Ostře sledované vlaky
Closely Watched Trains
Closely Observed Trains
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Václav Neckář, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Vladimír Valenta, Alois Vachek, Ferdinand Krůta, Jitka Bendová, Jitka Zelenohorská, Naďa Urbánková (více)Obsahy(1)
První celovečerní film režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky vznikl v roce 1966 podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Po povídkovém filmu Perličky na dně a krátkých hraných snímcích Fádní odpoledne a Sběrné surovosti je i tento film dokladem nesmírné obliby, jíž se Bohumil Hrabal těšil mezi mladými umělci. Přepis útlé novely se vyznačuje na svou dobu originálním spojením nepatetického líčení okupačních let, jak se projevují na malém venkovském nádražíčku, a soukromých trablů jednotlivých hrdinů. Film ve své době vzbudil mimořádnou pozornost doma i v zahraničí, hlavně pro něžný i drsný humor, který prostupoval příběh o nelehkém dospívání mladého železničáře, i pro neobvyklý pohled na válečné dění. Snímek získal mnoho domácích i mezinárodních cen, mezi nimi i druhého Oscara pro naši kinematografii. Jako jediný zástupce naší kinematografie byl zařazen i mezi sto nejlepších filmů světa. Znovu budete mít možnost posoudit míru hereckého talentu Václava Neckáře, který v tomto filmu vytvořil svou první filmovou roli. Z dalších výborných hereckých výkonů připomeneme výpravčího Hubičku v interpretaci Josefa Somra, přednostu stanice v podání neherce Vladimíra Valenty, lidsky hřejivou paní přednostovou Libuše Havelkové a Vlastimila Brodského v roli kolaborantského rady. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (488)
Bohumil Hrabal uměl vymýšlet takové lidské příběhy stejně noblesně, jako je Jiří Menzel dovedl zrežírovat. Kromě specifického prostředí a hlavně doby, která odráží určité vlastnosti a nálady, mají Ostře sledované vlaky skutečně skvěle vymyšlený romantický podtext v podobě neúnavného sukničkáře Josefa Somra a plachého mladíka Václava Neckáře, kteří dávají dohromady opravdu výborné herecké duo. Opět tu také naplno zaúřadoval ten trochu zvláštní Hrabalův styl, který se raději zaměří na slušivé ženské pozadí, než na atmosféru a těžkosti tehdejší ostře vyhrocené doby. Mně to možná úplně nesedělo, ale bez toho by tohle úsměvné drama asi nikdo nebylo tím, čím je dnes.. ()
Nemám rád r. Jiřího Menzela. [4/10] (Barrandov) (Čb. /// Produkce: Zdeněk Oves /// Scénář: Jiří Menzel podle románu Bohumila Hrabala /// Kamera: Jaromír Šofr /// Hudba: Jiří Pavlík, Jiří Šust /// Oscar: Československo (nejlepší zahraniční film)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Joo, pakliže se Vašek Neckář zamiluje, stojí to většinou za to... když zrovna nemaluje srdce po zdech vězení, hrabe se ve starém železe nebo blbne s pyrotechnikou a břitvami... oskarový hořkosladký příběh s úsměvně erotickým nádechem nemůže nezaujmout prakticky jakkoli žánrově vymezeného diváka a atmosféra bezstarostného zapadlého nádraží na pozadí sklonku druhé světové války je jednoduše magická... válka a její důsledky jsou zde zobrazeny pouze zprostředkovaně, daleko důležitější jsou osudy hlavních postav, jejich problémy a činy...děj plyne pozvolna a je vyzdoben příjemně jednoduchými scénami a dialogy... v kongenialitě obsazení a veškerých technických disciplín nelze než prakticky na první dobrou natočený snímek ostře sledovat od počátku až do konce a ohodnotit známkou bezmála maximální. 90% ()
