Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn)

Jestli se v americkým filmovým průmyslu pohybuje někdo, kdo je neodolatelnej, tak je to Margot. Neřeším, jestli má Harley Quinn dostatečně silný příběh nebo osobnost na to, aby utáhla svůj vlastní film, protože Margot Robbie na to má. A její Harley je sakra koukatelná, dostatečně hustá, a k tomu roztomilá. A navíc v tom nejede tak úplně sama. V komiksových filmech je to stejně vždycky ten stejný scénář, dobří proti zlejm, objasňování minulosti, velká finální rvačka, bum, konec, příslib pokračování. Jestli na ně v tomhle případě dojde, netuším. Každopádně, já si film užila, jsem spokojená s obsazením, střih byl super, hudba mi sedla. Jsou slabší, ale je jich pět. Hvězdiček, myslím. (05.02.2020)

Nebrat. Birds of Prey chtějí být ostrý, možná až kontroverzní film plný drsného a černého humoru, odvážných režijních řešení, silných charakterů a nekompromisní atmosféry. Jenže aby to fungovalo, musel by ten film točit někdo šikovnější než Cathy Yan, která dala filmu celkem zajímavý vizuální look, ovšem naprosto netuší, jak pracovat s postavami a jak mezi nimi budovat vztahy. A vzhledem k tomu, že právě na tomhle by mělo Birds of Prey do značné míry stát, je to celkem problém. Ale ona je možná potíž i v tom, že když jede Harley sólo, ukazuje se, že to moc zajímavá postava není. Tahle týmovka by chtěla mít blízko k Deadpoolovi, ale držkatému žoldákovi drsné holky z Gothamu nezvládají ani dýchat na záda. V akčních scénách to ještě jde, jakmile se však začne s mluvením a budováním vztahů, ukáže se, jak moc nudné tyhle hrdinky jsou a jak celá ta drsnost a odvážnost funguje jen na papíře. Za eRkovým ratingem a divokými barvičkami se marně schovává film, který nemá nápady a většinu času nudí. (05.02.2020)

// Ten film má jeden zásadní problém. No dobře, má víc zásadních problémů, ten hlavní je ale fakt, že jakmile odejdete z kina, začne vás hrozně štvát. Jo, po čas sledování jsem se ještě celkem bavil, akční scény s výjimkou finále mi přišly tak akorát zábavný, fóry někdy fungovaly víc, někdy zase míň, a na Margot Robbie se prostě hezky kouká. Jenže když jsem opustil sál a začal nad tím trochu přemýšlet, přišlo rázem spíš zklamání než radost z právě viděné comicsárny se střelenou Harley Quinn. Postavy jsou nevyužité, hrátky s vyprávěním jen maskují plochý příběh a že by mě záporák nějak extra děsil, nebo cokoliv v tom filmu alespoň jednou překvapilo či šokovalo, to se fakt říct nedá. A když jsem se rozhodl nechat si to přes noc uležet v hlavě, vlastně jsem přišel na to, že nebylo moc co. Na druhou stranu, furt bych se raději podíval znova na tohle než třeba na takovou Captain Marvel. Což ale upřímně není zase tak velký kompliment, takže tak. 5/10 (05.02.2020)

Rozjuchaná drsná sranda, přesně v duchu komiksů, kde Harley řádí utržená z Jokerova řetězu. Hodně se asi bude srovnávat s Deadpoolem, a částečně to bude oprávněné, ale pro mě jsou Birds of Prey o kus lepší než Deadpool, kterého mi pokazila přemíra příliš pubertálních vtipů. Tady je totiž vše ve správném poměru, film je velmi pestrý, bohatý na leccos od třpytek po přelámané nohy, a přitom drží pěkně pohromadě a nic z něj netrčí. Královnou je samozřejmě Margot Robbie, která do role dává úplně všechno a užívá si ji stejně jako jsem si ji užil i já. Kromě fajn ztřeštěného psychohumoru ale musím vyzdvihnout i režii a hlavně dokonalou choreografii akčních scén, protože něco tak povedeného jsem viděl naposledy asi v Johnu Wickovi 3. Tipuji, že tenhle film bude patřit k těm, které mají mnohem raději diváci než kritici, a jedním dechen dodávám: No a?___P.S. Tak on se na akčních scénách podílel Chad Stahelski! To všechno vysvětluje. (05.02.2020)

Fakt nevím, jestli Birds of Prey chtějí být „ostrým, až kontroverzním filmem“ nebo čímkoliv jiným, ale užíval jsem si to, čím skutečně jsou – svěží, nekomplikovanou, místy vědomě trashovou, rozpustile over the top a infantilní porozchodovou akční komedií se záměrně chaotickým vyprávěním, které se postupně stejně jako hlavní hrdinka usadí a stane soustředěnějším. Girl power není stavěna na odiv tak okatě jako ve Wonder Woman nebo některých marvelovkách (např. bolestivě křečovitá a STRAŠNĚ zbytečná „aby se neřeklo“ scéna v Avengers: Endgame). Feminismus je přirozenou součástí fikčního světa. Všichni chlapi jsou podlí zrádci nebo nebezpečné násilnické svině (což ale neznamená, že by hrdinky byly svaté, ani náznakem - jsou nedokonalé, ale je jim to fuk) a přejeme jim, aby zhynuli strašlivou smrtí. Film je postaven víc na ženském přátelství než na antagonismu Harley Quinn a Sionise. Ten je ve výsledku spíš jen MacGuffinem, přispívajícím k „female bondingu“, překážkou bránící protagonistce vychutnat si vajíčkový sendvič nebo v klidu sledovat Tweetyho. V tom se Birds of Prey liší od standardních komiksových filmů, kde musí být padouch zlikvidován, aby byl zachráněn svět. Jasně, nevadilo by mi, kdyby to byla větší anarchie a drzejší výsměch všem mačistickým komiksovým univerzům, ve kterých ženy slouží jen jako partnerky, záporačky a ozdoby klučičích dobrodružství, ale už Birds of Prey jsou pro některé diváky moc radikálně feministické (ehm, lol), takže zatím asi fakt nelze od velké studiové žánrovky očekávat víc. 75% (07.02.2020)