Skřivánci na niti

Strašně teskný film, u některých scén mi krvácelo srdce z vědomí, co všechno za sledovaným dějem vlastně stojí. Teskno je i ze známého osudu tohoto filmového skvostu, který byl "... jako jedenáct dalších filmů (např. "Den sedmý, osmá noc" E. Schorma; "Ucho" K. Kachyni, ad.; tyto "trezorové filmy" nebyly přístupné - s výjimkou prominentů - ani jejich autorům, ani odborné filmové veřejnosti) z výrobního období 1968-1969 sice dokončen, ale po dvacet let nebyly uvedeny do distribuce a na veřejnosti nesměly být uváděny ani faktografické informace o jejich existenci" (J. Žalman: Umlčený film; 2008). Hrabalův vynikající scénář zde předznamenává stejný motiv (přetavování starého železa a idejí na nové), který se později objevuje i v jeho novele "Příliš hlučná samota" (lisování starého papíru a knih). Ostatně i postava zde ztělesněná V. Brodským má více než blízko k Hanťovi - oba spojuje intelektuální založení i odpor k lisování cenných knih, které komunistický totalitarismus zavrhl jako nežádoucí. Obě díla spojuje i motiv krásné cikánky atd., ale to již opět odbočuji. Menzel měl šťastnou ruku při obsazení, všichni herci zde jsou skvělí, především pak trio Hrušínský, Brodský a Suchařípa. A zmínit musím i Jitku Zelenohorskou, která je ve své roli nádherná a dokonalá. Jedinečný je v tomto filmu i humor, byť jsem se skoro nedokázal smát, protože jsem byl k zalknutí rozlítostněn celou tou atmosférou šílených 50. let, kterou též skvěle popisuje třeba Kundera ve svém Žertu nebo Škvorecký v Tankovém praporu. Přes všechny klady tohoto snímku ho však nehodnotím plným počtem, protože mi tak úplně nesedl; osobně si od Menzela nejvíce cením jeho "Ostře sledovaných vlaků" a soudím, že je to jeho nejlepší film. Na ČSFD jsou ale nejvýše hodnoceny jeho komedie podle Svěrákových scénářů "Vesničko má středisková" a "Na samotě u lesa", což o mnohém vypovídá. (16.11.2012)

Povinně bych pouštěl tento film na školách. _________´´...Film Skřivánci na niti byl ihned po jeho neveřejné premiéře pro svoji otevřenou kritiku tehdejšího vládnoucího totalitního režimu na více jak 20 let zakázán. Jeho faktická veřejná premiéra proběhla teprve až po společenských změnách, které nastaly v roce 1989...´´_______ = toť malý výňatek z wikipedie. Ačkoliv nemám rád moc Hrabala, tak tady bych měl i chuť přečíst si tu předlohu. Jde o zajímavý komediální a zároveň hořký snímek z prostředí Kladenských železáren odehrávající se v 50.letech se skvělým hereckým obsazením. Tady pan Menzel dokázal své kvality a do pěti hvězdiček mi schází opravdu málo. (14.09.2009)

Hrabalovo dielo mám rád, Menzel patrí medzi jeho úspešných adaptátorov, Skřivánkov som videl mnohokrát a napriek tomu mi na nich prekážalo viac, než to, čo ma zaujalo. Aj keď vezmem do úvahy obmedzenia doby, vo výsledku cítim figúrkovitosť, topornosť, faloš a množstvo klišé. Posun filmu do formy podobenstva mu hodne ubral z jeho tragikomickosti. Je v ňom príliš veľa postavičiek, z ktorých časť nemohla byť práve pre tento dôvod vykreslená detailnejšie, za hranice sa nepokúšali utiecť iba semaforské krásky, filozofujúci intelektuáli na šrotovisku vytvárajú pre dnešnú mládež nezrozumiteľný kontrapunkt atď. atď. K pozitívam určite patrí Hrušínského postava, eštébácki odchytávači boli desivou podobou Chocholouškových, páčila sa mi záverečná snaha Satoranského o zaradenie sa, Svěrákova postava mala tiež niečo do seba a krátky vstup mladej Věry Galatíkovej naznačuje, aký to mohol byť film, ak by mal jednotné ladenie. Už som niekde napísal, že Hrabal sfilmovaný v Postřižinách, Vlakoch a Sněženkách ma oslovuje oveľa viac, než Hrabal sfilmovaný v Skřivánkoch, Perličkách, Barbarovi a obsluhovačovi anglického krále. Netreba so mnou súhlasiť, je to však moja licencia. (14.03.2011)

