč. Prostřednictvím sci-fi thrilleru Durante la tormenta nezamýšlel divakům zamotat hlavy, ale spíše si hned od počátku podmanit jejich srdce, což se mu úspěšně vydařilo. Skvěle nasnímané i zahrané, dostatečně atmosferické i napínavé a v porovnání s předešlou tvorbou rozdílné co do délky stopáže, na které se divák seznamuje s postavami, a především pak v romanticky laděném závěru filmu. Snímek doporučuji ke zhlédnutí laické i odborné veřejnosti a uděluji mu čtyři slabší hvězdy. (24.03.2019)

Brutální nálož mindfucku o cestě časem ze Španělska, které opět (už mě to ani nepřekvapuje) dává skvělý film. Potěší herecké obsazení (profesor z La Casa de Papel) a neskutečně sympatická a příjemná hlavní herečka. Tenhle film se může zařadit mezi pecky jako Contratiempo a El cuerpo, protože opět nakládá divákovi solidní atmošku, kde se napětí drží už od prvních minut a nepouští z plynu až do konce. Několikrát se mi u filmu nadělala husí kůže, což se fakt často nestává, ale tady film sází jeden zvrat a odhalení za druhým, postupně dávkované v průběhu celých dvou hodin. Plusem je, že je z dílny Netflixu, takže snad ho uvidí co nejvíc lidí, protože tohle by mohla být klidně i nová "klasika" ve scifi/time travel filmech. No já k tomu nemám co vytknout, tohle je prostě must see movie, nad kterým budu ještě asi hodně dlouho přemýšlet a dávat si ho v hlavě dokupy. (27.03.2019)

Oriol Paulo prostě umí, kromě bezchybných Těla a Contratiempa teď novinka Záhadná bouře, kde sice překombinovanost a složitost děje už někdy hraničí s psychiatrií, ale furt těžký nadprůměr, kdy si filmový divák pořád dokola pokládá otázku:" jak to kurva takhle dokázali scénáristicky složit??!!??".............................moje hodnocení = 8 z 10. (12.12.2019)

Oriol Paulo zmiešal Okno do dvora s Frekvenciou a výsledkom nie je žiadna zlátanina, ale prepracovaný a logicky do seba zapadajúci scenár. Obrovskou výhodou je, že film sa nikam neponáhla a tak má divák v deji po celý čas prehľad a nikdy sa nestratí. Napriek tomu film dokáže v tie správne momenty prekvapiť. Kto ale pozná aj ostatnú Paulovu tvorbu, možno na niektoré veci dojde skôr, než tvorcovia zamýšľali. Priznám sa ale, že mne tá hlavná pointa došla až spoločne s prezretím hlavnej hrdinky. Popravde ak by film skončil v čase 1:50, nič by sa nestalo, Vera sa tu totiž ocitá v momente veľkej dilemy, ale aj nasledujúci dej, ktorý sa snaží všetko poctivo uzavrieť a aj tak učiní, ma nesklamal. Len ten predchádzajúci, prvý koniec, by mi k plnej spokojnosti úplne stačil. No a ak má niekto dojem, že Oriol Paulo je súčasný španielsky Hitchcock, tak s ním súhlasím. Kto mu v subžánri mind-fuck trileru dokáže v Európe v súčasnosti konkurovať? (25.08.2019)