Na samotě u lesa

Naposledy jsem tenhle film viděl v autobuse Praha-Krumlov. Japonka, co seděla vedle mě, odložila znuděně sluchátka už po deseti minutách a taky americké osazenstvo se tvářilo dost nechápavě. Zato našinci se poznali podle lehkého úsměvu na rtech, občas střídaného hlasitějšími chechty. Jsou prostě filmy národní, které exportovat nelze. Kemr u chaloupky náleží spolu třeba s Járou Cimrmanem a Večerníčkem do galerie entit cizozemci nepochopitelných. (12.06.2008)

70% ,,Rano nas budi deda cirkularem a v noci hra na housle, takhle jsem si dovolenou nepredstavovala". Prijemna ceska rodinna komedia, ktora mi sprijemnila dnesne popoludnie. Skoda len, ze oficialny text distributora mi kompletne prezradil cely film az po zaverecne titulky. Cakal som, ze je to len do polovice filmu a ze pani Lavičková v podani Daniely Kolářovej vybuchne od zlosti, ked uvidi dedka zase na chalupe zdraveho ako rybicku. Ale nevadi, je tu spusta klasickych komickych dialogov, ktore stoja za to a preto mam rad Zdeňka Svěráka. ______ Josef Kemr - (Komárek) +++ Zdeněk Svěrák - (Lavička) +++ Daniela Kolářová - (Lavičková) +++ Marta Hradílková - (Zuzana) +++ Martin Hradílek - (Petr) +++ Ladislav Smoljak - (Zvon) +++ Naďa Urbánková - (Zvonová) +++ Jan Tříska - (Dr. Houdek) +++ Zdeněk Blažek - (Hruška) +++ František Řehák - (Lorenc) +++ Václav Trégl - (Vondruška) +++ Hudba: Jiří Šust +++ (05.08.2008)

Zvolíme-li dnes už zvetšelé téma "život za komunismu" (možno dosadit První republiku, monarchii, výlet časostrojem apod.) a nedostaneme-li při vyslovení tak hrůzné věty osypky, zjistíme, že bůčkový blahobyt měl i svou specifickou duchovní dimenzi, která byla, jaká byla, ale přesto existovala. Cimrmanovská filmová perioda pozdního komunismu patří k dnes historickým a zvláště cenným kapitolám naší národní kinematografie hraného filmu. Tím spíš, že dodnes není zcela uzavřena a její metoda malých radostí laskavého všedního dne má co říci i dnes (VRATNÉ LÁHVE). Schopní herci, špičkový režisér, scénáristé, kteří vědí, co chtějí a mají říci. Chalupářský způsob života té doby je tu jako na dlani. Zatracované chalupářství, které téměř zastavilo rozpad - myslím stavební - naší vesnice a vneslo do jejího života nové, často prospěšné prvky - dnes i pracovní příležitost, která se po r. 1990 začala vytrácet - je tu jako na dlani. Pro dítě je lepší, poznává-li přírodu a její život zblízka v tomto věku, než když je nuceno pronášet srovnatelně přihlouplá moudra v dospělejším nebo dokonce zralém věku. To všechno a radost ze života k tomu dokázali všestranní tvůrci dostat do svého filmu. To, co bylo divácky vděčné před třiceti lety, hladí po duši dnes a není pochyb o tom, že se tak bude dít i zítra a pozítří. (05.11.2007)

Jsou to vždy jen takové střípky, ale všechno jsou to důkazy krásného a laskavého humoru z osvědčené dílny Svěrák - Smoljak. Vylétávající postel, nejlevnější zedník v kraji, Olda čekající na Lacmana, pomáhající s cirkulárkou či trpělivě vysvětlující kdejakou blbost nebo historka o vodníkovi. Krása... 100% (26.02.2012)

"Radime, vejš.." Úžasný film Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Krásný pohled na měšťáckou rodinu, která si pořídí chaloupku na vesnické samotě. Spousta momentů, které zahřejí u srdce, když si člověk uvědomí, že jsou nedílnou součástí každého (ne)obyčejného života. S podobnou grácií, jako například Homolkovi, nám tu autoři předkládají spoutu veselých scén, které jsme určitě zažili i my. Bezesporu jedna z nejlepších komedií, která zdobí českou kinematografii. 95% (06.06.2010)