Tenhle film je opravdu povedený. Je jasné že Menzel a Hrabal je sázka na jistotu. Menzel točí svým poetickým stylem, ale nechává dost prostoru i pro různé Hrabalovy blbůstky, které činí film tak milým. Navíc se Menzelovi, potažmo hercům, daří převádět do filmové podoby, všechny ty hrabalovské exoty a to je pro tohoto autora asi to nejtypičtější. Filmový scénář tak funguje bez chyby. Herecké obsazení je samozřejmě také bezchybné, zejména Neckář, se na nesebevědomého ťunťu hodí. ()
Zas jednou budu ztrestán filmovým peklem. Dlouhých 12 let na databázi jsem přemýšlel, co o tomto filmu napsat a za celou dobu mě nenapadlo nic jiného než to, že mě to proklatě nudilo. Čistě z mého osobního hlediska je to takový kontrast s o rok starším prvním československým držitelem Oskara, že to snad ani nemohl být větší kontrast s o rok starším prvním československým držitelem Oskara. ()
Galerie (30)
Zajímavosti (73)
- Inspektorská drezína TATRA Dm6-52-004 je zachována a k vidění je v muzeu Zastávka Zubrniště-Týniště. (sator)
- Celosvětová premiéra proběhla v říjnu 1966 na Mezinárodním filmovém festivalu Mannheim-Heidelberg ve městě Heidelberg v tehdejším Západním Německu. (Varan)
- Na jaře roku 1968 přišel Jiřímu Menzelovi do pražských Strašnic tento dopis z New Yorku (zkráceno): "Milý pane Menzele, (...) od té doby, kdy jsem s Vámi mluvil telefonicky za té Vaší předešlé návštěvy u nás, jsem jen pár dní na to spatřil vaše VLAKY - dávno před tím, než vyhrály v Holých Vodách Oscara. Musím Vám odporovat v tom, co jste mi tehdy říkal, že je to špatnej film. Velice mne dojal, pobavil a rozčílil. Myslím, že je to film překrásnej, a při tom někde nějak chápu, že jste s ním nespokojen. Zdálo se mi že, má místy, hlavně v první třetině či tak, kapku vadný rytmus. Jako kdyby se Vám bylo nepodařilo vyvážit a dokonale proplést souběžné podlinie osobních dějů, než později splynou v jedinou. Měl jsem pocit improvisace, která nevyšla, nebo jejíž okraje byly roztřepené. Připadalo mi, že byste některé chvíle v té první části (nikoli prolog, který je nádherný) byl chtěl přetočit nebo dotočit - ale nemohl jste, snad z produkčních či rozpočtových důvodů. Jsem vedle? Možná, že mi hlavně vadí jeden herecký výkon, a ten že mi v těch začátcích překážel. Mluvím o přednostovi stanice. Když jednou to ptactvo nakrmí, což dělá neodolatelně, tak si už nevrzne. Přestal jsem mu věřit. Byl jako ze starejch českejch filmů z třicátejch let. Ale všechno ostatní je skvost. Postava hrdiny a její vývoj a růst, Brodský na tom úchvatném pitomém autu bez gum, všichni ostatní herci a herečky - smutná noc lásky u strýce fotografa -- příšernost a dada tragikomedie sebevraždy, kterou jste nádherně vyvrcholil svým deprimovaným medikem či doktorem... báječnej výkon. No a ovšem poslední díl filmu, s tou lehounkou srandou, s jakou náš konečně zmužnělý Romeo provede jakoby ve snu a s úsměvem děcka tu sabotáž, ten camusovskej absurdní kulomet co ho zaštěká k smrti, a ten apokalyptickej výbuch s vichřicí, co přižene tý holčičce průkaznou čepici -- když si představím, jak je to vše kraťounký a napařený jak jelito filmovou pravdou, bez fórů, bez parády, bez 'dramatických komentářů' a ozdobenin -- tak vám hned udílím svého ušmudlaného osobního Oskaříčka, o kterém nikdo neví, ale já jej z duše myslím. Děkuju. (...) Ze srdce Váš, a doufám na shledanou, Jiří Voskovec." (NIRO)
Související novinky
Zemřel herec Josef Somr
Česká kinematografie v neděli přišla o jedno z velkých hereckých jmen, ve věku osmaosmdesáti let totiž odešel známý český filmový a divadelní herec Josef Somr. Mnozí diváci si na něj vzpomenou jako… (více)
Zemřel herec Jiří Hálek
Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (více)
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
Retro biják 60. – 90. let
Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)
Reklama