Záhadná bouře

Oriol Paulo zmiešal Okno do dvora s Frekvenciou a výsledkom nie je žiadna zlátanina, ale prepracovaný a logicky do seba zapadajúci scenár. Obrovskou výhodou je, že film sa nikam neponáhla a tak má divák v deji po celý čas prehľad a nikdy sa nestratí. Napriek tomu film dokáže v tie správne momenty prekvapiť. Kto ale pozná aj ostatnú Paulovu tvorbu, možno na niektoré veci dojde skôr, než tvorcovia zamýšľali. Priznám sa ale, že mne tá hlavná pointa došla až spoločne s prezretím hlavnej hrdinky. Popravde ak by film skončil v čase 1:50, nič by sa nestalo, Vera sa tu totiž ocitá v momente veľkej dilemy, ale aj nasledujúci dej, ktorý sa snaží všetko poctivo uzavrieť a aj tak učiní, ma nesklamal. Len ten predchádzajúci, prvý koniec, by mi k plnej spokojnosti úplne stačil. No a ak má niekto dojem, že Oriol Paulo je súčasný španielsky Hitchcock, tak s ním súhlasím. Kto mu v subžánri mind-fuck trileru dokáže v Európe v súčasnosti konkurovať? (25.08.2019)

Záhadná bouře si pohrává s motivem efektu motýlích křídel a mísí v sobě prvky kriminálního dramatu a sci-fi o hrátkách s časech, přičemž dokáže diváka upoutat po téměř celou dobu stopáže. Závěrečná třetina byla scenáristicky možná trochu divočejší, přesto hodnotím film jako celek velmi kladně, na čemž měla velký podíl právě ona detektivní zápletka a postupné odkrývání pravdy, lapené v bouřlivých osidlech času. Výtku bych měl vůči hlavní postavě Very, která byla místy až příliš (typicky španělsky) hysterická - zde šlo určitě ubrat na projevu, protože to trochu ubíralo na uvěřitelnosti. (03.05.2024)

Když se mě někdo zeptá, jakému subžánru nejvíc křivdím a předem ho odsuzuju, řeknu španělské cestování v čase. Et voilá máme tady další překombinovaný, komplikovaný kousek, který mě zase úplně nepotěšil a spíš mě rozčílil. Já neříkám, že to není filmařsky dobré nebo zajímavé, ale zkrátka mám s těmito snímky osobní problém, už jen kvůli tomu, že španělské filmy jsou nadmíru ukecané, příliš snaživé a za každou cenu chtějí vymyslet co nejoriginálnější pointu. Pokud tedy nemáte s tímto tlačením na pilu problém, je pro vás tento komentář nejspíš bezcenný. (27.06.2019)

Oriol Paulo je prostě borec. Opět další parádní thriller z dílny tohoto nového režisérského šikuly španělské filmové školy. Po Frekvenci a Butterfly Effect další mimořádně povedená variace na téma propojení časových rovin a vznik paralelních realit ... 85% PS: Nevím, co tu furt všichni melou o překombinovanosti zápletky (hlavně mám někdy pocit, že zde někdo něco napíše a stádo opisuje, místo aby vypotilo nějakou vlastní myšlenku). Mně přišla zápletka jednoduchá, jasná a vše do sebe v rámci tak složitého tématu poměrně pěkně zapadalo. Si pusťte Rychle a zběsile, snad se zorientujete;-) (05.02.2020)

Paulo je mistr napětí, má spoustu neotřelých nápadů a nutí mě se u filmu od začátku do konce soustředit, abych u sledování nebyla za trubku, která film v půlce vypne, jelikož jí vůbec nedává smysl. Všechno klapalo, až do samého závěru. Představte si, že se těšíte na návštěvu milované bytosti, vysmýčíte příbytek, provedete spoustu úkonů, abyste vypadali co nejlépe, navaříte něco strašně dobrého, zkrátka dáte si fakt záležet. Zazvoní zvonek, natěšeně běžíte ke dveřím, radostně je otevíráte v očekávání věcí příštích a vstupuje otravný kolega, který vám přinesl podklady na zítřejší poradu, které spolu nutně musíte probrat. Takhle nějak jsem si připadala u závaru filmu. Těšila jsem se, co mi Paulo zase připraví za překvapení. A on mi nepřipravil nic. Leč předchozí dvě hodiny byly zase parádní napínák. (29.11.2022)