Psi nenosí kalhoty

osobitá love story/drama o vyrovnávání se se ztrátou/černá komedie,která ve vší své podivnosti nabízí silný příběh.Filmů s tématikou bolesti ze ztráty blízkého je nekonečně mnoho,ale nemyslím si,že bych kdy viděl podobné zpracování.Originální,podivné a ve své zvláštnosti příjemně nepříjemné.Nebo nepříjemně příjemné...70% (20.08.2021)

Finsko na nás tasí temný film o sado maso hrátkách a je to slušný psychologický bizzár. Hlavní hrdina začne navštěvovat místní Dominu, která s ním bude praktikovat různé sexuální hrátky a mráz v zádech střídá smích. Je to velmi neobvyklé téma, které nás zavede do temného zakoutí fetišmu a je to podívaná, která se oplatí vidět nejen kvůli námětu, ale i kvůli dvěma scénám, ze kterých Vám bude nepříjemně. Trhání nehtů a zubů snáším ze všeho asi nejhůře a zde je to vyobrazeno v té nejautentičtější podobě. Fanoušci Severu zbystřit. "Psi kalhoty nenosí, tak dolů s nimi Čokle!!" Příběh****, Akce>Ne, Humor***, Násilí***, Zábavnost****, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí**. 7.5/10. (02.04.2020)

Speciální Valentýnské projekci tento film opravdu nahrával a poskytl náhled do bolestných duší, které už nemají skoro co ztratit. Postavy tu nebyly úplně sympatické na pohled, ale jejich vnitřní kouzlo vás zahřálo u srdce. Jsou tu momenty, kdy se celé kino řezalo smíchy, ale zároveň momenty, které jsou opravdu hořké a nesnadné, když se do nich vcítíte. Nebyla jsem si úplně jistá, jestli je to až na čtyři hvězdy, protože se tam dost opakují scény a je tak nějak všem jasné, jak to dopadne. O příběh tu ale až tak moc nejde jako spíš o zkoumání psychiky zdejších postav a jejich vyrovnávání se s osudem. Poslední scéna v klubu mi ale vehnala slzy do očí a musela jsem se smát a zároveň cítit takový ten nespecifikovaný smutek, takže asi proto jsem se rozhodla mu přilepšit. (13.04.2020)

Film který i přes poměrně explicitní sado maso hrátky dokáže nebýt prvoplánově vulgární a mít srdíčko. Podle názvu jem čekal spíš odlehčenější perverzní blbůstku, ale on je to, světe div se, dost seriózní film. Smát se sice budete, ale kdyžs i pak uvědomíte, jak moc jsou vlastně postavy v hajzlu, tak vás i zamrazí. V žádném jiném letošním festivalovém filmu ve Varech jsem asi hrdinům nakonec tolik nefandil. Což je vcelku zajímavé - vzhledem k tomu, jaké jsou to trosky. Finové se toho nebojí, díky jim. #KVIFF2019 (02.07.2019)

Když je člověk takzvaně v prdeli... uvězněn na pomezí mezi touhou žít a touhou zemřít, zatímco ideální východisko neexistuje. “Naštěstí” se občas objeví únikové okénko plné střepů, za kterým vás sem tam za doprovodu řezavé bolesti ohřeje pár pomíjivých paprsků světla, pro které se snad většina z nás nebude muset nikdy vyklánět. (08.12.2020)