Americká krása

(1001) Já už mám takový podivný zvyk přistupovat k filmům, které se nějak podezřele líbí všem, s despektem. V případě Americké krásy byl ten despekt tak velký, že napoprvé jsem si film vůbec nedokázala užít a ani se do něj patřičně vcítit (a taky to bylo nejspíš otřesným televizním dabingem). Postupem času jsem ale názor změnila a říkám, tenhle film ve mně vyvolává takové pocity, jaké vzbuzuje i písnička Because od Beatles, která (tedy v cover-verzi) hraje i k závěrečným titulkům. Takže se film nehodí k jednoduchému odsouzení, alespoň zatím ne. "Smile, you're at Mr. Smiley's." (03.07.2007)

Film vyvolávající neuvěřitelné emoce, to bylo to první označení, které mě napadlo. A můžu hned přidat další: film, na který nezapomenete a rázem změní vaší psychiku. Nevím, jestli v dobrém nebo špatném slova smyslu, ale nazáleží na tom. Prostě ve vás něco zanechá a chvílemi si uvědomuji, že takový film je bohužel jeden z tisíce. Kevin Spacey svého Lestera Burnhama nehraje, on prožívá jeho příběh. Na světě je tolik krásy... (17.01.2007)

Na Americkou krásu se musím podívat ještě jednou. Tohle je ÚŽASNÝ film, po jehož shlédnutí se mi chtělo tleskat. Kevin Spacey hraje Lestera, muže, který prožívá krizi středního věku a touží po kamarádce své dcery. Spacey je bez debat nejlepší dramatický herec vůbec. Jestli je na filmu něco vyjímečného, je to určitě příběh, který je neobvyklý a jedinečný, odehrávající se mezi několika rodinami v anonymním americkém předměstí. Natočeno je to opravdu krásně. Jistým způsobem to dělá film střídavě veselým, srdervoucím a strašným. Je určen především pro zralé publikum. Je zde trocha toho násilí a skoronahých scén (ovšem obojí je zde velmi vkusně zpracováno). Ovšem i starší školáci by si film mohli užít. Podívejte se nato. Nebudete litovat. (14.06.2005)

// Říct mi hned na začátku jak to celé skončí nebylo ani trochu pěkný! Člověk si vytvoří k postavě určitý vztah. Začne jí i fandit. A pak BUM ! Militantní gay tatík vám ji sejme. No ale krom toho to je prý herecký koncert Kevina Spaceyho v brilantní satiře na téma "co dělat se svým životem, když už se zdá, že se nedá dělat nic" (nebo alespoň takhle to píšou ti chytří lidé). Mně stačí, že mě konec doslova zvednul ze židle, takové moje poznávací znamení geniálního filmu. :) American Beauty - 110% (30.06.2011)

Osobně si myslím, že Americká krása byla tak dobře přijatá ne proto, že by byla bůhvíjak sžíravou satirou, ale proto, že se tak jen tváří a ve skutečnosti po hollywoodsku dbá na to, aby se dotkla co nejméně lidí. Sexuální a násilné scény sledují jediný cíl - umožnit publiku říct si "To jsme ale odvážní, když chválíme tak drsný film." Jenže to je jen "odvaha" pubertálních chlapců špikovat každou druhou větu sexuálními narážkami ve snaze vypadat dospělejší. Kdybych uděloval nějaké ceny filmu, který nejlépe demaskoval usměvavý americký sen, o medailové pozice by se nejspíš podělili Střihoruký Edward, Válka Roseových a Byl jsem při tom. 60% (20.02.2007)