25 km/h

Celkom slušný roadmovie z Nemecka. Dvaja dospelý, samozrejme dostatočne odlišným charakterom a životným štýlom, sa rozhodnú splniť svoj detský sen (dostať sa k mori a ...). Ako to už býva, počas cesty sa dostanú do najrôznejších (príjemných a nepríjemných) situácií a odhalí sa aj zopár tajomstiev. Záver by rozhodne mohol byť trošku originálnejším. Keby to tak bolo, tak pravdepodobne aj s tým hodnotením by som išiel vyššie. Osobné hodnotenie: 73% (***) (09.12.2019)

Celkom vtipné, hlavne na začiatku sa to celkom dobre rozbehne. Super scéna s policajtmi, no tých dobrých scéniek tam bolo viac. Ale tie Nemky. Ja už fakt neviem, ale to je hrozné, že len pár kilometrov od nás Slovanov majú také hnusné ženy. Radím všetkým Nemcom napriek Führerovej teórii urýchlene sa spáriť s Poľkami. (25.05.2019)

Vlastně klasická road movie se všemi klišé, co k tomu patří, přičemž tím největším je ústřední dvojice dvou bratrů, kteří k sobě po letech hledají cestu. A ani příhody, které zažívají během svého tripu, nejsou ničím extra. Ale film se může opřít o hezké prostředí, které je našinci blízké, fajn herecké výkony a především o pohodu, která čiší z každého záběru. Jednou něco podobného také udělám. 80% (27.07.2019)

Nečekal jsem, že cesta ze Schwarzwaldu až k Baltskýmu moři bude tak strašně stereotypní. Celou dobu koukáme na stále stejný opuštěný silnice a v podstatě celý Německo až do Berlína vypadá, že je tam hustota zalidnění asi jako někde na severu Kanady, protože během cesty potká hlavní dvojka všeho všudy jedno auto u pumpy, dvojici stopařů a jednou policajty. Skoro to vypadá, že Němci vylejzaj z úkrytů až po západu Slunce. Pár vtipnejch okamžiků se tam našlo, ale celkově to je tak nějak o ničem. Nejvíc mě tak asi zaujalo, že Franka Potente, o který jsem si někdy před 20 lety myslel, že z ní bude kdovíjaká filmová hvězda, se nakonec vytratila a skončila ve vedlejších rolích v nicotnejch komediích. 50% (23.07.2024)

Zatímco současné francouzské komedie pracují se zápletkami o tom, jak nelehko se staří Francouzi asimilují do současné podoby společnosti a v Česku se točí o problémech uvíznutí ve vztazích, v Německu se dle komedií poslední doby zdá, že v největším bahně tam dlí zajištěný čtyřicátník, který kvůli neustálé práci zapomíná na život. Zatímco ale komedie profesionálů přepracovanosti, tedy Japonců, obvykle zahrnují alespoň jedno zábavné znásilnění, mušle místo bradavek a galon krve na chobotnici, v Germánii se s kanbanem vyrovnávají tím, že se v létě projedou na motorkách a je to. 25 km/h ani neusiluje o to vytvořit vtip, je to jenom kolekce hřejivých situací, které díky podkresové hudbě vždy bezpečně poznáme tím jak připomínají reklamy na letní pivo s ovocnou příchutí. Jako zábavu si alespoň v průběhu filmu můžete vypočítávat camea herců jako Alexandra Maria Lara, Sandra Hüller, Jella Haase, Mateusz Kosciukiewicz či Franka Milfente, nicméně mě asi nejvíc zaujalo nezáměrné vykreslení německého venkova jako jakési rozjařené postapokalyptické krajiny, kde na silnicích téměř nikoho nepotkáte a po maloměstech tu zůstávají zanechané ženy a příbuzní těch, kteří kdesi daleko v Asii vydělávají v nadnárodních korporacích obří prachy. Celkové vyznění snímku "zkusit všechno a nadále nebýt ničím" je mi ale veskrze odporné. (08.04.2020)