Postřižiny

Legendární český film, který všichni viděli. Krom mě. Svůj osobní rest jsem tedy doplnil. A nebyl jsem z filmu ani v nejmenším zklamán. Opravdu velmi příjemná a poetická podívaná s pohlednou Magdou Vašáryovou, která není žádná veganka. K Pepinovi snad ani není potřeba komentář. Ten je opravdu geniální. Myslím si, že těch pět je na místě. (30.01.2019)

"Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!" ___________ Dalešický pivo je sice solidní břečka, ale to nemění nic na tom že jde o půvabnou poetickou oslavu zkracování, uzenin, obžérství, žen a chlastu. Geniální tvůrčí tandem Jiřího Menzela a Bohumila Hrabala. Pepin je sigma male. (21.07.2019)

Zajímavé počtení od Bohumila Hrabala, ale jeho tvorba mi neříká absolutně nic. Je to spisovatel, který (pro mě) nepíše záživný způsobem a neumí mě vtáhnout do děje. Je to těžké, když Postřižiny jsou sbírka povídek. Teď k filmu, je záživnější a knížka je hodně podobná, což by měl uvítat každý divák. Jak u knihy, tak u filmu jsem se párkrát zasmál a strýc Pepin je zobrazen ve filmu naprosto skvěle. V knize se to nepozná tolik, ale ve filmu je hodně rozeřvaný, až to není hezké, ale to je účel. Tudíž největší klad jsou herecké výkony všech hlavních postav, což dokáži vždy ocenit... 8/10 = 80% (23.05.2012)

Mládí Hrabalových rodičů je i mládím spisovatelova pábení. V tomto případě ztělesněným půvabnou mladou ženou, která ve své již ne panenské nevinnosti páše věci, příslušející rozpustilým dívkám, pro které je klukovská parta to nejlepší. Nejen strýc Pepin svou živelností, ale i otec Francin hyperkonformností se z tohoto rámce nevymykají. Hravost knihy se mění v bezudnost scénáře a filmového příběhu, který pojednává. Maloměstský pivovar i maloměstský život, kulisa, na jejímž popředí se to víření odehrává, rovněž nezklame. Bizarní solidnost šedivé honorace tvoří působivý kontrast, jakousi vyrovnávající desku řetězu dnes už nesmrtelných scén a obrazů. Nejen komínová scéna nebo chrápající lékařská prohlídka, ale i rozkošné přehození významů v klíčovém slově na závěr filmu, z nějž je počat budoucí spisovatel, stejně nespoutatelný jako jeho rodina, zůstávají v stálé paměti většiny těch, kdo tento nevšední film zhlédli. Čekání na perlu se mění v jistotu rafinované prostoty mistrovského šperku. Hrabalova, Menzelova i Hanzlíkova. (27.08.2007)

Tak jako v případě jiných Menzelových adaptací Hrabala, i tady je film pouhý odvar vybírající si z předlohy především komické situace a naopak odnímající předloze tragiku a závažnost. Postřižiny jsou lehce plynoucí, úsměvný, roztomilý film. Odhlédnuto od tohoto ne nepodstatného faktu, jsou ovšem filmem skutečně velmi dobře natočeným. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že Menzel poněkud nadužívá postupy odpozorované z grotesky. Na druhou stranu, přesně tahle místa spolehlivě fungují i na děti, což nemusí být vždycky úplně k zahození ;o) Celkový dojem: 90% (25.11.2006)