Režie:
Sam MendesScénář:
Alan BallKamera:
Conrad L. HallHudba:
Thomas NewmanHrají:
Kevin Spacey, Annette Bening, Thora Birch, Wes Bentley, Mena Suvari, Peter Gallagher, Allison Janney, Chris Cooper, Scott Bakula, Sam Robards (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Britský divadelní režisér Sam Mendes (nar. 1965) se doma i v zahraničí prosadil řadou pozoruhodných jevištních inscenací, mj. slavného muzikálu Kabaret nebo Schnitzlerova Reje (pod názvem Modrý pokoj), a bylo jen otázkou času, kdy si jeho talentu všimnou v Hollywoodu. V roce 1999 mu byl nabídnut scénář Alana Balla Americká krása a Mendes výzvu přijal, určitě i proto, že mu společnost DreamWorks zaručila značnou tvůrčí svobodu. Výsledek předčil veškerá očekávání. Americká krása se stala filmem roku s pěti Oscary na svém kontě (nejlepší film, režie, původní scénář, herecký výkon v hlavní roli – K. Spacey, kamera) a celou řadou dalších prestižních ocenění. Mendesova nečekaně hluboká a působivá sonda pod nablýskaný povrch spokojeného předměstského života si navíc získala i přízeň diváků... Hrdinou filmu je dvaačtyřicetiletý Lester Burnham (Kevin Spacey), který se v náhlém hnutí mysli rozhodne opustit teplé, ale nudné místo redaktora v místním inzertním časopise a dělat jen to, co ho baví. Jeho manželka Carolyn (Annette Beningová), která se snaží udělat kariéru jako realitní agentka, ho už dávno považuje za odepsaného a obdivem k němu neplane ani jeho zasmušilá pubertální dcera Jane (Thora Birchová). Lesterovo okouzlení dceřinou vyzývavou kamarádkou Angelou (Mena Suvariová) a příjezd nových sousedů, zakomplexovaného plukovníka Fittse (Chris Cooper), jeho vyhaslé ženy (Allison Janneyová) a podnikavého syna Rickyho (Wes Bentley), dávají do pohybu sled událostí, směřujících k neodvratnému konci... Mendesovi se podařilo dát Ballovu propracovanému scénáři svébytný filmový tvar (za mimořádné pomoci kameramanského veterána Conrada L. Halla), jehož jednotlivé složky jsou ve vzácném souladu. Mimořádné herecké výkony všech představitelů jen umocňují výsledný dojem. Americká krása je nemilosrdně ironickým portrétem americké posedlosti úspěchem, která, pokud propukne naplno, dokáže zničit všechno lidské, co v člověku je. Není divu, že po úspěchu jeho debutu byla i další Mendesova díla očekávána s nevšedním zájmem. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 670)
Skvělý psychologický film, který schválně vyzdvihuje určité části lidské osobnosti, a tak tu máme možnost poznat pestrou přehlídku zajímavých postav. Postupně se s nimi seznamujete, poznáváte jejich city, jejich vlastní, ať pravé nebo vsugerované já. Velice působivý je fakt, že od začátku víte, jaký bude konec. A tato myšlenka vás provází celým příběhem a vy se soustředíte i na věci, kterých byste si normálně asi ani nevšimli. Velice působivé drama. ()
Film, který rozbrečel Stevena Spielberga. Mendesova jistá invenční režie, chytrý scenář nemilosrdně tepající do pokrytecké morálky a pokřivených rodinných vztahů průměrné americké rodiny a fenomenální herecké výkony, včetně vedlejších rolí (vynikající CHris Cooper!!) udělaly z tohoto nenápadného filmu zaslouženě filmovou událost roku. Emocionální konec pak jen podtrhuje mimořádný a hluboký zážitek. Když jsme s kamarádem odcházeli z kina domů, skoro jsme nepromluvili ani slovo, jak nás to hluboce vzalo. MUST SEE! ()
Jeden z těch filmů, které zobrazují odvrácenou stranu života v USA. Na první pohled spokojenost a idyla, ve skutečnosti však znuděnost a pod povrchem schované nevyřčené křivdy. Herecké obsazení je skvělé, zejména Kevin Spacey je výborný. Jeho postava je výtečně napsaná a má grády. Thora Birch mi moc nesedla ani jako herečka, ani jako ženská. Nic proti ní nemám, ale nějak mi nepadla do oka. A její Jane už vůbec ne. Mena Suvari se mi líbila o něco víc, než Thora, ale myslím si, že Annette Bening je na celé čáře trumfuje. Co se týče herectví, o tom bez pochyby, i co se týče krásy. Sluší jí to, i coby čtyřicetileté ženě více než těm teenagerkám. Rovněž byl skvělý i Chris Cooper - jeho pošahaný, ale ve skutečnosti nalomený plukovník, je jednou z postav, na které nezapomenete. Režie Sama Mendese je zručná a kreativní. Americká krása je bezpochyby zdařilým filmem, ukazující americký rodinný život trochu jinak, ale na podobné téma jsem viděl i zdařilejší filmy (za všechny Redfordovy Obyčejné lidi). 75%. ()
