Hon na ponorku

Těšil jsem se na opětovné zhlédnutí, a sic má McTiernan kolem sebe samá esa (herci, kameraman Jan de Bont, hudební skladatel Basil Poledouris, bestseller Toma Clancyho), radost mi dvakrát neudělal. Snímek má sice místy výbornou atmosféru, ale jako celek nabízí i nepříjemnou porci solidní nudy. Strhující střet dvou kapitánů je strhující pouze tehdy, pokud nejsou na scéně jiné postavy, děj je mnohdy zhuštěný, až to lákavé není. A ať už se tenhle politický thriller strefuje do kohokoliv, mně se do vkusu ani po letech netrefil. (06.12.2012)

Opakované sledovanie tohto podvodného filmu mi neprinieslo žiadne prekvapenie. Bol to primerane napínavý, primerane nepravdepodobný a primerane americký, v závere až kovbojsky americký film. Na začiatku ma pobavilo, že politruk ponorky sa volal Putin. To mi pripomenulo český film Dobří holubi se vracejí, kde Kňažkova postava sa volala Lexa. Čaro nechceného. Honba ostáva na troch hviezdičkách, pretože som nenašiel dôvod, pre ktorý by to malo byť inak. (04.09.2020)

Je to napínavé, je to akčné, je to klaustrofobické, je to dobre napísané a výborne zahrané mnohými veľkými a menšími filmovými hviezdami. Je to ale tiež "iba" čistý mainstream bez presahu, ktorý by dnes už v takejto scenáristickej podobe neprešiel, keďže má film aj politické pozadie. Nám, pamätníkom, to ale vôbec neprekáža a vzhľadom na to, akým smerom sa začala uberať McTiernanova kariéra, považujeme obdobie, v ktorom vznikla Ponorka, za jeho zlaté časy. (15.12.2012)

Connery byl hlavní tahoun a taky důvod, proč se z filmu stala klasika a jeden z nejoblíbenějších thrillerů 90. let. Film už trochu zestárl, co se týká trikových sekvencí ale vzhledem k tomu, že se jedná primárně o dialogový film, moc to nevadí. Co vadí více, je jednoduše občasná nuda a nebýt tu plejáda výborných herců, mohlo to dopadnout daleko hůře. (16.05.2021)

Bůhví co se našincům honilo v hlavách, když u nás Alec Baldwin prvně honil Rudý říjen a bůhví, jak by si tento film vedl, kdyby se svým načasováním netrefil přímo do protiruské a proamerické porevoluční nálady ___ Všechna ta obludná klišé, násilné scénáristické kličky, rušívé skoky ve vývoji příběhu a hromady logických (či technických) lapsů sice slouží žánrovosti, ale zároveň neomluvitelně podkopávají nohy i těm posledním ždibcům uvěřitelnosti a působí vyloženě zcizujícím dojmem, kdy si divák chtě nechtě pořád připomíná, že sleduje výplod něčí fantazie. Závěr je pak jednou z nejbolestivějších křečí, které jsem měl tu pochybnou čest zhlédnout a málem mi vyhnal z hlavy i vzpomínky na několik málo scén, v nichž McTiernan dostál své tehdejší pověsti... 50% (15.01.2009)