Rozmarné léto

Já bych tak strašně rád dal o hvězdičku víc, ale prostě nemůžu. Filmařsky i herecky je to naprostý skvost, poetické to je dost a celkově to je docela příjemné, stejně jako stopáž, ale celkově mě Rozmarné léto prostě minulo, vůbec jsem se do něj nedokázal dostat a tak jsem se u toho spíš nudil. Možná to bylo tím, že tomu naprosto chybělo něco jako příběh a po téhle stránce by to bylo srovnatelné s většinou současných českých filmů, ale jinak nevím. Taky jsem možná nebyl ve správné náladě, takže někdy na ten film kouknu znova a třeba ho docením víc. Zatím tu nechám silné 3* (15.06.2020)

Slovy majstra Vládíka: "Není liž ženské tělo to nejkrásnější, co nám příroda poskytla?" ________ Nezaměnitelné a těžko uchopitelné lyrice Vladislava Vančury dokázali dát život ve filmové podobě pouze dvě režisérská esa: František Vláčil baladou Markéta Lazarová, a kabaretní kouzelník Arnoštek, neboli Jiří Menzel, komedií Rozmarné léto. Přičemž tento Menzelův kultovní počin a zároveň plnohodnotná adaptace stejnojmenné a neméně kvalitní literární předlohy, je definicí pojmu 'poezie v obraze'. Výjimečnost a pomyslné kouzlo snímku - krom samotné zápletky, jež spočívá v idylce zevlování majitele lázní Antonína Důry (Rudolf Hrušínský), pseudo-filozofa abbé Rocha (Vlastimil Brodský) a majora ve výslužbě Huga (František Řehák), která je narušena příchodem okouzlující Anny (Jana Preissová) - pramení právě v zachycení obyčejnosti okamžiku oné letní bezstarostnosti, nicnedělání, subtilní květnatosti archaického jazyka a pitoreskním humoru. Právě pomyslná metamorfóza mezi Vančurovskou poetikou a Menzelovým režisérským umem utváří zvláštně atraktivní humoristickou mozaiku, v níž rovněž dominuje specifický a uvolněný rytmus, který mnohdy plyne stejně pomalu jako tok říčky Orše, u níž ústřední trojice každé odpoledne koštuje utopence. (22.09.2020)

Tři samozvaní aristokraté na malém a možná ještě menším městečku rozjímají o světě, popichují jeden druhého a nechávají se slastně okouzlit kouzelnickou asistentkou. Každý si poté nese už jen svůj šrám. Ta nejbohatší čeština, jakou lze slyšet, neopakovatelná atmosféra i herectví a celkově snímek, hladící po duši každého československého diváka. (11.09.2011)

Knihu jsem nečetl a poetika (knižní ani filmová) mi do Rozmarného léta nic neříkala...nicméně právě basnická mluva (především v podání Hrušínský-Brodský) je pro film natolik charakteristická a nezapomenutelná,že si mě získala od prvního okamžiku.Dialogy jsou naprosto dokonalé a z každé druhé věty by se dala "vytěžit" téměř kultovní hláška("majore stal jste se žroutem nebo mluvkou..chcete ukázati zuby nebo jazyk","dnes v noci,jsem přistihla v jeho posteli holku...cožpak nebyla mokrá?","hezkých holek je šlakovitě málo...avšak jsou") (27.08.2010)

Velmi těžký film. Až bych řekl, že jedno zhlédnutí nestačí. Menzel byl v dobách své největší slávy expertem na přenesení knižních předloh na velká plátna. Ať už se jedná o povídky Hrabala, Havla nebo v tomto případě Vančury. V drtivé většině případů to dokázal s velkou noblesou, jako v Rozmarném létě. (15.08.2012)