Those Wonderful Men with a Crank
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Vlasta Fabianová, Blažena Holišová, Hana Burešová, Jaromíra Mílová, Josef Kemr, Oldřich Vlček, Josef Somr (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (87)
Hezké dílko o průkopnících, kteří se u nás snažili prosadit českou kinematografii. Silné herecké obsazení, nenápadný, lidský humor a trochu nostalgická atmosféra (alespoň pro mě ;-) ), která na diváka dýchá láskou k filmu. Opravdu milé vzpomínání, které mi svým tématem lehce připomnělo odkazy snímků např. Zpívání v dešti či Sunset Boulevard (postavou Emilie Kolářové). ()
Dlouho jsem se tomuhle vyhýbal a viděl vždy jen pár minut a nějak mě to nechytilo až teď jsem to viděl od začátku a dal tomu šanci. A není to vůbec špatné, ale víc jak na tři jít nemůžu (aspoň zatím). Humoru tam moc není a je třeba si ho tam najít. Herecké výkony jsou velmi dobré hlavně vidět v jednom filmu naše dva nejlepší herce druhé poloviny 20. století Hrušínského a Menšíka je velká událost . V mnoha filmech jsem je spolu hrát neviděl spíš to snad byla první možnost obvykle se spolu před kamerou míjeli i když to byl společný film. Osobně si je vybavím jen tady pak Zlatý úhoři a Dobří holubi se vracejí. ()
O lásce k filmu, o toulavých botách, o lidské posedlosti a o těžkosti života. Takhle krásně to mohl natočit snad jen Jiří Menzel. Hrušínského, Menšíka a Somra jsem spolu už viděl a nebyl to radostný pohled. Dobří holubi jsou sice technicky vzato komedie, ale snad až příliš hořká. Ani tady se nedají čekat záchvaty smíchu. Úsměvných a laskavých situací je ovšem každá scéna plná. ()
Film Báječní muži s klikou skutečně není až tak výborný jako Menzelova zkultovnělá díla, i tak ho ale považuji za podařený, vtipný, krásný a hlavně zajímavý film o průkopnících filmařiny u nás. Jediné co, dle mého názoru, filmu překáží k dosažení výšin svých sourozenců je povídkově banální příběh, s minimem postav a jednoduchým dějem. Zbytek je ale klasický Menzel v té nejlepší formě, krásná kamera, snová atmosféra a skvělé herecké výkony, u takového Menšíka vysloveně zabolí, že jeho postava nedostala o trochu více prostoru a významu. ()
Báječní muži s klikou jsou nádherný film, který si čas od času stále rád pouštím, od režiséra Jiřího Menzela asi můj nejoblíbenější. Umělecky stylizovaná hříčka vypráví o počátcích naší kinematografie na pozadí fiktivního příběhu. Zajímavé střídání melancholických, komických i uměleckých scén, krásná postava průkopníka Pasparteho, který ač chudý kočovník, dělal vše pro rozvoj kinematografie v nelehkých počátcích... a ještě v krásnějším podání pana Hrušínského. Jiří Menzel se dodnes stydí, že obsadil sám seba do jedné z hlavních rolí, myslím, že nemá proč. Film vyzdvihuje také krásná hudba Jiřího Šusta, herecký koncert Vlasty Fabiánové, pobaví Vladimír Menšík v roli kabaretního zpěváka se svou lidskou komikou... 95% ()
Galerie (18)
Zajímavosti (6)
- Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1979. (orkadimenza)
- Všechny grotesky ve filmu si točili tvůrci sami. Následně v jedné dobové kritice vyšlo, že se ve filmu objevují neznámé archivní snímky. (cariada)
- Ve filmu se používá starodávná kamera, ale ve skutečnosti je to jen pouhá rekvizita. (cariada)
Reklama