Na poprvé originální filmový zážitek. Sonda do střední vrstvy americké společnosti podána netradičně osobitě. Ovšem věřím tomu, že na každé další a další pokoukání je divákova spokojenost lehoulince podkopávána a výsledný produkt člověku připadá slabší a slabší. Mendes disponuje citlivou a svědomitou režií, klade důraz na detaily a scénář je skvěle propracovaný především co do charakterů. Přesto však na mě celek působí až příliš učesaně a nalinkovaně. Jako by Mendes chtěl tímto filmem říci: "já jsem skutečný umělec, koukejte". ()
Galerie (44)
Zajímavosti (76)
- Ruka a břicho na plakátu nepatři Meně Suvari (Angela), ale modelce Chloe Hunter. (don corleone)
- Mike Nichols bol považovaný za režiséra filmu, no nakoniec si to rozmyslel. Ponuku režírovať film odmietol David Lynch i Terry Gilliam. (WalterIK7)
- Mísa s chřestem, kterou hodil Lester (Kevin Spacey) proti zdi, měla být původně pouze upuštěna na podlahu. (don corleone)
Americkou krásu jsem si tolik oblíbil z toho důvodu, že byla správným filmem ve správný čas. viděl ji totiž docela mlaďonký a ještě filmově naprosto nezkušený. na film jsem se podíval docela neochotně, za zajímavých okolností, totiž kolem čtvrté hodiny ráno, ve zvláštním polospánku. když film skončil, právě svítalo a já prožíval cosi jako silné vytržení. to stále není žádná dojmologie, jen reflexe vlastního vztahu k diváctví přes konkrétní film. nakonec, ta krátká historka je mimo to také omluvou za ten nekritický přístup a nejvyšší hodnocení. každý, kdo se o film zajímá, si takovými prožitky projde během prvního trochu hlubšího seznamování s kinematografií jistě mnohokrát. některým filmovým fanouškům časem dojde, že filmy, při jejichž sledování takto procitnou, pokud to řeknu hodně nadsazeně, vlastně nezasluhují ve srovnání se stovkami jiných, lepších, příliš velké uznání, ale přesto se od prvotního a hluboko usazeného dojmu nemohou odvrátit a nadále ctí svou "iniciační" modlu. obyčejně tak nekritický a sebereflexi postrádající přístup nesmiřitelně odmítám, v tomto okamžiku si naopak nejsem vůbec jist, zda se toho zločinu nedopouštím sám. doufám, že ne, musel bych se na film podívat po letech znovu. Americkou krásu jsem naposledy viděl dávno. je toho ale stále hodně, co dokážu formulovat jakožto důvody, pro které je namístě tento film ocenit. já osobně miloval, s jakou svobodomyslností a lehkostí nám Sam Mendes nabídl alternativu k jinak naprosto převládající vizi, ve které je život Američana ze střední třídy prostě dokonalým stavem spokojenosti, v níž je středostavovská americká rodinka z časopisu Life vystřiženým americkým snem. moc se mi líbilo, jaký film prezentoval vztah k vnímání krásy, naprosto otevřeně a neotřele, přitom povědomě, což mi potvrdili mnozí přátele, kteří cítili tytéž dojmy. povznášejícím způsobem nám bylo předloženo tvrzení, že krása je všudypřítomná. sugestivním způsobem byla přes okvětní lístky setřena i nejistota o kráse dívky, kterou hraje Mena Suvari, o jejíž přinejmenším duševní kráse jsem, přiznávám se, během prvních chvil sledování velice pochyboval. náznakově, ale v mnoha místech, film pojednal o přístupech k životu, a rozhodl se pevně zastávat tvrzení, že dobře prožitý život je žitý ve vlastní spokojenosti s tímto životem. nejste-li s ním spokojeni, napravte to, dopřejte si, po čem toužíte, protože v jádru to je jistě dobré, a tedy vám to i dobrý, spokojený život zajistí. je to až sofisticky hloupá myšlenka, ale přinejmenším tehdy jsem naivně věřil v upřímnost a nepokrytost jejího podání a byl jím fascinován. ať už s předvedenou tezí souhlasíme, nebo snad i přesto odsuzujeme některé projevy požitkářství, měli bychom souhlasit, že tento postoj vyjadřují tvůrci filmu velmi zdařile a působivě. mimo to je celý film zabydlen naprosto skvěle vykreslenými charaktery vzhledem k minimu prostoru, který na některé zbyl, přitom každý z nich je zajímavou osobností, a proto i jejich vzájemné vztahy jsou pozoruhodné. epizodní postavy nejenže pouze nedoplňují životy hlavních hrdinů, ale mají každá vlastní příběh, který by možná šlo obestavit neméně působivým filmem, a to dokládá další, už výše naznačený, postoj tvůrců, vtištěný do tohoto filmu; respekt k individualitě osobnosti, k odlišnostem lidských povah. každá je osobitá, proto je každá zajímavá, u každé se najde něco, co si zaslouží pozornost a s ní i obdiv a úctu, což krásně koresponduje s liberální ideologií filmu vtištěné. možná nemá smysl dodávat chválu hereckých výkonů, Newmanovy hudby a vůbec všech těch věcí, které u dobrého filmu považujeme tak nějak za naprosto samozřejmé, ony ale většinou stejně samozřejmé nejsou. to ale není tento případ. () (méně) (více)