Yesterday

"Let him be." ■ Hodně nápadité. Hravé. Současně trochu (občas dost) smutné. Hudební průmysl zobrazen až na hranici parodie, což je asi dobře, protože jinak by to šlo do thrilleru. Písničky od Beatles jinak - a nebylo to zlé, protože Himesh Patel má svůj vlastní, osobitý přístup. Když mu ve studiu v některých okamžicích dělala ve studiu Lily James harmony, říkal jsem si, že tam ten ženský hlas vůbec není zlý. Hodnotím pozitivně a asi budu chtít vidět znova. ■ "Vypadáte jako Ed Sheeran." (12.08.2019)

Ma to dve chyby. Ten neskutocne uzasny namet nebol dokonale vyuzity a od tandemu Curtis/Boyle som cakal viac. Inak som si to velmi uzil. Smial som sa, plakal som a uzival som si ten napad aj s myslienkou o dolezitosti umenia. To, ze to bolo zaobalene v lubivom, sentimentalnom a naivnom baleni mi vobec nevadilo. Krasny film a este krajsia pocta jednej dokonalej kapele 8/10 (04.10.2019)

Vlastně ani nevím, proč dávám ty 2 hvězdy, snad z nostalgické vzpomínky na dřívější Curtisovy scénáristické počiny. Šla jsem do kina se smíšenými pocity, nečekala jsem od filmu nic zvláštního a to bývá většinou dobrý začátek, film často příjemně překvapí. Tady to ale nefungovalo vůbec. Začátek nezajímavý - nesympatický hlavní hrdina, kterého nikdo nebere - naprosto pochopitelně. Pak "velký třesk" a vida, naděje v podobě písní Beatles je na světě. To bych ještě pochopila, kdyby to v něco vykrystalizovalo, ale tak se bohužel nestalo, vyústilo to v naprostý kýčovitý happy end a mně vážně vadí, že nevím, proč lidi najednou neznali zrovna Beatles, Oasis, Coca-colu a Harry Pottera. Ale možná jsem už stará a nebo natvrdlá. Každopádně od tvůrce Lásky nebeské bych čekala něco víc. A to dnešní párování bělošky s Indem, nebo s černochem a nutnosti v každém příběhu zastoupit všechna etnika už mi leze krkem. Jednou větou slátanina, na kterou chci rychle zapomenout a už o ni nikdy nezavadit. (09.07.2019)

Curtise zbožňuji a Boylea hodně uznávám, ale tady to vypadalo, jako kdyby si jen povinně vydělávali na důchod. Film bez jiskry, bez tahu na bránu a bez zápletek, které by titulní jednoduché a průhledné schéma nějak ozvláštnily a emocionálně zvýraznily. Hlavní hrdina je úplně bez charakteru a nestojí v průběhu před žádnou fatální překážkou, nemusí se vzpírat osudu ani blízkým, prostě jen navzdory morálním pochybnostem krade cizí díla a nakonec si to rozmyslí a vše je ok. Lásky čas měl možná podobně volně uspořádáný hodnotový svět, ale diváka úplně vtáhl, emocionálně několikrát sežvýkal a své myšlenky deklamoval vkusně a originálně, tady jde o sentimentální klišé, které podává neuvěřitelnou romanci a hudbu Beatles bere jako záminku, jak na ní ploché myšlenky navěsit. Nejvtipnější je scéna prvního předvedení Let It Be před rodinou a nejkrásnější ta o setkání s Johnem Lennonem, v níž jsem Curtise poznával a zahřálo mě u srdce. Zbytek je ohromné hořké zklamání. (17.10.2019)

Tak zajímavý nápad a rozjezd, od dua anglických velefilmařů, a ve výsledku je z toho pouze tuctová moralita o životních hodnotách, a že láska je nejdůležitější ze všeho. Nejvíce mě překvapil naprosto nevyužitý potenciál šlágrů Beatles, a hudby vůbec. On to není hudební film. Přičemž to od něj každý divák očekává. A klíčový handicap - nevýrazný protagonista v hlavní v roli, kterého třikrát přehraje i jeho filmová holčina. Dopadlo to tak proto, že jde o rychlokvašku se snahou svézt se na úspěchu Bohemian Rhapsody? Působí tak, a v podbízivosti divákovi se BR i podobá. Ale jinak takřka opačný výsledek z podobného receptu. (26.08.2019)