Ostře sledované vlaky

Konečně jsem měl tu čest vidět tento slavnej film. Neni to špatný, ale čekal jsem teda mnohem víc. První polovina (do Neckářova pokusu o sebevraždu) za moc nestojí, v tý druhý polovině se pak najde několik téměř geniálních scének, který daly zapomenout na ten nudnější začátek. Ale trochu mě udivuje, že zrovna tenhle film vyhrál osrala. Schválně jsem si našel, jaký další filmy byly v nominaci, ale o žádnym z nich jsem v životě neslyšel. (11.10.2013)

Zas jednou budu ztrestán filmovým peklem. Dlouhých 12 let na databázi jsem přemýšlel, co o tomto filmu napsat a za celou dobu mě nenapadlo nic jiného než to, že mě to proklatě nudilo. Čistě z mého osobního hlediska je to takový kontrast s o rok starším prvním československým držitelem Oskara, že to snad ani nemohl být větší kontrast s o rok starším prvním československým držitelem Oskara. (12.09.2017)

Možná jsem na monitor civěl stejně blbě, jako civěl Neckář z monitoru na mě, ale zkrátka jsem nemohl pochopit, co na tomhle filmu strýček Oskar z Ameriky viděl tak zajímavého, nevšedního, když vlastně celý film je zcela všední. Až na ten nevšední mužský problém ostrý jak břitva. Většinou mají muži opačné problémy. Přemýšlet při "tom" o fotbale a kor o tom českém, zvadne i Robert Rosenberg... (01.02.2014)

Nepochybně velice silný film. Přesto při srovnání s Hrabalovou kongeniální předlohou působí jako její dosti slabý odvar. Je znát, že se režisér teprve učil vnímat "hrabalovskou poetiku". Mnohé z předlohy buďto nepochopil, nebo mu to připadalo nadbytečné a při vytváření scénáře to osekal. Mnohé v daných podmínkách natočit asi nešlo, neboť by to bylo příliš drahé. Třeba rozstřílený německý vlak na páté koleji, nebo zmrzlé koně ležící vedle trati. Mnohé ovšem natočit jistě šlo. Zcela se ztratilo jak soucítění s trpícími zvířaty, tak především smíření s Němci skrze totéž utrpení a bolest. Výrazně potlačena byla charakteristická mnohovrstevná struktura předlohy. Utrpení zvířat se jako prostý popis situace (bez známky soucitu) mihne v dialogu železničních zaměstnanců, soucítění s trpícími Němci se ovšem ve filmu neobjeví vůbec, přestože to je, vedle citových problémů Miloše Hrmy, prakticky základní téma Hrabalova textu! Pokud Hrabal ve svém textu rozehrává obrovskou spoustu paralelních témat, pak v Menzelově filmu zůstaly pouze dva: eiaculatio praecox a protinacistický odpor. Už tady se ovšem objevuje prakticky základní Menzelův charakteristický rys, záliba v "absurdních obrazech", zde například v přidaném (!) motivu železničáře předvádějícího na stojící lokomotivě své obrazy... Menzelova poetika není s tou Hrabalovou komplementární. Hrabal vykresluje nesmírně silné, z reálného života odpozorované obrazy, které sice mnohdy jsou zcela absurdní, ale v daném prostředí a době mají hluboký smysl, poukazující na burcující zvrácenost dané situace, Menzel kreslí slaboduše absurdní "barvotiskové obrázky", které o dané době a situaci většinou nevypovídají vůbec nic, pouze v sobě mají krásu naivních malířů... Celkový dojem: 80% PS: Velice by mě zajímalo, jak by tuto látku natočil Vláčil, Forman či Passer. (23.09.2006)

Nemám rád r. Jiřího Menzela. [4/10] (Barrandov) (Čb. /// Produkce: Zdeněk Oves /// Scénář: Jiří Menzel podle románu Bohumila Hrabala /// Kamera: Jaromír Šofr /// Hudba: Jiří Pavlík, Jiří Šust /// Oscar: Československo (nejlepší zahraniční film)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (20.01.2009)