Those Wonderful Men with a Crank
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Vlasta Fabianová, Blažena Holišová, Hana Burešová, Jaromíra Mílová, Josef Kemr, Oldřich Vlček, Josef Somr (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (87)
Hezké dílko o průkopnících, kteří se u nás snažili prosadit českou kinematografii. Silné herecké obsazení, nenápadný, lidský humor a trochu nostalgická atmosféra (alespoň pro mě ;-) ), která na diváka dýchá láskou k filmu. Opravdu milé vzpomínání, které mi svým tématem lehce připomnělo odkazy snímků např. Zpívání v dešti či Sunset Boulevard (postavou Emilie Kolářové). ()
Ten film je úžasné vnímat jako exkurzi do patologie mysli Jiřího Menzela, kde sám sebe obsadí do role kinematografického průkopníka, který přináší pokrok a hodnoty. Tradičně oslizlé je zpodobnění žen, o něž jeví Menzelův hrdina ostentativní nezájem (ale ony ho tak moc chtějí!), i když film samotný tráví procenty vyjádřitelnou porci stopáže jejich očumováním/ponižováním/lhaním jim. Je to zručně natočeno, má to hezky povalečskou a košilatou atmosféru a je to opravdu velmi chytře a vtíravě vyvedený egotrip starého (tehdy vlastně relativně mladého) prasáka s mesiášským komplexem. Je to čímsi fascinující. Velmi příjemný film, ve kterém může dojít jen tak mimochodem k pokusu o znásilnění, aniž by to znamenalo větší problém pro kohokoliv a mělo nějak zabránit nostalgické pohodě. Vlastně je to na studii - natočit tak absurdně amorální film jako tak krásný. Dnešná generace českých komediálních tvůrců tuhle schopnost už nemá. ()
Scénář: Jiří Menzel, Oldřich Vlček .. Jemná Menzelova skorokomedie. Typově bezvadně obsazený Hrušínský, Menzel a především bohémský Menšík. Výtvarná stylizace, spousta groteskních představení a kolem toho příběh o těžkostech rodícího se cechu biografského. Vidím možnost velikou, jeho sláva... ()
Báječní muži s klikou jsou nádherný film, který si čas od času stále rád pouštím, od režiséra Jiřího Menzela asi můj nejoblíbenější. Umělecky stylizovaná hříčka vypráví o počátcích naší kinematografie na pozadí fiktivního příběhu. Zajímavé střídání melancholických, komických i uměleckých scén, krásná postava průkopníka Pasparteho, který ač chudý kočovník, dělal vše pro rozvoj kinematografie v nelehkých počátcích... a ještě v krásnějším podání pana Hrušínského. Jiří Menzel se dodnes stydí, že obsadil sám seba do jedné z hlavních rolí, myslím, že nemá proč. Film vyzdvihuje také krásná hudba Jiřího Šusta, herecký koncert Vlasty Fabiánové, pobaví Vladimír Menšík v roli kabaretního zpěváka se svou lidskou komikou... 95% ()
Lepší příběh by to chtělo a dejme tomu vymazat Menzela. Na pana Hrušínského se příjemně kouká, ale zábavy si tady člověk nějak moc neužije. Spíše je to celé takové jakože od všeho trošku. Semtam vtípek, semtam se to tváří jako kus historie a občas probleskne i vážnější chvilka. Věřím že každému tenhle zvláštní film sedne jinak. 65% ()
Galerie (18)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jiří Kučera
Zajímavosti (6)
- Aby se nemuseli tvůrci otrocky držet historických faktů a mohli popustit uzdu své fantazii, přikročili ke kompetní změně jmen. Z Ponrepa se tak stal pan Pasparte, z Kříženeckého Kolenatý a ze Švába-Malostranského kabaretiér Šlapeto. (hippyman)
- Všechny grotesky ve filmu si točili tvůrci sami. Následně v jedné dobové kritice vyšlo, že se ve filmu objevují neznámé archivní snímky. (cariada)
- Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1979. (orkadimenza)
Reklama