Reklama

Reklama

Báječní muži s klikou

  • angličtina Those Wonderful Men with a Crank
TV spot

VOD (1)

Obsahy(1)

Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (87)

Blofeld 

všechny recenze uživatele

Dechberoucí výtvarná stylizace, krásné herecké výkony, nostalgie čišící z každého záběru a řada roztomilých gagů na straně jedné - na straně druhé však bohužel stojí nevýrazný scénář. Přesto je z tohoto filmu nádherně cítit láska ke kinematografii, a tak je film snad pro každého filmového milovníka nezbytným doplňkem sbírky. Skvělá je jedna z mála hlavních rolí skvělé Blaženy Holišové, stejně jako dokonalá paní Fabianová. A za pozornost stojí také pěkné grotesky, z nichž obzvlášť "Tragedie v Boulognském lesíku" mě dostala do kolen. ()

Frajer42 odpad!

všechny recenze uživatele

Ačkoli Menzela mám nesmírně rád a jeho jméno velebím kudy chodím, tak tento snímeček byl opravdu mimořádný omyl. Nic tak šíleně nudného jsem opravdu velmi dlouho neviděl. Přestože bych očekával, že jako filmovému maniakovi mi bude toto téma blízké, tak jsem byl mimořádně zklamán. Celou stopáž se děje totální hovno. Právě totálně nezajímavý děj dokonale pohřbil veškerý potenciál snímku. Kromě krátké ukázky filmové techniky dob minulých, jsem si z filmu odnesl vyloženě jen zvýšený adrenalin při trpění u pohledu na ten nevtipný a nezajímavý paskvil. Takhle, pane Menzele, už nikdy více! Jinak začnu v hospodě u piva všem vykládat o tom, že jste čurák. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Krásný, laskavý ale také smutný film o lidské slabosti, vůli vynalézat, a v poslední řadě lásce k hýbajícím se obrázkům. Skvělá je především hudba, jež pohladí po duši a zní ještě dlouho po závěrečných titulcích. Ženich z rozumu Rudolf Hrušínský nezkazil nikdy žádnou roli, ale tahle mu sedí přesně na tělo a to místy hraje jen pohledem. Klasicky legrační je i režisér Menzel v pro něj typické roličce, stejně kouzelný je i samorost Menšík a všichni další, kteří jako kdyby za c. a k. opravdu žili. Hana Burešová jako dost možná neobjevená česká kráska. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Milé nostalgické ohlédnutí za počátky české kinematografie, natočené s pábitelským šarmem a s pečlivostí typickou pro Jiřího Menzela. Boduje hlavně atmosférou, kterou buduje za pomoci filtrů a četných výpůjček stařičkých snímků z Národního technického muzea. Svou roli hrají i kostýmy pana Pištěka a vhodně zvolená hudba. Dějově bohužel slabší, proto jen 3*, zato ale náležitě silné. Báječní muži s klikou na nás pomrkávají prostřednictvím řady drobných vtípků, v jedné scéně např. hraje osvětlovače jakýsi mladičký pan Frič. Celkový dojem: 65 %. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

To, co se dá zdá být v tomto dalším Menzlově erbovním díle možná retardující patinou, je ve skutečnosti jeho nejsilnější stránkou. Odvaha použít mýtus-báj namísto jistě doložitelné kronikářské doslovnosti podle mého názoru dílu naopak o to více prospěla. Že směr, který si Menzel s Vlčkem zvolili, je přesný, naznačuje Menzlova zmínka o recenzentovi, který mezi nejsilnějšími místy filmu zmínil právě jejich dobové dotáčky a zaměnil je přitom za věrohodnou dobovou reálii. Jinak obtížně prostředkovatelný příběh nabývá právě tímto groteskizujícím odstupem na přesvědčivosti a zpětně - synergicky, interaktivně - zesiluje i jeho nesporný secesní nádech. Idealismus a nezištnost, který tito průkopníci vkládali do své buditelské činnosti, byly mimořádné. A mimořádný je i hold, kterého se jim post mortem dostalo od jednoho z největších českých režisérů všech dob dílem, které v jeho početné filmografii patří k těm nejvýraznějším. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (6)

  • Všechny grotesky ve filmu si točili tvůrci sami. Následně v jedné dobové kritice vyšlo, že se ve filmu objevují neznámé archivní snímky. (cariada)
  • Aby se nemuseli tvůrci otrocky držet historických faktů a mohli popustit uzdu své fantazii, přikročili ke kompetní změně jmen. Z Ponrepa se tak stal pan Pasparte, z Kříženeckého Kolenatý a ze Švába-Malostranského kabaretiér Šlapeto. (hippyman)

Reklama

Reklama