Obr z Černé skály

I v případě nejlépe vypravených děl se opakovaně prokazuje, že chybí-li dílu myšlenka, scénář i režie (v tomto případě klasička Věra Jordánová) hereckou interpretační kvalitu nepočítaje, divácký zážitek je prostě vyloučen. Osobité uchopení islandské pohádky, obsahově bohatý scénář překlenují dobu studiově pojatých inscenací a výprav spíše divadelně než filmově pojatých (Kavčí hory se teprve dostavovaly a technické možnosti Československé televize byly pochopitelně těmito skutečnostmi značně limitovány). Zdá se však, že toto uchopení tématu s důrazem na postižení souladu obsahu a formy v mladších generacích nenalézá - opět z pochopitelných důvodů - dostatečné pochopení a porozumění. Herecky určitě vynikla Obermaierová  a tradičně vysokou úroveň má Cupákovo vypravěčské umění. Odsudek Postráneckého nesdílím; pohádka byla především určena dětem, i když je svou fabulační nápaditostí zajímavá i pro dospělé. (01.06.2024)

Věkem zapomenutá černobílá televizní pohádka, která mi svým bizarním pojetím připomíná snímky Edwarda Wooda. Z počátku tu kulisy jsou úsměvné a více méně i zajímavé. Především to znázornění Martina Růžka coby obra, který se vlastně nikdy ani jako obr neukáže. Spíše vypadá jako nějaký Yetti plující na obláčku. Stejně bizarní kostým má i tehdy ještě velice mladý Václav Postránecký. Nos jako neználek a natupírované vlasy, které by mu mohl závidět kdejaký punkáč. [45. hodnocení, 3. komentář, 56%] (12.12.2020)

Je to takový divadelní. A možná předloha pro Třetího prince. (15.01.2023)

"Říká se, že dobrá žena je nad všechny poklady.. A já nemohu strpět, aby tak kdejaký žebrák měl víc než já.." Výtečný kus zhyzděný především Postráneckého přehrávačkami.. (06.10.2018)

Václav Postránecký jako skřítek - především jeho maska, je to asi to nejlepší na pohádce. Jinak nejsou moc záživné kulisy a čas televiznímu filmu také ubral na kvalitách. Navíc není nad klasické české pohádky, ty islandské mezi oblíbené nejspíš patřit nebudou. (16.12.2020)