Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Josef Abrhám, Marián Labuda st., Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Jan Hartl, Jan Hrušínský, Jiří Adamíra, Josef Somr, Chantal Poullain, Alice Šnirychová (více)Obsahy(1)
Film Jiřího Menzela podle stejnojmenného románu Vladislava Vančury je úsměvným vyprávěním, které nás přenese do doby prvních let samostatné republiky. Novými majiteli šlechtických sídel se tehdy stávali zbohatlíci, kteří sice měli peníze, neměli však noblesu starých zámeckých pánů. Jednoho dne se u poválečného regenta Stoklasy na zámku Kratochvíle objeví domnělý ruský kníže Alexej Megalrogov. Galantním chováním okouzlí celou společnost a do přízemní reality přinese romantiku starých časů, která však má své dny už sečtené... Humorný a melancholický žánrový obrázek je – podobně jako svého času Rozmarné léto – hereckým koncertem hlavních představitelů – Josefa Abrháma, Mariána Labudy, Rudolfa Hrušínského a Jaromíra Hanzlíka, umocněný Menzelovým režijním mistrovstvím a poetickou kamerou Jaromíra Šofra. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (228)
Krásný a noblesní film ve všech směrech - jak co do krásy Vančurova jazyka a exteriérů, tak do dokonale vystihnuté prvorepublikové atmosféry, ale i co do režie. Jiří Menzel tenkrát na sklonku osmdesátých let ještě ve své nejlepší formě. Před lyrizující kamerou Jaromíra Šofra koncertuje Josef Abrahám a já si jen dopřávám příjemný a pohodový zážitek, kterému uděluji silné čtyři hvězdy. ()
Dej se odehrava na zamku Kratochvil na ktery ma zalusk jeho docasny spravce. Ponevadz je bohaty a ma prostredky snazi se stat plnopravnym majitelem, coz ale neni v 20.let minuleho stoleti nic jednoducheho. Jednim z jeho rozkazu, ktery mu byl porazen jeho radoby prateli, je usporadani velkeho honu jako za dob slechty. Pri navratu z nej ceka doma na chtiveho regenta prekvapeni v podobe bohemskeho a extravagantniho (ne)knizete Alexeje (excelentni vykon Josef Abraham), ktery obraci zavedeny domaci poradek vzhuru nohama a pri svem jednani nenechava kamen na kameni, coz se znelibi rade lidi s typicky ceskymi vlastnostmi. Paradni ukazka ceskeho oscaroveho rezisera (Jiri Menzel), ze klasicke literarni dilo se da prevest do filmove podoby s velkou gracii a vtipnre odlehcenou noblesou. 80% ()
Je úplně jedno, jestli pan Menzel použije podklad od Bohumila Hrabala nebo Vladislava Vančury. Jeho způsob filmování je nádherně nostalgicky melancholický a pokaždé v něm dokáže naprosto dokonalým způsobem zahrnout neotřelý vtip, díky kterému si herce tehdejší doby prostě zamilujete. V tomto případě se například jedná o podle mě nejvýznamnější roli pana Abrháma. A všichni ostatní jej v příběhu nonšalantně doplňují. ()
SPOILEROIDNÍ HLÁŠKY, KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: Nádhera má zavřít hubu posměváčkům. // Skutečný aristokrat přijíždí vždy poslední. // jsem kníže Alexej, můj sluha Váňa. // Přijel už hrabě Codda? // Podivín, ale aristokrat. // Můj syn Jan. - moje dcera. // Tím zacpeme všem huby. // Kníže je ten nejznamenitější vozka. // Nedopustím pane Pustino ... // Obojí posiluje svalstvo zvané prdelní. // Je to kníže arciblázen. // Navštívenky. Všichni okolní statkáři zvou našeho knížete. // Perchta Rožemberská. - Nesmysl. Perchta není. - Nedovolím, aby se kdokoli otíral o ctné jméno mé matky. // Perchta byla bílá paní! - Nevím proč by měla být černá. // A kdopak nám to krade dříví? - To je sedlák Charousek. // Jaká hanebná fraška. Sotva mi ukázali nevěstu už je ruka v rukávě. // Můj vzácný nočník. // Klobouk barona Prášila. // Miluji vás. - Proboha. Moc jste pil. - Jsem opilý vaší krásou. // Pane Charousek, lidem jako vy patří budoucnost. ()
Postupné vyznívání éry pozdně komunistické kinematografie hraného filmu je datovatelné do let 1988/89-1991/93. Je to období nostalgie a lítosti, vyklízení pracně dobytých pozic, likvidace její technické základny (např. laboratoří) a nosných částí filmové výroby i tvorby a tím vším i neodůvodněný, chorobný ústup kvality. KONEC STARÝCH ČASŮ, tato vančurovská reflexe jednoho z nejlyričtějších a nejhlubších českých režisérů, je podobně truchlivou bilancí prasečkářství prvorepublikového agrárnictví. Bláznivý kníže, jehož nejsilnějším rysem je přesvědčivá nepřesvědčivost, sám o sobě figura prolezlá úpadkem ve všech jeho představitelných polohách a projevech, je jakýmsi kontrapunktem hrdinů děl jako MARKÉTA LAZAROVÁ, v nichž v minulosti svého šlechtického rodu hledá levicový intelektuál, komunistický socialista a zbraslavský lékař záchytné body opačného typu. To všechno včetně v posunu zpracované výrazné vančurovské češtiny dokázali autoři Jiří Blažek a Jiří Menzel dostat do pozoruhodného díla, která poprávu patří do galerie špiček tohoto českého oskarového režiséra. Jedno jeho gesto dokonale splývá se světem hrdinů KONCE: o několik let později na filmovém festivalu, zachráněném po několikaletém úsilí pro Karlovy Vary, okázale ztluče producenta, neschopného vyhovět potřebám dvou předních českých režisérů (Menzela a Kachyni) usilujících o zfilmování pro změnu hrabalovského literárního tématu. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (16)
- Film se jmenuje velmi trefně, jelikož - aniž by to kdokoliv věděl - byla tentýž rok Sametová revoluce. Iniciály filmu jsou navíc KSČ. (vyfuk)
- Osobním kaskadérem Josefa Abrháma (kníže Alexej) byl Jaroslav Tomsa, zakladatel české kaskadérské školy. (sator)
- Josef Abrhám (kníže Alexej Megalrogov) se ve filmu poprvé objevuje v 17. minutě. (noelcoward73)
Reklama