Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Josef Abrhám, Marián Labuda st., Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Jan Hartl, Jan Hrušínský, Jiří Adamíra, Josef Somr, Chantal Poullain, Alice Šnirychová (více)Obsahy(1)
Film Jiřího Menzela podle stejnojmenného románu Vladislava Vančury je úsměvným vyprávěním, které nás přenese do doby prvních let samostatné republiky. Novými majiteli šlechtických sídel se tehdy stávali zbohatlíci, kteří sice měli peníze, neměli však noblesu starých zámeckých pánů. Jednoho dne se u poválečného regenta Stoklasy na zámku Kratochvíle objeví domnělý ruský kníže Alexej Megalrogov. Galantním chováním okouzlí celou společnost a do přízemní reality přinese romantiku starých časů, která však má své dny už sečtené... Humorný a melancholický žánrový obrázek je – podobně jako svého času Rozmarné léto – hereckým koncertem hlavních představitelů – Josefa Abrháma, Mariána Labudy, Rudolfa Hrušínského a Jaromíra Hanzlíka, umocněný Menzelovým režijním mistrovstvím a poetickou kamerou Jaromíra Šofra. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (228)
Méně známý Menzel, který si zde odskočil od hrabalovských adaptací k Vančurovi, a velmi se mu to povedlo. Jak film, tak knižní předloha stojí za seznámení. Na Konci starých časů mě baví symbolická analogie mezi koncem aristokratické éry na poč. 20. stol. a politickou situací končícího "totáče" r. 89, která dodává této retro komedii plusové body. Přijde mi, že se poslední dobou tento film objevuje v televizi výrazně dříve než v minulosti, ostatně dlouho jsem o něm vůbec neslyšel. O to příjemnějším překvapením pro mě byl objev tohoto filmu - Menzel měl již v minulosti na kontě jinou zdařilou vančurovskou adaptaci v podobě Rozmarného léta z r. 1967, nemohl tedy zklamat ani v tomto případě. Po Anglickém králi asi můj neoblíbenější Menzel. ()
Poetický úsměvný příběh s jemným erotickým jiskřením, jak to umí snad jen J.Menzel. Zasazen do nádherného barevného hávu podzimní přírody, která jako by evokovala odchod starých časů...nechšť! Spekulace! J.Menzel se nechal slyšet, že se mělo natáčet v létě, jenže se to nějak zvrtlo, a tudíž se započalo s natáčením na podzim. Ještě si posteskl, jaká byla zima a že měl tepláky a přes to čtyři svetry. A chudáci herci hráli v těch letních kostýmech a J.Abrhám se koupal v ledovém rybníce chudák. Pak věřte filmařům, že vám předkládají/nepředkládají symboly a jinotaje a tak. Milý film. ()
Jazykově dokonalá předloha v jazykově dokonalém zpracování Jiřího Menzela. Každá (i sebemenší) role je zde obsazena přesně podle charakteru postavy a jedna brilantní scéna střídá druhou. Abrhám si svou roli bezesporu užil, protože je to tak vděčná postava, jako i on málokdy dostal. Je to film tak pravdivý ("Držte se Charouzka"), až z toho občas běhá mráz po zádech. Je strašná škoda, že takovéhle staré časy už opravdu skončily. ()
Přestože hlavní roli ztvárnil jeden z mých nejoblíbenějších českých herců, film pro mě nebyl žádným speciálním zážitkem. Kromě hereckých výkonů, několika vtipných hlášek a zvláštní snové atmosféry aristokratické první republiky působil Konec starých časů matným až mdlým dojmem. Postrádal jsem více vtipných scének, emoce nebo dramatické momenty zůstaly stranou úplně, na čtyři hvězdy mě film nepřesvědčil. ()
Vrátila jsem se k tomuto snímku po dvaceti letech a dobře jsem udělala, teprve dnes večer jsem jej dokázala ocenit a naplno užít.. Naladěno jsem měla ihned, podmanivá atmosféra 1. republiky mě zcela okouzlila a Josef Abrhám je v roli „knížete“ k zulíbání i na pěst, má ohromné charisma a přesvědčivost.. Po pravdě všichni zúčastnění se mi líbili, Marián Labuda, Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, no a Jan Hartl, ten tu skvostně perlí.. U mě filmová spokojenost, jedná se o úsměvnou záležitost, krásně napsanou, výborně zahranou.. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (16)
- Jan Hrušínský si ve filmu zahrál se svým bratrem Rudolfem Hrušínským ml. a se svým otcem Rudolfem Hrušínským. (Duoscop)
- Monolog knížete po příchodu na hostinu u loveckého zámečku: „Jezme a pijme. Dejte sem večeři! Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata, vše, co se líhne živé, a vše, co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, vše, co je oploutveno, a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem! Je večer, země se otočila a tu je obyčej jísti,“ není z původní knižní předlohy. Režisér Menzel si ho vypůjčil z Vančurovy o osm let starší knihy "Rozmarné léto", kde jej pronáší major Hugo. (ČSFD)
- Na natáčení se za svým otcem Josefem Abrhámem (kníže Alexej) přišel podívat i jeho tehdy jedenáctiletý syn Josef Abrhám ml.. Když viděl historický filmový fundus, neodolal a vzal si na sebe část brnění a zmizel. O několik hodin později se vrátil s helmou plnou zahraničních peněz, protože zahraniční turisté se bavili a neopomněli to dát financemi najevo. Jeho otec situaci nevzal příliš s humorem. (sator)
Reklama