"Ten člověk nezemře přirozenou smrtí." :-) Trezorový snímek Jiřího Menzela na motivy předlohy Bohumila Hrabala patří mezi filmy, které by se měly promítat povinně ve školách. Nejen kvůli samotnému politickému podtextu, ale kvůli jemnému, inteligentnímu humoru, který je třeba pěstovat! Máme my to ale štěstí, že máme v kultuře v tomto směru takové úžasné velikány! Skřivánci jsou jedna velká hořkosladká paráda a díky všem tvůrcům za ni. (24.01.2019)

Krásný film s geniální pointou a množstvím neuvěřitelně silných míst. Po mém soudu o dost lepší než Ostře sledované vlaky... Velezajímavý je zde vztah k literární předloze. Knížka „Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet“ totiž není knihou obsahující ve filmu zobrazený příběh, spíše zásobárna motivů, které se ve filmu objeví. Knihu totiž tvoří sedm povídek, nebo spíše jakýchsi „výjevů“, které obsahují jen určité fragmenty souvislého děje, mají porušenou chronologii (v podstatě stylem subjektivního líčení ve formě jakých si imaginárních vzpomínek) a jsou plné básnivých drobnopisných obrazů. Jednotlivé povídky spolu do jisté míry souvisí, ale spíše jen volně. Nejde zde ani tak o jednotlivé postavy, jako spíše o postižení divné a blbé doby po únoru 1948, kdy bylo „i nemožný možný“. V líčení těchto věcí je kniha značně nemilosrdná, krutá, naturalistická, skoro zálibně se vyžívající v líčení různých „zvráceností“. Vůbec, přitom není vtipná, spíše nesmírně znepokojující... Vztah k filmu je tedy spíše volný a kniha zde není klasickou předlohou, spíše silnou inspirací. Je přitom dobře znát, že scénář s Menzelem psal sám Bohumil Hrabal. Menzel je sice dobrý režisér, ale jak dokazuje film „Obsluhoval jsem anglického krále“ poměrně mizerný scénárista. Navíc je třeba litovat, že se v některých případech režisér víc nedržel předlohy. Například postava strážného, kradoucího z dětské postýlky barvotiskový obrázek anděla strážce, je v knize vylíčena podstatně lépe. Zatímco ve filmu je vylíčen jako člověk, který dění kolem sebe pouze trpně snáší, pak v knize je takřka tragickým hrdinou, který aktivně soucítí s těmi, jež má hlídat... Jestliže knížka jde na krev naprosto programově, pak film jen tak občas zavadí o nějaké to rezavé železo a ještě navíc ho jako molitanem obalí humorem, aby se diváci nezranili příliš... To už je ale ten úděl zfilmované literatury, že to nejpodstatnější se do filmu prakticky nedá dostat... Samotné filmové zpracování je výborné, se slnou atmosférou, skvělou hudbou a kamerou, obstojnými hereckými výkony... Zamrzí především špatně padnoucí postsynchrony a občasná anachroničnost zobrazených reálií. Obojí jde ovšem na vrub především velmi krátké době natáčení a zpracování filmu. Že se to podařilo stihnou je ovšem nepochybně skvělá věc! Škoda, že se film v tom roce 1969 už nedostal do distribuce... Celkový dojem: 90% (23.09.2006)