Americká krása

Nestandardní tragikomedie ze současnosti, kritizující citovou pustinu středostavovské rodiny, osciluje mezi parodií, satirou a realismem. Silné tragické okamžiky se střídají s čirou komikou. Mendesova invenční režie, ve které jsou cítit silné divadelní kořeny, velmi obratně kritizuje typická americká témata. Témata, ve které Američané trvale věří a které věrně ctí, jsou neměnné a nedotknutelné. Jejich velký „americký sen“ ale v rukou britského debutanta znovu pociťuje citelné trhliny. Ukazuje tak po svém některá zásadní témata, především pak americkou posedlost po úspěchu, která dokáže zničit „všechno lidské“. Ale i řadu dalších. Nenávist. Jane svoji matku nenávidí z jejího načrtnutého, do strany nevybočujícího života, otce z jeho pasivity a chování v přítomnosti její kamarádky. Mendes nám zároveň naznačuje, že si dříve byli blízcí a obnovení tohoto vztahu je nyní jeden z Lesterových „nových“ cílů. Homosexualita. Otec, milující svého jediného syna, je schopný jej okamžitě zavrhnout kvůli jeho možné homosexualitě. Úpadek rodinného života. V případě obou rodin. Carolyn se snaží urovnat vztah mezi dcerou a manželem a o to víc propast prohlubuje. Lež. Ze strany Rickyho k vlastnímu otci (ohledně drog), ze strany Angely, která se snaží upoutat veškerou pozornost i za cenu lhaní. Ambice. Nekontrolovatelná honba za úspěchem a zároveň i s chamtivostí. Naprogramované přání, které má většina z našich hrdinů. Závist. Ta je pro změnu vyjádřením touhy lidského ega být tím, čím není. Závist také přiživuje nepřátelství (Angela v závěru může závidět Jane, byť celý film fungoval naopak. I Carolyn pociťuje ke svému vzoru Buddymu závist). Neschopnost komunikace. Ta vede k tomu, že dochází k tragickým nedorozuměním. Nejsmutnější na tom z pohledu postav může být fakt, že všichni do jednoho rozprašují své nepravdy, promlouvají k nám opravdově a jejich pravdivá vyznání pomáhají k odstranění masek, které je tak dlouho tížily. Odcizenost. Pocit, že žijeme životy, nad nimiž nemáme absolutní kontrolu, a veškeré snahy omezit náhodnost výsledků našeho počínání vedou k ještě větším katastrofám. I na pošesté absolutních 100%. (15.12.2007)

"Asi bych měl být naštvaný kvůli tomu, co se mi stalo. Ale je težké zůstat rozzlobený, když je na světě tolik krásy. Někdy cítím, že ji vidím všechnu najednou a je jí tolik, že mi naplní srdce jako balón a chce prasknout. A pak si vzpomenu, že se mám uvolnit a přestat zkoušet se toho držet a pak to mnou procloumá jako déšť a já necítím nic jiného, než vděk za každičkou chvilku mého malého pitomého života. Určitě nemáte ponětí, o čem tady mluvím. Nic si z toho nedělejte...Jednou to poznáte sami." To byl úžasně poetický závěrečný proslov. Jenže vůbec celý film byl skvělý. Možná to vypadá na obyčený snímek s divnejma postavama, ale když se na to podíváte z jiné stránky, zjistíte, že s nimi máte něco společného, a že ten příběh nemusí být vůbec nereálný, že třeba potkal/potká i vás. Film na mě obrovsky nejen emočně zapůsobil, prostě jsem si ho vychutnával, stejně jako suprové hudby, ironického humoru a výborných herekých výkonů v něm. (16.12.2007)

Americká krása se mi velice dlouho dobu vyhýbala. Chtěl jsem jí vidět, strašně moc, ale příležitostí bylo jen málo. Můj vztah k ní je zvláštní, přestože se jedná o slavný snímek, který velice lidí pokládá za klenot kinematografie a jasný důkaz, že ještě nevymřela, nevěděl jsem o něm dopředu vůbec nic. Neměl jsem tušení o tom, jaký příběh vypráví a dokonce ani o tom, jaké herce tam uvidím - i když režiséra a hlavního herce jsem znal, to je zase pravda. A tento přístup se mi vyplatil a to myslím vážně. Dnes, když jsem konečně Americkou krásu viděl mám velice smíšené pocity. Je to úžasný film, skvěle natočený, ale bohužel ve mě nedokázal vzbudit byť jednu jedinou emoci, což rozhodně nepokládám za klad. Nepřičítám to však nikomu ze štábu, ale české jazykové verzi, která podobné věci prostě způsobuje. Přesto jsem však toho názoru, že se jedná o nadhodnocený film, který je sice velice kvalitní, ale rozhodně existuje i mnohem více lepších. Jednou věcí jsou věci, jako nevyužitý potenciál, který přímo bije do oči. Jedna z nejlepších odlehčených scén snímku se odehrává u výdejového okénka fast-foodu, všichni co snímek viděli jistě vědí o čem mluvím. Myslel jsem si, že bude skvostná a tvůrci ji bez jediného zaváhání dovedou ke skvělému konci, jenže to se nestalo. Až mě zamrazilo, jak je nakonec neúplná. Celkově tak považuji za vrchol záběr na rudé dveře, protože to je opravdu paráda. Gratuluji režisérovi a kameramanovi za tuhle scénku. 80% (05.06.2006)

I don't think that there's anything worse than being ordinary. Precizně posekané trávníky, bílé ploty, usměvaví lidé.. ale je život na předměstí opravdu taková idylka, jak se na první pohled zdá? Co se skrývá pod tím pozlátkem? Jako náhled do života americké rodiny mi to připadalo nesmírně zajímavé, navíc co scéna, to nějaká skvělá hláška. Jediné, co mi tam vadilo byla asi postava W.Bentleyho, ta mi tam zkrátka vůbec neseděla a ten konec SPOILER kdy se dívá na mrtvolu Lestera s úsměvem na tváři se mi zdál opravdu přitažený za vlasy. Každopádně jinak výborné drama. (27.08.2012)

Jmenuji se Lester Burnham. Tohle je má čtvrť, tohle ulice a tohle je můj život. Je mi 42 let. Než uplyne rok, bude po mě. Ale teď to ještě nevím. . Tam v tom domě za červenými dveřmi žije muž, o kterém si vlastní rodina myslí, že je ubožák. Muž, který má svůj vrchol dne ve sprše, muž, který má pubertální dceru a sebevědomou, úspěšnou ženu. Bohužel v jejich manželství už nekoluje žádná krev. Už několik let. A v Lesterovi se to zlomí! A zjistí, že může překvapit sám sebe.. . Příběh, který třeba právě prožíváte, třeba ho prožijete, nebo ho prožívají lidé kolem vás. Žijí kolem vás divný lidi? A co když jste divný vy? Kdo by někdy nechtěl utéct z reality obyčejnýho života. Kdo by chtěl bejt NEŠŤASTNEJ STAREJ CHLAP? A co vaše děti? Máte děti? Jste schopni si k nim najít cestu? Perfektní scénář, super K.Spacey (hlavně ,,přerod“ z vyhaslého muže na chlápka, který nemá co ztratit), A.Bening (mrcha?, která dokáže být sexi a stejně tak nesnesitelná), kamera (občas jsme svědky neskutečných záběrů). Film v posledním dějství graduje. Atmosféra plná napětí je dokonalá, jako celej film. A CO JÁ? Na to se mě už dlouho nikdo nezeptal! (18.05.2006)