Watchmen

„Nechcel som byť sám, keď budem umierať.“ Divný mix sequelu a prequelu, ktorý dopláca na strašne nezaujímavé postavy hrané hrozne nudnými hercami. Prvá polovica bola fakt jedným veľkým utrpením. Myslel som, že to nedopozerám. Našťastie, čím bližšie sme boli ku koncu, tým to získavalo čoraz lepší spád a zaujímavejšie scenáre a najneskôr od prekvapivého nástupu na scénu Dr. Manhattana ma to začalo baviť. Bohužiaľ, toto sa odohralo naozaj až nejaké dve tri epizódy pred koncom (aj keď Pán Modrý tam bol vlastne celý čas... ale nebudem spoilerovať). Akonáhle sme sa dozvedeli niektoré dovtedy úspešne utajované informácie, začalo to mať niečo do seba a na sile získal aj dovtedy dosť čudný Jeremy Irons. (21.10.2020)

Vzdal jsem to v průběhu pátého dílu. Nikdy jsem se moc nezamýšlel nad konceptem maskovaného hrdiny. Proč taky, že? Tento seriál mně však nepřiváděl k ničemu jinému, jenom k úvahám tohoto typu. Ti původní Watchmeni Alana Moorea měli tohle zřejmě jako jeden ze svých hlavních záměrů, tady, dovolím si tvrdit, i přes sarkasmus jedné z postav, se pocit absurdnosti celého konceptu dostavoval ze zcela odlišných důvodů. A Jeremy Irons, můj Bože..., asi jako Jan Tříska v Black Eagle s Jean-Claude van Dammem. (16.12.2019)

Naprosto chápu znechucení Alana Moore, že se někdo pokouší vydojit víc ze stále geniálního mnohovrstevnatého komiksu, kde vše bylo geniálně propleteno a dovedeno k dokonalosti. Seriál pokračující v původním příběhu po letech vzal do rukou únavný kreativec Lindelof, kremator série Vetřelec a autor podivných pseudofilozofických seriálů ala Lost nebo Leftovers, se kterými si nakonec ani sám nevěděl rady. Vytváří tady zvláštní alternativní historii USA, kde místy provokuje současné nálady a jako původní detektivní komiks by TV Watchmeni i se svým otravně předvídatelným a kýčovitým koncem možná zaujali víc. Seriál ale táhne dolů právě snaha propojit ho s komiksem, na jehož úroveň a hloubku rozhodně nemá a úplně zabolí, jak si tvůrci napsali např. starého Adriana Veidta (nic proti Ironsovi, ale prdící protivný stařec to určitě nebyl). Jak už to u seriálového Lindelofa bývá, děj nás táhne přes různé zavádějící okliky jinam, aby nakonec zahodil naznačovanou snahu o společenský přesah, spletl dění do vyústění, které nebude úplně dávat smysl ani logiku a čekal potlesk. Nicméně, z průměrnosti tahá seriál pěkná výprava, dobré obsazení a přece jen mě upřímně potěšila barová epizoda, jejíž konstrukci lineárního času scénárista plně převzal z předchůdce, aby jí jen přizpůsobil účelům. Alan Moore měl ale pravdu. (10.01.2020)

Nothing Ever Ends. Začne to jako The Leftovers: Almost Watchmen Like Edition a pozvolna krůček po krůčku se to překlápí do ryzího sequelu původních Moorových Watchmenů. Každopádně nejprve se Lindelofovi daří pilotem odradit diváky, kteří do toho jdou jakožto do Watchmenů. Vrší se jedna podivnost za druhou, je to rozdrobené, nepodává se vstřícná rukaa a nenabízí se byť jediný aspekt, který by divák od Watchmenů oprávněně očekával. Následně se pokusí třetí epizodou zapudit i ty zbylé, jelikož v ní nabízí přesně (ale jakože PŘESNĚ) to, co by se čekalo v té úvodní. A navíc vyžaduje velmi dobrou znalost Moorova díla. Čímž zase naštve ty, které jeho do té doby rozvíjená svébytná "pozůstalostní" vize oproštěná od komiksu zaujala. Jakmile se mu však přeci jen podaří najít společnou cestu pro oba přístupy, tak promile diváků co vydrží, nabídne "dvojku" Watchmenů, která si s Moorovou předlohou v ničem nezadá; od ambivalentní morálky přes angažovanost, Sofiiny volby a sofistikovanost až po komplexnost. Zvládá originál obohacovat (nejen) o nové významy, ale i podvratně měnit od základu jeho vyznění (speciálně "myslánková" a osmá epizoda), aniž by však šel duchem proti materiálu. A přitom je to nadevší pochybnost svojské a nesnažící se emulovat a opakovat originál. Což není jen tak samo sebou. Jakkoli jsem si od Watchmenů, potom co Lindelof převedl v Pozůstalích, sliboval mnohé, tak jsem nebyl připraven na to, že pojede tak moc na vlně právě Pozůstalích. Když má důvěru stanice/producentů, tak se to vyplácí. A to především té hrstce diváků, která s pochopením odhlédne od úvodních pokusů nesportovně faulovat sebe sama. Watchmeni mají zaděláno na kultovní status, protože kdo je dokouká, bude mít tendenci je pro sto a jeden důvod doporučovat horem spodem. Akorát vždy s důraznou poznámkou "vyděržaj pianěr, zbav se veškerých očekávání před/během/po pilotu, zatni zuby v rozháraných na just proti divákům jdoucích prvních epizodách, znovu si přečti komiks (Snyderův film vám v tomto nepomůže) a věnuj pozornost sebemenšímu detailu a za svou trpělivost a přípravu budeš mrtě odměněn". Protože ano, lze to za úvod zatratit, ale zároveň je těžké si to postupem času nepustit k tělu; a vlastně i srdci. (26.09.2020)

Součet z hodnocení jednotlivých dílů sice vyjde na víc než 2 hvězdy, ale celek si víc nezaslouží, a to hlavně kvůli konci. Za ten happy end, za to rasisticky a genderově orientovaný poselství. Za ty nevysvětlený scény (meteorit, Lube Man, pilule se vzpomínkou na vraždu Crawforda a další). Mrzí i špatná volba herců (kromě Ironse a Smart), čemuž vévodí Angela Abar (naprosto otřesná, hlavně při projevu emocí) a Modrý. Plusem je hudba, vizuál, režisérský hrátky a asi dva výborný díly. Jako celek ale mimo. (25.12.2019)